MOJE daně - nový projekt Ministerstva financí, který by měl ulehčit komunikaci s finančními úřady. Vládou schválená novela daňového řádu by mohla přinést rozsáhlou modernizaci, zjednodušení a elektronizaci daní.

Předpisy Evropské unie v oblasti ochrany spotřebitele zakotvují mnohé povinnosti a ne všechny jsou již promítnuty do českého práva. Jednou z těch, která je v současné době nejvíce aktuální, je tzv. „tlačítková novela“ občanského zákoníku, která nově přichází s povinností měnící způsob nakupování na webových obchodech a dokonce i samotný vzhled jejich nákupního rozhraní.

Praha 2. ledna (ČTK) - Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) odmítla tvrzení, že účast soudce ve výběrových komisích na místa vedoucích státních zástupců může být protiústavní. Takový názor má vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, která to uvedla v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Složení výběrových komisí zavádí novela zákona o státním zastupitelství, kterou žalobci dlouhodobě kritizují.

Nový stavební zákon vyvolává řadu rozporuplných reakcí a kritiky od nestandardního procesu pořizování zákona po všechny limity a rizika,[1] které jeho rekodifikovaná verze má a bude mít. Nepodloženou kritiku schytal [2] i v rámci úprav tzv. plánovacích smluv. Vznikla tak řada mýtů a dohadů, tak je na čase začít demytizovat.

V březnu 2019 rozvířilo vody dodavatelů i uživatelů technologie tzv. dynamického biometrického podpisu (dále jen „DBP“) svérázné rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále jen „ÚOOÚ“).[1]

Dne 6. 12. 2019 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 323/2019 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu, ve znění pozdějších předpisů.

Praha 1. ledna (ČTK) - Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) počínaje 1. lednem 2020 bude místo ministerstva zemědělství vyřizovat národní dotace českým zemědělcům. Navíc má povinnost zveřejňovat formou otevřených dat informace o dotacích, které poskytl zemědělským podnikům. Změnu přinesla novela zákona o zemědělství, která vstoupila v platnost.

V předchozích článcích jsme se zaměřili na potenciální důsledky odsouzení právnické osoby, na zákonné požadavky vedoucí ke zproštění trestní odpovědnosti či na vhodné postupy při analýze rizik a implementaci zpracovaných pravidel.

Dne 6. 12. 2019 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 322/2019 Sb. nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 59/2015 Sb., o služebních tarifech a o zvláštním příplatku pro vojáky z povolání, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 244/1996 Sb. v platném znění, vydaná Ministerstvem spravedlnosti, upravuje advokátní kárný řád, tedy způsob, jakým Česká advokátní komora vykonává svůj dohled nad advokáty ve formě kárného postihu.

Nový zákon o zdravotnických prostředcích (ZP) upravuje reklamu, přestupky a zavádí informační systém, který bude komunikovat s dalšími v zemích EU. Reaguje i na dřívější problémy s prsními implantáty. Zdravotnické prostředky jsou například protézy, berle, naslouchátka, invalidní vozíky, ale také pomůcky pro diabetiky, kompresní punčochy nebo pleny. Návrh zákona, který musí zejména zapracovat nařízení EU platné od května 2020, vláda projedná 6. ledna. Předchozí úprava platí od roku 2018, musela reagovat na nález Ústavního soudu, který část předchozího zákona zrušil.

Zhruba takto se dá s trochou nadsázky přeložit obsah varování Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (dále jen „NÚKIB“) před riziky spojenými s výrobky společností Huawei a ZTE. Od vydání varování již uplynul rok, přičemž vydané varování dosud nebylo nijak změněno či zrušeno. Změnil se pouze ředitel NÚKIB.

Dne 6. 12. 2019 bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 321/2019 Sb. nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady).

Ke kauze, která se týká údajných manipulací s tendry České pošty, se pražský městský soud vrátí na konci února příštího roku. Vyplývá to z justiční databáze. Odvolací senát Vrchního soudu v Praze na konci letošního září zrušil rozsudek, který části obžalovaných uložil podmíněné tresty a další osvobodil. V případu je stíhána i společnost Agrotec patřící do svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše (ANO), městský soud ji původně obžaloby zprostil.

Dne 4. 12. 2019 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 319/2019 Sb. vyhláška o energetickém štítkování a ekodesignu výrobků spojených se spotřebou energie.

V březnu 2019 rozvířilo vody dodavatelů i uživatelů technologie tzv. dynamického biometrického podpisu (dále jen „DBP“) svérázné rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále jen „ÚOOÚ“),[1] které nám neznámému subjektu (dále jen „účastník řízení“) uložilo pokutu ve výši 250 000 Kč primárně za to, že údajně porušil zásadu zpracování osobních údajů stanovenou v čl. 5 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2016/679 (GDPR), tedy zásadu, že osobní údaje musí být přiměřené, relevantní a omezené na nezbytný rozsah ve vztahu k účelu, pro který jsou zpracovávány („minimalizace údajů“).[2]

Praha 27. prosince (ČTK) - Centrální registr psů vznikne od roku 2022. Zavádí to novela veterinárního zákona, kterou minulý týden podepsal prezident Miloš Zeman. Ministerstvo zemědělství již dříve odhadlo náklady na jeho vytvoření na 50 až 60 milionů korun. Novela už od ledna 2020 zavádí povinnost nechat očipovat psa nejpozději do tří měsíců jeho věku, jinak bude majitelům hrozit pokuta až 20.000 korun.

Dne 28. 11. 2019 byla ve Sbírce zákonů publikována pod č. 318/2019 Sb. vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 298/2014 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv) („ZRS“ či „Zákon“) byl přijat na konci roku 2015. Většina ustanovení Zákona nabyla účinnosti k 1. červenci 2016, ustanovení upravující sankce za jejich neuveřejnění, resp. ustanovení o následcích uveřejnění smlouvy a zrušení smlouvy nabyla účinnosti o rok později, tedy k 1. červenci 2017.

Praha 23. prosince (ČTK) - Dnes o půlnoci skončí připomínkové řízení k novému stavebnímu zákonu, který má podle ministerstva pro místní rozvoj (MMR) urychlit a zjednodušit povolování staveb. Norma by podle vládního plánu měla platit od roku 2021. Návrh zákona se ale setkává s kritikou, odmítají ho největší česká města, hasiči, památkáři i ochránci životního prostředí, vystoupila proti němu i část úředníků z MMR. Podle kritiků znění zákona připravila Hospodářská komora a norma je šitá na míru developerům.

Pronajímatele nemovitostí postihne zásadní změna v uplatňování DPH, která vejde v účinnost 1. ledna 2021. Nájem nemovitostí je v zákonu o DPH v souladu se směrnicí o společném systému DPH zařazen mezi plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně.

V březnu 2019 rozvířilo vody dodavatelů i uživatelů technologie tzv. dynamického biometrického podpisu (dále jen „DBP“) svérázné rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále jen „ÚOOÚ“),[1] které nám neznámému subjektu (dále jen „účastník řízení“) uložilo pokutu ve výši 250 000 Kč primárně za to, že údajně porušil zásadu zpracování osobních údajů stanovenou v čl. 5 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2016/679 (GDPR), tedy zásadu, že osobní údaje musí být přiměřené, relevantní a omezené na nezbytný rozsah ve vztahu k účelu, pro který jsou zpracovávány („minimalizace údajů“).[2]

Praha 19. prosince (ČTK) - Česká republika vyhrála spor s Evropskou komisí kvůli kontrolám v zemědělství. Soudní dvůr EU vyhověl žalobě Prahy a zrušil rozhodnutí Evropské komise, kterým ze zemědělských fondů pro Česko vyloučila víc než 3,8 milionu korun. "Evropská komise tak bude muset České republice tuto částku vrátit," oznámilo ministerstvo zahraničí.

Stávající rok je téměř u konce a spolu s ním možná i realita, jak ji známe. Příchodem nového roku budeme pravděpodobně zase o něco blíže revolučnímu rozvoji moderních technologií souvisejícímu se zavedením mobilní sítě páté generace (tzv. „5G sítě“), která již v některých státech funguje, jako příklad můžeme uvést Jižní Koreu, některé státy USA či Monako, přičemž v dalších zemích je zavedení nové sítě vbrzku očekáváno. Zmíněná nová generace sítí přináší rapidní navýšení přenosové rychlosti spolu s nižší dobou odezvy, což umožňuje snazší spárování a výměnu dat mezi navzájem propojenými zařízeními (např. domácími spotřebiči).

Dne 28. 11. 2019 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 315/2019 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.