Rekodifikace občanského práva přinesla řadu novinek do právních vztahů v České republice. Tyto změny se ve velké míře týkají i subjektů, které vymáhají své pohledávky, a ty musí mít na paměti některé novinky, které nová právní úprava přináší. V tomto článku se pokusíme alespoň stručně popsat některé tyto významné novinky.

Na otázky související s pohřbíváním hledá odpověď komise Ministerstva pro místní rozvoj, které zahájilo přípravu novely zákona o pohřebnictví. Jejím členem je také Marek Hanák z Kanceláře veřejného ochránce práv.

Kladno 30. července (ČTK) - Soud uložil bývalému soudci Ondřeji Havlínovi 6,5 roku vězení za korupci. Obhájce pro Havlína žádal podmínku, státní zástupkyně šestiletý trest. Soudce Havlín podle obžaloby nezákonně ovlivňoval řízení ve prospěch pachatelů trestných činů, většinou to byli opilí řidiči. Ovlivňování bylo údajně doprovázeno žádostí, nabídkou či poskytnutím úplatku. Havlín se soudu ze zdravotních důvodů neúčastnil a rozhodl se nevypovídat.

Jen proto, že je někdo cizinec, nemusí být soudem poučen o právu jednat v mateřštině...

Docentka JUDr. Michaela Zuklínová, CSc., se v sérii příspěvků zabývá účinnou právní úpravou právního jednání, zakotvenou v ustanoveních § 545 až 599 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V minulém článku jsme se zaměřili na obecný úvod k problematice forem právního jednání, dnes se podíváme na komentáře k jednotlivým ustanovením § 559 až 564.

Soutěžní právo není oblast, se kterou by se každý právní praktik setkával dennodenně. Proto je ambicí tohoto příspěvku jednak na začátek vymezit, co vlastně soutěžní právo je, co reguluje (část II.), za druhé připomenout, že soutěžní právo je možné vymáhat nejenom přes Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) či jiné soutěžní úřady, ale také soukromoprávními prostředky (část III.), což není příliš známé a využívané. Za třetí je jeho cílem upozornit na poslední významnou událost v této oblasti (část VI.), kterou je nová unijní směrnice týkající se soukromoprávního prosazování soutěžního práva. Tu mají členské státy včetně České republiky povinnost implementovat do svého právního řádu ke konci příštího roku.

Praha 30. července (ČTK) - Vláda nepodpořila návrh skupiny poslanců z několika stran na zřízení samostatného Krajského soudu v Liberci. Vyplývá to z předběžných výsledků středečního jednání kabinetu. Poslanecká předloha rovněž předpokládá, že v Liberci by vzniklo samostatné krajské státní zastupitelství. Bez ohledu na postoj vlády dostane nyní návrh zákona k projednání Sněmovna.

Vláda na včerejším jednání schválila balíček zákonů regulujících hazardní hry, který předložilo Ministerstvo financí. Jedná se tak o naprostý průlom v regulaci hazardu na našem území. „Jsme první vláda po sametové revoluci, která našla odvahu připravit moderní regulaci hazardu. Jdeme tak cestou západní Evropy,“ uvedl ministr financí Andrej Babiš.

To, že z občanského soudního řádu „zmizel“ § 76b, je dnes již dobře známou skutečností. Méně vžité je však povědomí o tom, do jaké podoby se úprava předběžného opatření proti domácímu násilí přeměnila. Na první pohled nevýznamné novoty však podstatným způsobem ovlivnily průběh řízení a vůbec jeho charakter. V následujících řádcích se pokusím popsat průběh řízení o předběžném opatření a zejména zdůraznit odlišnosti zavedené zákonem č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.

Novým institutem soukromého práva je stavění promlčecí lhůty při mimosoudním jednání. Smyslem úpravy je zamezit uplynutí promlčecí lhůty v případě, že dlužník úmyslně prodlužuje jednání s věřitelem tak, aby uplynula promlčecí lhůta.

Mezi škodou vzniklou z hlavního majetkového trestného činu a jednáním obžalovaného jako podílníka není příčinný vztah, a proto obžalovaný za tuto škodu neodpovídá. Komentář k usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. dubna 2015, sp. zn. 12 To 137/2014

Dne 24.7.2015 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 178/2015 Sb. nařízení vlády o stanovení minimálního počtu provozoven pro poskytování základních služeb.

Dne 24.7.2015 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 179/2015 Sb. nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 318/2008 Sb., o provádění některých opatření společné organizace trhu s ovocem a zeleninou, ve znění pozdějších předpisů.

Praha 28. července (ČTK) - Čtyři nevládní organizace kritizují chystanou novelu zákona proti praní špinavých peněz, která zavádí rejstřík skutečných vlastníků firem. Slibovaný efekt podle nich nepřinese, protože zveřejněné informace nebudou úplné a údajně hrozí, že k nim budou mít přístup jen někteří "vyvolení". Na svém webu to dnes uvedlo Centrum nezávislé investigace (CNI).

Novelou advokátního tarifu, která vstoupila v účinnost v polovině roku 2014, došlo k razantnímu snížení náhrady nákladů řízení u sporů do 50.000,- Kč, které jsou vedeny na základě tzv. formulářových žalob. Smyslem novely je zamezit tomu, aby výše náhrady nákladů motivovala k vedení sporů zanedbatelné hodnoty za účelem nepřiměřeně vysoké náhrady nákladů řízení.

Docentka JUDr. Michaela Zuklínová, CSc., se v sérii příspěvků zabývá účinnou právní úpravou právního jednání, zakotvenou v ustanoveních § 545 až 599 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dnes se podíváme na obecný úvod k problematice forem právního jednání, která je upravena v ustanoveních § 559 až 564. V příštím článku přineseme komentář k jednotlivým ustanovením.

Jde o podílnictví z nedbalosti, kdy obžalovaný přislíbil pomoc při ztenčení majetku před rozvodovým řízením, vnímal je jako neetické, možná i související s trestnou činností, nebo tuto zastírající, a nepřiměřeně spoléhal na kusé informace, jichž se mu dostalo, a byť měl řadu možností, jak si skutečný stav věci alespoň částečně ověřit, neučinil tak a nepřiměřeně doufal, že jde o jednání legální. Komentář k usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. dubna 2015, sp.zn. 12 To 137/2014

Praha 27. července (ČTK) - Ústavní soud by měl podle skupiny senátorů zrušit část vyhlášky ministerstva spravedlnosti, která ukládá insolvenčním správcům povinnost zdržovat se v úředních hodinách v jejich provozovnách. Senátoři v čele s Petrem Bratským (ODS) kvůli tomu dnes podali ústavní stížnost. Napadená část vyhlášky je podle nich v rozporu s platným insolvenčním zákonem i se zdravým rozumem

Senát Parlamentu ČR na své desáté schůzi konané ve dnech 22.-23.7.2015 schválil sedm nových zákonů, jež mu byly postoupeny z Poslanecké sněmovny.

Dne 17.7.2015 bylo ve Sbírce mezinárodních smluv zveřejněno pod č. 40/2015 Sb.m.s. sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Srbskou republikou o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací.

Ještě než začnu vůbec psát, chci především zdůraznit, že případná podobnost s žijícími obviněnými, jejich obhájci a více či méně vyhrocenými kauzami je čistě náhodná. Neodráží snahu někomu radit nebo jiného kritizovat, jde jako vždy o mou osobní úvahu nad právním problémem, který mne zaujal, přičemž se rozhodně necítím být povolán jej vyřešit. Sám jsem se s ním ve vlastní praxi setkal mnohokrát a názory se, jak je mezi právníky obvyklé, různí převelice.

Tento příspěvek se bude zabývat tématem přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů při změně dodavatele. Důsledky této úpravy jsou poměrně bizarní. Problematiku si přiblížíme na shrnutí dvou základních evropských judikátů, o které se celý přechod práv mezi dodavateli opírá.

Praha 26. července (ČTK) - Informovanost emitentů akcií o stavu akcionářské struktury společnosti by se měla zvýšit. zároveň by se tím mělo usnadnit rozhodování o fungování společnosti. Počítá s tím novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu, kterou ve středu projedná vláda. Norma má především za cíl sladit tuzemské zákony se směrnicemi a požadavky EU. Ty se týkají například zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry nebo průhlednosti informací o emitentech cenných papírů.

Rekodifikace civilního procesu, tak jako každý jiný zákon, musí najít svou dobu. Správný patos a étos chvíle, kdy vzniknou. Začínám mít pocit, že se s touto chvílí dnes už míjíme. Rád bych proto v tuto chvíli spíše zareagoval na některé vlídné i nevlídné připomínky na „účet“ Nejvyššího soudu, a případně se zmínil o tématu, o kterém se mezi džentlmeny nemluví, ale nemělo by se o něm mlčet.

Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (tradičně označovaný jako zákon proti praní špinavých peněz; pozn. red: též AML zákon), který je jedním z důlěžitých nástrojů v boji proti praní špinavých peněz, ukládá osobám vymezeným v § 2 daného zákona řadu povinností.