Blažek chce v trestním řádu nechat stížnost pro porušení zákona, experti ne

Praxe podle něj ukázala, že tento ministerský mimořádný opravný prostředek může v mnoha případech napravit rozhodování soudů. Blažek to řekl novinářům při představení výroční zprávy o stavu justice.

SPZ smí podle stávajícího trestního řádu podat výhradně ministr spravedlnosti, a to k Nejvyššímu soudu. Může tak napadnout pravomocné rozhodnutí soudu nebo státního zástupce, kterým byl podle něj porušen zákon nebo které vzniklo vadným postupem. S podnětem k podání SPZ se smí na ministerstvo obrátit kdokoliv. Nejvyšší soud může napadené rozhodnutí zrušit, doplnit nebo nechat věc znovu projednat.

“Bude určitý spor o to, zda mají stížnosti pro porušení zákona zůstat v novém trestním řádu. Komise, která zákon připravuje, s tím nepočítá. Já to beru jako chybu. SPZ má jednu obrovskou výhodu: je to jakýsi deus ex machina, který může vstoupit do některých rozhodnutí,” uvedl Blažek.

SPZ podle něj chrání například lidi “odsouzené třeba i protiprávně”, kteří se neumějí sami hájit, nemají peníze na advokáta nebo se s rozsudkem smíří. Stížnost Blažek označil za příklad možné kontroly soudní moci ze strany moci výkonné. “Výkonná moc nemůže tu věc rozhodnout, ale může iniciovat u moci soudní, aby se nějakým případem znovu zabývala,” popsal.

Dodal, že na zachování SPZ bude trvat. “Kdyby tento instrument nebyl, dá se odhadnout, že do práv našich spoluobčanů by zasahovaly stovky nenápadných rozhodnutí,” uzavřel.

Advokát Blažek, který na ministerstvo nastoupil loni v prosinci, je v podávání SPZ velmi aktivní. Podle ředitelky odboru dohledu ministerstva spravedlnosti Kateřiny Skalkové jich už letos podal zhruba 90. Pro srovnání, v roce 2020 poslalo ministerstvo Nejvyššímu soudu celkem 49 stížností.

“Drtivá většina stížností podaných panem ministrem směřuje ve prospěch obviněných. Jde o rozličné trestní kauzy, mimo jiné o rozhodování soudů v nouzovém stavu,” sdělila Skalková s tím, že Blažek je u Nejvyššího soudu úspěšný téměř ve sto procentech případů. Doplnila, že podnětů k podání SPZ obdrží ministerstvo od veřejnosti přibližně tisícovku ročně.

Stížnosti pro porušení zákona se jen výjimečně týkají závažné trestné činnosti. Jednou z výjimek byla kontroverzní SPZ, kterou podala v roce 2010 ministryně Daniela Kovářová ve prospěch lupičů Josefa Blažka a Rudolfa Tesárka. Muži, kteří byli ve vězení za krádež 74 milionů korun z auta bezpečnostní agentury, uprchli po podání SPZ a následném přerušení výkonu trestu do zahraničí. Nástupce Kovářové vzal sice SPZ zpět, lupiči se ale do vězení nedobrovolně vrátili až poté, co je zadržela thajská policie.

Současný trestní řád, který obsahuje i možnost stížnosti pro porušení zákona, pochází z roku 1961. Nový procesní předpis vzniká již řadu let, pracovní komise zahájila pod vedením soudce Pavla Šámala činnost v roce 2014. Nynější vláda Petra Fialy (ODS) se v programovém prohlášení zavázala, že návrh zákona dokončí. Legislativní náměstek ministerstva Michal Franěk v úterý uvedl, že už je hotová první verze paragrafového znění, kterou chce konzultovat s ústavněprávním výborem Sněmovny i Senátu.