Babiš připravil zákon o ochraně oznamovatelů trestných činů

Zákon řeší ochranu u přesně vymezených trestných činů. V praxi by se to nejčastěji týkalo korupce, trestných činů v oblasti veřejných zakázek, daní a legalizace výnosů z trestné činnosti.

Návrh je podle Babiše mimo jiné reakcí na materiál ministra pro lidská práva a rovné příležitosti Jiřího Dienstbiera (ČSSD), který má tuto problematiku v gesci. Dienstbierův návrh podle ministra financí nepřináší oznamovatelům trestné činnosti reálnou ochranu, protože by se museli ochrany domáhat až u soudu, a rovněž neřeší výpadek příjmu a nemajetkovou újmu oznamovatele.

“Aby byl systém funkční, musí řešit vzniklý výpadek příjmu whistleblowera i jeho nemajetkovou újmu. Je zároveň nepřijatelné, aby byl oznamovatel nejprve pronásledován v zaměstnání a teprve potom se mohl domáhat ochrany u soudu,” řekl Babiš. Návrh hodlá předložit do Sněmovny pravděpodobně tento týden.

Zákon by měl ochránit občany oznamující trestné činy ve svém zaměstnání pomocí několika nových institutů. Oznamovatel se bude moci rozhodnout, zda chce zcela zůstat v anonymitě, nebo podá standardní trestní oznámení a využije institutu chráněného oznamovatele. Tento status bude přiznáván státním zástupcem a zaměstnanci bude garantovat například to, že jeho převedení na jinou práci, přeložení nebo ukončení pracovního poměru nebude možné bez předchozího souhlasu Úřadu práce.

V případě, že se oznamovatel rozhodne zůstat v anonymitě, bude moci využít tzv. anonymizačního informačního systému zajišťovaném Nejvyšším státním zastupitelstvím. “Tento nový komunikační kanál bude oznamovateli garantovat možnost komunikace s policií či státním zástupcem při naprostém utajení jeho totožnosti,” řekl ministr spravedlnosti Robert Pelikán.

Nový zákon by měl chránit zaměstnance v pracovním poměru, zaměstnance ve státní službě, vojáky z povolání i příslušníky dalších bezpečnostních sborů.

Zákon rovněž stanoví náhradu za ztrátu příjmů v důsledku nezákonného skončení pracovního poměru oznamovatele a i náhrady za nemajetkovou újmu. “V případě přiznání a vyplacení těchto náhrad bude stát oprávněn požadovat a případně soudně vymáhat na tom, kdo tuto újmu způsobil, jejich úhradu,” uvedl náměstek ministra financí Ondřej Závodský, který je hlavním autorem zákona.

V Česku nyní neexistuje komplexní předpis, který by whistleblowing upravoval. Ochranu oznamovatelů částečně řeší trestní řád a zákoník práce. Prosazení právní ochrany whistleblowerů je součástí programového prohlášení vlády.