Britská vláda trvá na ukončení jurisdikce soudního dvora EU
Londýn 23. srpna (ČTK) - Britská vláda ve svém stanovisku pro jednání o odchodu z Evropské unie potvrdila požadavek ukončení jurisdikce unijního Evropského soudního dvora (ESD) po brexitu. Přiznává mu ale určitý vliv na výsledky sporů v pobrexitovém období, například při výkladu unijního práva.
Dokument nevylučuje jurisdikci unijního soudu v Británii během přechodného období, které nastane po vlastním odchodu Británie z EU v březnu roku 2019.
Kabinet premiérky Theresy Mayové uvedl, že bude s EU spolupracovat na podobě přechodného období včetně opatření týkajících se vymáhání práva nebo řešení sporů.
Vláda však upozornila, že není znám případ, kdy by Evropský soudní dvůr byl pověřen vymáháním nebo výkladem mezinárodních dohod mezi EU a třetími zeměmi. Založení “hlubokého a zvláštního vztahu” mezi Británií a EU po brexitu bude podle vlády vyžadovat nový mechanismus řešení sporů.
Britská vláda rovněž uvedla několik možných způsobů řešení sporů, jako je zakládání společných komisí nebo arbitráže.
V předchozích pozičních dokumentech britské vlády se hovořilo o požadavku ukončení “přímé jurisdikce” ESD, což podle BBC vyvolávalo otázky, co znamená “nepřímá” jurisdikce, která by byla unijnímu soudu ponechána.
Také zdroje, na něž se BBC odvolává, bagatelizovaly význam slova “přímý”. Podle nich to znamená pouze to, že rozhodnutí Evropského soudního dvora nebudou v Británii platná automaticky a že soud nebude mít pravomoc rušit britské zákony.
Mayová prohlásila, že Británie po brexitu získá zpět kontrolu nad svými zákony.
“Budeme mít schopnost vytvářet si své vlastní zákony - naše zákony bude vytvářet parlament - budou to britští soudci, kteří budou tyto zákony vykládat, a bude to britský nejvyšší soud, který bude posledním arbitrem těchto zákonů,” prohlásila Mayová.
Podle kritiků ale není možné se vyhnout tomu, aby evropští soudci měli určitou roli ve vynucování nových smluv mezi Británií a EU.
Evropský soudní dvůr má ve sporných záležitostech zajišťovat, aby členské státy dodržovaly unijní právo, a také řeší spory mezi zeměmi a unijními institucemi. Jeho rozsudky jsou závazné pro všechny členské státy.
Další články
Soud potvrdil podmíněné tresty v kauze fiktivních receptů ve Valašském Meziříčí
Olomouc 3. září (ČTK) - Olomoucký vrchní soud dnes potvrdil tříleté podmíněné tresty s odkladem na zkušební dobu pěti let praktickému lékaři Vladimíru Líčeníkovi a lékárníkovi Luďku Konvičkovi v kauze údajných rozsáhlých podvodů s fiktivními recepty ve Valašském Meziříčí.
Soud zamítl žalobu čerpacích stanic kvůli vládním cenovým stropům
Praha 2. září (ČTK) - Městský soud v Praze dnes zamítl žalobu tří čerpacích stanic, které chtěly zrušit vládní regulaci cen pohonných hmot. Podle soudu byl cenový výměr odůvodněný a regulace nezasáhla do práva podnikat.
Pražská městská firma chybovala při výpovědi z náplavky, potvrdil NS
Brno/Praha 1. září (ČTK) - Městská firma Trade Centre Praha (TCP) chybovala, když vypověděla spolku Dvojka sobě smlouvu o nájmu prostor na pražské náplavce. Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání hlavního města.
Vrchní soud setrval na závěru, že Čapí hnízdo bylo účelově vyvedeno z Agrofertu
Praha 31. srpna (ČTK) - Vrchní soud v Praze setrval na svém konstantním závěru, že společnost Farma Čapí hnízdo byla účelově vyvedena z holdingu Agrofert a její vlastnická struktura byla prostřednictvím anonymních akcií zastřena s cílem získat dotaci určenou malým a středním podnikům.
Soud začal projednávat odvolání Nagyové v kauze Čapí hnízdo
Praha 31. srpna (ČTK) - Vrchní soud v Praze začal projednávat odvolání europoslankyně Jany Nagyové proti rozsudku v kauze dotace na kongresový areál Čapí hnízdo u středočeských Olbramovic.



