Články s tagem: soudci

Za svůj velký úkol, a nejen dnešní, považuji vzbudit vaši pozornost o téma výběru soudců. Za jeden z mých největších neúspěchů za svého působení v Soudcovské unii považuji to, že se mi stále nedaří přesvědčit ty klíčové osoby, zejména předkladatele zákonů, že tato oblast je pro činnost soudů určující.

Brno 21. července (ČTK) - Přijaté zákony o Národní radě soudnictví, o obecných soudech i projednávaný zákon o Nejvyšším soudu v Polsku jsou podle předsedů Ústavního soudu, Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu, nejvyššího státního zástupce a ombudsmanky útokem na nezávislost polského soudnictví. Společné prohlášení dnes instituce zveřejnily na svých webech.

Další kapitola z dílny ministerstva spravedlnosti se dotýká problému, který skutečně existuje, volá po razantním řešení, nicméně se obávám, že zákonodárcem případně zvolené řešení může být velmi obtížně předvídatelné. Toto téma totiž na první pohled každý chápe, každý mu rozumí a velmi rychle si připraví vlastní, co nejoriginálnější řešení, jen aby v neděli v poledne zase v televizi mohl plamenně debatovat.

Na sklonku jara 2016 Ministerstvo spravedlnosti představilo další dvě kapitoly své „Bílé knihy“, která by měla mapovat případné reformní plány České republiky v oblasti justice.

Dnešní příspěvek bych rád započal drobnou úvahou, neboť jsem nedávno viděl film Kód Enigmy. Jeho podstatou bylo vyřešení základního problému, který souvisel s druhou světovou válkou. Nicméně zde pak vyvstal ještě druhý problém, hlubší, a to tehdy, když byla Enigma objasněna.

Liberecký soudce Miloš Zbránek dostal od kárného senátu Nejvyššího správního soudu důtku za kontroverzní texty, které publikoval na internetu. Kdyby články napsal někdo jiný, nemohly by se podle kárného senátu stát důvodem pro zásah veřejné moci. Jsou sice názorově vyhraněné, ale nehlásají žádnou nenávistnou ideologii, nevyzývají k ničemu nezákonnému. Zbránek je ovšem soudce, který by měl být zdrženlivější, a musí dbát na to, aby nenarušil důstojnost soudcovské funkce. Jeho texty údajně hrubě neobjektivním a dehonestujícím způsobem popisovaly uprchlíky a pracovníky neziskových organizací. Sám soudce na svoji obranu uvedl, že „satira musí být kousavá, nemůže být shovívavá a laskavá“. Tento případ znovu otevřel diskuzi o limitech mimojustiční činnosti soudců.

Na úvod mi dovolte představit Vám pojem „sprostý podezřelý“. Podle Cimrmana jej poprvé užil inspektor Václav Trachta při vyšetřování nenadálé smrti továrníka Bierhanzla ve vlaku, který jel z Istanbulu do Prahy. Až později jej převzala trestněprávní nauka, dostal se dokonce do denní praxe orgánů činných v trestním řízení. Později se také stal součástí právního řádu, avšak díky netransparentnosti tehdejšího legislativního procesu není dnes již možné zjistit, kdy přesně vymizelo slovo „sprostý“, proto se dnes setkáváme pouze s pojmem „podezřelý“. Jedná se o případ, kdy původně velmi odborný právnický termín zlidověl natolik, že jej dnes používáme v podstatě v běžné řeči.

Spolek českých právníků Všehrd pořádal dne 21. 4. 2016 setkání s prezidentkou Soudcovské unie Mgr. Danielou Zemanovou. V jeho rámci jsme pro Právní prostor připravili krátký rozhovor, který vám dnes přinášíme.

Příspěvek předsedy Ústavního soudu ČR JUDr. Pavla Rychetského přednesený na odborném kongresu Právní prostor 2016.

Dne 21. 4. 2016 pořádal Spolek českých právníků Všehrd v rámci cyklu právnických profesí setkání s prezidentkou Soudcovské unie Mgr. Danielou Zemanovou. Ta většinu setkání věnovala popisu vstupu do povolání soudce. Během krátké neformální přednášky popsala současné problémy, představila model navrhovaný Soudcovskou unií, který by je vyřešil, a zodpověděla řadu studentských dotazů.

Úvahy nad justiční reformou dlouhodobě rezonují českou společností a navazují na snahy o posílení nezávislosti a zvýšení efektivity a důvěryhodnosti justice. Kromě v poslední době velmi diskutované problematiky reformy správy soudnictví je třeba se zaměřit rovněž na otázku uspořádání soudní soustavy a rozmístění jednotlivých soudů v České republice.

Brno 3. března (ČTK) - Tři soudci, kteří vedou platové spory se státem, chtěli jako vedlejší účastníci vstoupit do řízení Ústavního soudu (ÚS) o stížnosti Okresního soudu pro Brno-venkov. Plénum ÚS jim nevyhovělo, zjistila ČTK ze soudní databáze. Stížnost se týká zpětného doplacení peněz, o které soudci přišli kvůli dlouhodobě sníženému koeficientu pro určení mezd. Od jejího podání uplyne brzy rok, ÚS zatím k rozhodnutí nedospěl.

Má po vyloučení věci k samostatnému projednání o věci rozhodovat týž soudce, nebo se má znovu rozhodovat o přidělení věci podle rozvrhu práce?

Brno 15. září (ČTK) - Stížnost Okresního soudu pro Brno-venkov kvůli platům v justici převzalo k rozhodnutí plénum, tedy sbor všech ústavních soudců. Původně ji řešil jeden z tříčlenných senátů. Stížnost v březnu podal jménem státu předseda okresního soudu Petr Jirsa. Jde o zpětné doplacení peněz, o které soudci přišli kvůli dlouhodobě sníženému koeficientu pro určení mezd. Stížnost se nezabývá statistickým údajem, který stát podle Nejvyššího soudu chybně používal pro stanovení platové základny.

Praha 17. července (ČTK) - Ústavní soud musí znovu zvážit otázku výpočtu platu soudců. Návrh na zrušení části příslušného zákona podal Obvodní soud pro Prahu 7, který řeší žalobu Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Na dotaz ČTK to dnes uvedl místopředseda obvodního soudu Roman Podlešák.

Brno 31. března (ČTK) - Předseda Okresního soudu Brno-venkov Petr Jirsa dnes podal k Ústavnímu soudu (ÚS) stížnost proti loňskému průlomovému rozhodnutí Nejvyššího soudu (NS) o platech soudců. "Chci, aby se celá věc definitivně uzavřela," řekl ČTK Jirsa. Uvedl, že měl těžké rozhodování, protože jako předseda soudu zastupuje zájmy státu, na druhé straně souhlasí s argumenty soudců. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) potvrdil, že jeho úřad se na stížnosti po rozhodnutí vlády podílel.

Vláda schválila dohodu o řešení platových nároků soudců a státních zástupců. Ve skutečnosti nejde o závaznou dohodu. Tu by musela uzavřít s každým jednotlivě. Navíc neřešila platové náležitosti právníků Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, jejichž plat vychází z platu státních zástupců.

Na dnešním jednání, které iniciovala ministryně spravedlnosti Helena Válková, došlo ke kompromisu v otázce dorovnání platů soudců a státních zástupců v návaznosti na rozsudek Nejvyššího soudu. Zástupci vlády a justice se dohodli, že ministryně spravedlnosti předloží na pondělní jednání vlády návrh usnesení, na základě kterého by všichni soudci a státní zástupci dostali zpětně doplacenu částku dorovnávající platovou základnu za roky 2012, 2013 a 2014 tak, jak ji ve svém rozsudku vymezil Nejvyšší soud.

Soudní platová bomba tiká v rozsudku Nejvyššího soudu z 29. 12. 2014 (21 Cdo 1440/2014-456), který se týká platu soudců. Jeho podstata není v tom, jak se prezentuje, že Ministerstvo práce a sociálních věcí použilo nesprávnou průměrnou mzdu jako základ pro výpočet platu soudců, ale v tom, že Nejvyšší soud rozhodl, že od 1. 1. 2015 účinná platová základna jako trojnásobek průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře má být užita zpětně na výpočet platu soudců v roce 2011 i 2012.

Ministerstvo spravedlnosti samozřejmě respektuje dnešní nález Ústavního soudu, kterým soud zrušil současný způsob výpočtu platové základny soudců. Ministerstvo spravedlnosti bude v souladu s rozhodnutím Ústavního soudu spolupracovat s Ministerstvem práce a sociálních věcí na příslušné právní normě. Ta bude s analýzou dopadů na státní rozpočet předložena vládě ČR.

Zabránit skokovému nárůstu platů a náhrad výdajů představitelů státu a některých státních orgánů, včetně soudců a poslanců Evropského parlamentu, je cílem novely zákona, kterou na dnešním jednání schválila vláda.

Rozhodnutí, které nevyvolalo téměř žádný ohlas vně justice, avšak uvnitř ní značný.