Články s tagem: subsidiarita trestní represe
Kdo využije bezbřehé naivity druhého, aneb čí je to pak vina?
„Gratulujeme, vyhráli jste 1.000.000 Kč!!! Zadejte číslo své karty, ať vám výhru můžeme neprodleně zaslat.“, „Miluji tě a vrátím se kvůli tobě hned do Čech, ale pokuta za předčasné ukončení smlouvy je 350.000 Kč, které nemám.“, „Tady to podepište, je to ta smlouva, jak jsme se o ní bavili. Číst to už nemusíte, na obsahu jsme se už přeci shodli.“
Spor o podstatu trestní odpovědnosti
Podstata trestní odpovědnosti je v českém právním prostředí dlouhodobě předmětem sporu mezi zastánci formálního pojetí s materiálním korektivem a formálně materiálního pojetí.
Závažné nenávistné projevy a trestní právo
U závažných nenávistných projevů by měly být lidská důstojnost a soukromý život poškozených chráněny i prostředky trestního práva
Podpora uživatelů psychedelik – šíření toxikomanie?
Smyslem a účelem sitterování je užití psychedelické látky pod dohledem jiné osoby, sittera, který vytváří bezpečný prostor, má situaci pod kontrolou a stará se o potřeby a bezpečnost člověka tak, aby jeho psychedelická zkušenost měla co nejhladší průběh. Jak je to s trestností tohoto postupu?
Spáchání majetkového trestného činu za nouzového stavu nemusí nutně znamenat vyšší trest
V médiích se opakovaně objevují případy, kdy je pachatel krádeže odsouzen za drobnou krádež v obchodě k citelnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody (např. za krádež pěti housek v hodnotě 62,50 Kč na 1 a půl roku [1] nebo za krádež salámu a krabicového vína na 2 roky a 2 měsíce).[2] Členové platformy Rozumné právo mají za to, že vyhlášený nouzový stav, resp. událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, nemají automaticky znamenat aplikaci přísnějšího ustanovení.
Trestní odpovědnost v souvislosti s rozhodováním kolektivních orgánů
S trestní odpovědností konkrétních osob v souvislosti s rozhodováním kolektivních orgánů složených ze dvou nebo více fyzických osob, které jsou členy takového orgánu a bezprostředně se podílí na přijetí určitého rozhodnutí, se můžeme v poslední době poměrně často setkat i v trestním právu.
Nutnost podání žaloby na vyklizení bytu pronajímatelem jako předpoklad pro možnou trestněprávní odpovědnost nájemce?
Ze všech stran jsou na pronajímatele bytu kladeny zvýšené nároky a nájemce je považován za slabší stranu, která je hodna zvýšené ochrany. Jakou ochranu má ale pronajímatel vůči nájemci? V tomto článku se chci zaměřit zejména na § 208 trestního zákoníku – tedy na trestný čin neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru – a to s poukazem na nález Ústavního soudu ze dne 23. 5. 2017, sp. zn. II. ÚS 3080/16.
