Články s tagem: rodinné vztahy

Při rozchodu rodičů bohužel dochází čím dále častěji k boji o dítě, o úpravu jeho péče, výživného i rozsahu styku s rodičem, který dítě v péči nemá. Boj mezi rodiči někdy nekončí, ani když je řízení po rozchodu rodičů skončeno a pravidla nastavena.

V případě svěření nezletilého dítěte do výlučné péče jednoho z rodičů je druhému rodiči stanovena povinnost hradit na nezletilé dítě výživné a zároveň je mu zachováno právo se s nezletilým dítětem stýkat, ať již je přesná úprava styku obsažena v rozhodnutí soudu, či ponechána dohodě rodičů. Tento článek se zabývá otázkou, zda je možno úpravu styku při rozhodování o výživném zohlednit, případně v jakém rozsahu.

Zákon o pobytu cizinců (zákon č. 326/1999 Sb.) v ustanovení § 15a definuje rodinného příslušníka. V praxi mohlo být ustanovení, a to ustanovení § 15a odst. 3 písm. b) zákona o pobytu cizinců ve znění do 17. 12. 2015 (ve znění do 31. 12. 2010 bylo obsahově shodné ustanovení situováno v § 15a odst. 4 písm. b), obtížné interpretovat, jelikož obsahovalo poměrně nejednoznačný a široký (neurčitý) pojem – vztah obdobný rodinnému.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) se problematice partnerských vztahů na pracovišti až na výjimku nevěnuje. Dle našeho názoru je to především z důvodu, že zákoník práce rozlišuje mezi osobními - soukromými vztahy zaměstnance na straně jedné a vztahy pracovněprávními na straně druhé, které jsou předmětem jeho úpravy.