Babiš kvůli zákonu vložil své akcie do svěřenských fondů
Praha 3. února (ČTK) - Ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš dnes vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol kvůli zákonu o střetu zájmů do dvou svěřenských fondů. Novela zákona, která mimo jiné omezuje firmám členů vlády přístup ke státním zakázkám a k dotacím, vstoupí v účinnost 9. února. Babiš ji považuje za protiústavní. Politici většinou nepovažují Babišův krok za vyřešení jeho střetu zájmů, opoziční TOP 09 i KSČM se o něj hodlají zajímat i nadále.
Babiš už dříve prohlásil, že jedna z firem holdingu Agrofert podá kvůli zákonu stížnost k Evropské komisi. Prezident Miloš Zeman, který zákon o střetu zájmů vetoval, tento týden oznámil, že se kvůli zákonu obrátí na Ústavní soud. Stejný krok zvažují i poslanci hnutí ANO.
Fondy se nazývají AB private trust I a AB private trust II, informoval Babiš v tiskové zprávě. Byl jediným akcionářem obou firem. Do jednoho svěřenského fondu vložil 90 procent akcií Agrofertu a 100 procent akcií SynBiolu, pod který spadá investiční fond Hartenberg. Zbylou desetinu akcií Agrofertu pak dal ministr do druhého fondu.
Správci fondů jsou předseda představenstva Agrofertu Zbyněk Průša a právník Alexej Bílek. Dohled nad nimi bude vykonávat tříčlenná rada, jejíž členkou je i Babišova životní partnerka Monika Babišová. “Systém fondů jsem zvolil jako pojistku a kontrolu, neboť v určitých záležitostech se oba správci budou muset dohodnout na společném postupu,” vysvětlil. Úkolem tříčlenné rady bude schvalování důležitých kroků správců a také možnost rozhodovat o případných výměnách správců, dodal.
Převod do fondu se týká i mediálního domu Mafra, který je součástí Agrofertu. Součástí novely zákona je i ustanovení, které zakazuje členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Tato část zákona se však bude vztahovat až na kabinet, který vznikne po podzimních volbách do Sněmovny.
Babiš bude mít nyní roli tzv. obmyšleného. Majetek by mu byl z obou fondů vydán v případě, že přestane být veřejným funkcionářem, případně pokud by omezení ze zákona o střetu zájmů přestala platit. Babiš zdůraznil, že se společnostmi už nemá nic společného a je zvědavý, do jaké míry to budou v příštích týdnech a měsících respektovat političtí konkurenti či někteří novináři.
Svěřenské fondy jsou obdobou nadace a dávají lidem možnost na generace dopředu spravovat osobní nebo firemní dědictví. V Česku se podle odborníků využívají hlavně na řešení rodinných situací. Ve světě jsou běžným nástrojem, který umožňuje chránit majetek před budoucími riziky. “V okamžiku, kdy zakladatel převede majetek do svěřenského fondu, k němu pozbývá nejméně po dobu trvání svěřenské správy vlastnická práva. Svěřenský fond přitom nemá právní osobnost, což však zároveň vůbec nebrání tomu, aby ten, kdo majetek do fondu vyčlenil, tento majetek užíval, a je-li také správcem fondu, o něm i rozhodoval,” uvedl Michael Dobrovolný ze společnosti SMART Office & Companies.
Politici většinou nepovažují dnešní Babišův krok za definitivní vyřešení jeho střetu zájmů. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) považuje převedení Babišových firem do svěřenských fondů za polovičaté řešení. “Vlk zákona se nažral, ale koza obchodních zájmů Andreje Babiše zůstala celá,” řekl. Podle předsedy ODS Petra Fialy se Babiš Agrofertu zbavovat ani podle novely zákona o střetu zájmů nemusel, jde mu pouze o to, aby společnost mohla dál čerpat dotace a pobídky. “Formálně byla naplněna litera zákona, pokud se ale tam (ve fondu) pohybují jeho nejbližší a rodina, do budoucna určitě (Babiš) vliv má,” řekl místopředseda KSČM Jiří Dolejš. Místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek míní, že určitý vliv na Agrofert Babišovi zůstane. “Ale to jsme říkali už na začátku, že je to pro nás nějaký etický princip, že on nemá být majitelem, pokud chce být součástí vlády,” řekl.
Další články
ČD nemusejí vracet miliardy za převod majetku na SŽDC, potvrdil vrchní soud
Praha 17. dubna (ČTK) - České dráhy (ČD) nemusejí vracet státu více než sedm miliard korun, které dostaly v roce 2008 za převod majetku na tehdejší Správu železniční dopravy cesty (SŽDC). Pražský vrchní soud zamítl odvolání společností RegioJet a Student Agency.
Evropská komise navrhla Googlu opatření ke sdílení dat z vyhledávačů
Brusel 16. dubna (ČTK) - Evropská komise (EK) zaslala americké internetové společnosti Google předběžná zjištění, v nichž nastínila navrhovaná opatření k dosažení souladu s nařízením Evropské unie o digitálních trzích (DMA). Podle těchto návrhů by měl Google za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek umožnit vyhledávačům třetích stran přístup k údajům o vyhledávání, jako je pořadí, dotaz, kliknutí a zobrazení údajů.
Senát odložil další novelu o právu na platbu v hotovosti nebo být off-line
Praha 15. dubna (ČTK) - Senát se začne nejdříve v květnu zabývat další ústavní novelou, kterou chce část jeho členů zavést právo platit v hotovosti a být off-line. O odkladu rozhodl jednomyslně na žádost senátorky Daniely Kovářové (nezávislá), která stojí v čele dvou desítek předkladatelů novely ze všech senátorských frakcí.
ÚS vyhověl Knížákovi, justice musí znovu rozhodnout o jeho rehabilitaci
Brno 14. dubna (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) dnes vyhověl stížnosti výtvarníka Milana Knížáka, justice se tak musí znovu zabývat návrhem na jeho soudní rehabilitaci. Jde konkrétně o vazbu kvůli údajnému pokusu o poškozování zájmů Československa v cizině.
Vláda schválila návrh zákona, který umožní snáze regulovat ceny pohonných hmot
Praha 13. dubna (ČTK) - Vláda schválila návrh zákona, který do budoucna umožní regulovat ceny pohonných hmot formou nařízení vlády. Po jednání kabinetu to řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím, že chce, aby zákon začala projednávat Sněmovna už v úterý.



