Dne 3.10.2016 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 319/2016 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Dne 1. 1. 2014 vstoupil v účinnost zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), který přinesl mnoho změn v současném civilním právu. Jednou z nich je i ustanovení § 647 o. z., které stanoví, že: „V případě uzavření dohody o mimosoudním jednání věřitele a dlužníka o právu nebo o okolnosti, která právo zakládá, počne promlčecí lhůta běžet poté, co věřitel nebo dlužník výslovně odmítne v takovém jednání pokračovat; počala-li promlčecí lhůta běžet již dříve, po dobu jednání neběží.“

Praha 18. října (ČTK) - Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) dnes odmítl pochybnosti prezidenta Miloše Zemana o smyslu Senátu, horní komoru Parlamentu považuje za demokratickou pojistku. Zeman o možném zrušení Senátu hovořil v souvislosti s nízkou volební účastí při senátních volbách. Proti jeho výrokům se ohradili i předseda a místopředseda horní komory Parlamentu Milan Štěch (ČSSD) a Přemysl Sobotka (ODS).

Profesor Arsène Verny (60) je mezinárodně uznávanou kapacitou v oblasti evropského i mezinárodního práva. Devět let působil jako hlavní právní poradce Evropské komise v harmonizačních otázkách. V době přijímání České republiky do Evropské unie zodpovídal za zajištění souladu českého práva s právem evropským. Ze stejné pozice se zabýval rovněž slovenským, maďarským, estonským a chorvatským právem.

Až na relativně krátké období mezi lety 2012 až 2014, kdy byl souběh funkcí člena statutárního orgánu a vedoucího zaměstnance ve firmě obchodním zákoníkem výslovně povolen, je souběh funkcí ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu soustavně považován za nepřípustný. K takovému závěru se dospělo i po rekodifikaci soukromého práva v roce 2014 a až doteď byl zákaz souběhu funkcí považován za téměř nezpochybnitelný. Zaběhlou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu však nečekaně nabouralo nedávné rozhodnutí Ústavního soudu. Pojďme se na jeho závěry podívat zblízka.

Dne 19. října 2016 nabude účinnosti zatím poslední novela[1] českého zákona o ochraně hospodářské soutěže.[2] Novela se týká hned několika oblastí – z části jde o formulační úpravy a uzákonění již existující praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“), Novela nicméně přináší i některé zásadní změny přímo se dotýkající práv soutěžitelů.

Dne 29.9.2016 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 316/2016 Sb. nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů.

Praha 17. října (ČTK) - Novelu zákona o střetu zájmu bude podle experta možné obejít relativně jednoduše. Novela zakazuje společnostem, v nichž má některý z veřejných funkcionářů více než čtvrtinový podíl, ucházet se o veřejné zakázky a přijímat dotace z veřejných rozpočtů. Majitel může například svůj podíl ve firmě převést na osobu blízkou, profesionálního správce či do svěřeneckého fondu.

Nový zákon o veřejných zakázkách - jaké změny přinese dosavadní praxi? To účastníkům na své přednášce v rámci dalšího ročníku konference Právo ve veřejné správě osvětlí Mgr. Lucie Moravčíková, vedoucí právního oddělení společnosti OTIDEA, která se zaměřuje na administraci a poradenství v oblasti veřejných zakázek a koncesí. Právnímu prostoru shrnula zásadní aspekty nového zákona o veřejných zakázkách v pěti odpovědích.

Vypořádání spoluvlastnictví je v českém právu stále aktuální otázkou. Od roku 2014 byly do českého právního řádu zavedeny některé nové instituty (jako například odklad vypořádání spoluvlastnictví) a byla vydána některá poměrně zásadní soudní rozhodnutí. Tento článek se zaměřuje právě na tyto nové poznatky.

Česká asociace věřitelů je znepokojena změnami v oblasti exekucí a osobních bankrotů, které minulý týden představil ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Jejich přijetí by znamenalo zcela zásadní a nespravedlivý zásah do práv věřitelů. V případě zavedení povinných exekučních záloh, a to zvláště v kombinaci s teritoriálním principem přidělování případů jednotlivým exekutorským úřadům, může pro věřitele exekuční vymáhání pohledávek z ekonomického hlediska zcela přestat dávat smysl. V řadě případů by totiž za snahu o vymožení svých práv zaplatili více, než by následně reálně získali. Odstraněním minimální hranice splacení dluhu pro zahájení osobního bankrotu pak věřitelé ztrácejí jakoukoli garanci, že se domohou alespoň části svých oprávněných nároků.

Dne 26.9.2016 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 310/2016 Sb. nařízení vlády o stanovení prostředků státního rozpočtu podle § 28 odst. 3 zákona o podporovaných zdrojích energie pro rok 2017.

Varšava/Madrid/Paříž 15. října (ČTK) - V Polsku, Francii i Španělsku se dnes protestovalo proti dohodám Evropské unie o volném obchodu se Spojenými státy (TTIP) a s Kanadou (CETA). Ve Varšavě se podle agentury AP do protestu zapojily stovky lidí, zatímco účast na demonstraci v Paříži pořadatelé odhadli na zhruba 5000 lidí a na demonstraci v Madridu dokonce na zhruba 20.000 lidí.

V současné době se stále aktuálnějšími stávají otázky týkající se cizinců, přičemž zvláštní kategorii pak představují otázky ohledně jejich možného vyhoštění. Tyto lze z České republiky vyhostit prostřednictvím institutů správního i trestního práva, přičemž právní předpisy obou těchto odvětví odlišně definují překážky, pro které cizince vyhostit nelze. S ohledem na značné množství cizinců studujících v České republice se logicky nabízí otázka, jaký je význam vysokoškolského studia při ukládání vyhoštění ve správním a trestním řízení. Tedy, zda může být vysokoškolské studium v České republice posouzeno jako překážka vyhoštění, a pokud ano, lze tento závěr aplikovat pro trestní i správní řízení?

"Myslím si, že rozumný politik, úředník nebo manager v čele zveřejňující instituce si bude umět spočítat, že právní rizika spojená s takovým postupem jsou příliš vysoká," poznamenává ke zveřejňování "začerněných" smluv Mgr. Martin Fadrný, který se podílel na přípravě analýz a stanovisek k jednotlivým zněním návrhu zákona o registru smluv v průběhu jeho projednávání. Na letošním ročníku konferece Právo ve veřejné správě vystoupí s příspěvkem "Registr smluv v praxi".

Pro počítání včasnosti podání je důležitý způsob přepravy zásilky ke správnímu orgánu. Pokud se tak děje poštou, stačí podání v den konce lhůty odeslat; pokud se tak děje elektronicky, musí podání v den konce lhůty správnímu orgánu dojít. Že se odeslání prokazuje lépe než dojití, dokládají dva judikáty Nejvyššího správního soudu...

Praha 13. října (ČTK) - Ministerstvo spravedlnosti připravilo novelu insolvenčního zákona, jejíž cílem je, aby se mohlo zbavit dluhů víc lidí. Nově by do procesu oddlužení mohli vstoupit lidé bez ohledu na výši dluhů. Oddlužení by pak trvalo tři, pět nebo sedm let v závislosti na výši splacených pohledávek. Novinářům to dnes řekl ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Novela je nyní v připomínkovém řízení, kde se k ní mohou vyjádřit jednotlivé vládní resorty. Se změnami nesouhlasí Česká asociace věřitelů.

Nové a dlouho očekávané nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES, označované zkráceně jako eIDAS („Nařízení“), přineslo bez velké pozornosti veřejnosti a médií od 1. července 2016 zásadní proměnu zejména v oblasti elektronické identifikace a autentizace.

Dalo by se říci, že právo módního průmyslu je mezi právními odvětvími ještě nedospělé a nezkušené. Je vlastně pořád tak trochu v plenkách. Už teď je ale jasné, že jeho plenky jsou určitě značkové a rozhodně budou stát hodně peněz. Módní průmysl se totiž stále rozvíjí a ve sporech, které v něm vznikají, jde zpravidla o velké částky peněz.

Dne 26.9.2016 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 309/2016 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 480/2012 Sb., o energetickém auditu a energetickém posudku.

Praha 12. října (ČTK) - Vláda dnes schválila sjednání dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Kanadou (CETA). Na twitteru o tom informoval mluvčí vlády Martin Ayrer. Smlouva CETA by mohla být podepsána na summitu EU s Kanadou 27. října, má ale řadu odpůrců. Českým firmám by mohla otevřít řadu příležitostí. Mezi sektory, které z ní budou nejvíce těžit, by měly patřit strojírenský, hutnický a chemický průmysl.

České insolvenční řízení patří k těm, které jsou z hlediska povinného sdělování informací opravdu velmi transparentní. Jak je asi vcelku známo, insolvenční zákon spolu s dalšími předpisy dohromady zajišťuje velmi široké informování zainteresované i nezainteresované veřejnosti o každém insolvenčním řízení v zemi.

Pokud plátce DPH, který má v ČR sídlo či provozovnu, zaplatí DPH v jiném členském státě, má možnost požádat o její vrácení, a to za podmínek stanovených v § 82 zákona o dani z přidané hodnoty. Podmínkou je podání žádosti prostřednictvím elektronického portálu spravovaného Generálním finančním ředitelstvím. Oprávnění k přístupu na tento portál plátci přidělí místně příslušný finanční úřad.

Knižní novinky ze světa odborné literatury

Dne 23.9.2016 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 308/2016 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 210/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění pozdějších předpisů.