Články s tagem: restituce

Měli by doktoři ukončovat nedodělané operace? Co znamená restituční tečka pro probíhající řízení? Jaký důsledek by mělo prolomení mlčenlivosti advokáta? Na to vše nám poskytl odpovědi JUDr. Petr Meduna, samostatný advokát a mimo jiné člen kárné komise ČAK a předseda kárného senátu.

Štrasburk/Brno 11. ledna (ČTK) - Evropský soud pro lidská práva podpořil snahu Kristiny Colloredo-Mansfeldové o obnovení řízení u českých soudů ohledně vydání mobiliáře zámku Opočno. Konkrétně jde o to, že české soudy neuvedly mezi důkazy rozhodnutí československého ministerstva zemědělství z roku 1947 o zestátnění Opočna. Vyplývá to z písemného rozsudku, který dnes soud zveřejnil. Český ústavní soud potvrdil, že Colloredo-Mansfeldová si nyní u něj může požádat o obnovu řízení.

Restituční tečka již za několik málo měsíců zasáhne do života několika desítek tisíc restituentů. Od 1. 7. 2018 totiž budou moci být jejich nároky uspokojeny pouze finanční kompenzací, nikoli vydáním náhradních pozemků jako doposud. Tomu se ale chce bránit Spolek pro ochranu zájmů restituentů. "Restituční tečka vytváří nerovnost mezi různými skupinami oprávněných," podotýká JUDr. Marek Hlaváč, zástupce spolku, jehož právě rodinná zkušenost s civilními restitucemi přivedla ke studiu práva a zájmu o ochranu nároků restituentů.

Příspěvek se věnuje celkovému zhodnocení průběhu církevních restitucí. Velká část je věnována konkrétní administraci v Národním památkovém ústavu. Autorka se zaměřuje na příklady dobré a špatné praxe a na celkové zhodnocení aplikace zákona o církevních restitucích. Příspěvek rovněž srovnává konkrétní dopady a aplikaci téhož zákona při restitucích majetku, se kterým hospodařily místní spolky, kde je situace odlišná. Příspěvek také dále načrtává možnosti a vize nakládání s restituovaným majetkem do budoucna.

Brno 9. srpna (ČTK) - Náhrada za pozemky, které už nelze restituentům vydat, musí být přiměřená a rozumná. Justice může podle Ústavního soudu (ÚS) v konkrétních sporech zohlednit současné poměry, a nejen ceny z počátku 90. let, jejichž určování tehdy popsal zákon o půdě. Jde o průlomový nález, dosud se ceny podobně aktualizovaly jen u náhrad podle zákona o mimosoudních rehabilitacích, a to na základě rozsudků Evropského soudu pro lidská práva. K náhradám podle zákona o půdě se dosud Štrasburk ani český ÚS podobně nevyjádřil.

Vážení kolegové, svůj dnešní příspěvek přednesu jako závěrečný návrh u soudu před soudním senátem. Představme si, že se soudím s Českou republikou o zrušení zákona č. 185/2016 Sb., tzv. restituční tečky. Stát není zastoupen, neboť se právní zástupce státu nedostavil.

Ačkoli se již pomalu blíží třicetileté výročí konce vlády komunistické diktatury, nepřestalo být téma nápravy křivd způsobených tímto zločinným režimem aktuální. S nabytím účinnosti zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), se rozpoutala nejen řada „spících“ sporů, ale vyvstalo i množství nových, respektive staronových problémů. Jedním z těch staronových je střet restitučních nároků více subjektů, zejména pak obcí a církevních subjektů.

"Není možné, aby správní orgán vyřizoval vaši žádost 27 let," poznamenává v souvislosti s restitucemi JUDr. Petr Meduna, který se touto problematikou profesionálně zabývá již od roku 1992. S přednáškou s názvem "Restituce 1991-2018: opravdu tečka?!" se představí i na letošním ročníku odborné konference Právní prostor. Malou ochutnávku z jeho vystoupení můžete nalézt v rozhovoru níže...

Olomouc/Praha 30. března (ČTK) - Olomoucký krajský soud v odvolacím řízení potvrdil zamítnutí žaloby Německého řádu, který se domáhal navrácení státního hradu Bouzov. Žaloba na Národní památkový ústav (NPÚ), který hrad odmítl v květnu 2014 vydat v rámci církevních restitucí, není podle soudu důvodná. Stejné rozhodnutí vydal již loni v srpnu olomoucký okresní soud, řád se však proti němu odvolal. Podle právní zástupkyně řádu Lenky Charvátové není vyloučeno, že se řád dovolá k Nejvyššímu soudu.

Nevypořádané restituční nároky bude stát od roku 2018 uspokojoval pouze finančně, ne už prostřednictvím náhradních pozemků.

Ústavní soud se nálezem pléna, sp. zn. Pl. ÚS 20/16 odklonil od zásady ex favore restitutionis (ve prospěch restituce).

V případech, kdy obec zřídila stavbu na pozemku ve vlastnictví jiné osoby bez jejího souhlasu a užívá jej bezesmluvně jako veřejné prostranství, přísluší vlastníku pozemku ze strany obce náhrada, a není-li poskytována, lze ji po obci vymáhat z titulu bezdůvodného obohacení. Komentář k rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 4. 2015, č.j. 28 Co 29/2015-81

Velké emoce v posledních týdnech vzbuzuje mezi restituenty takzvaná „restituční tečka“. Tu by měla přinést novela zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (zákon o půdě). Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu (SPÚ) a další související zákony, včetně stěžejního zákona o půdě, je v současnosti předložen ke schválení Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Novela předpokládá, že by měly restituce dostat červenou od 1. července 2018.

Dne 1. 7. 2014 se Ústavní soud zabýval ve věci sp. zn. I. ÚS 581/14 možností restituce veřejného prostranství. V restitučním řízení byl vydán pozemek, který leží mezi velkým parkovištěm a místní komunikací, je osázen veřejnou zelení a tvoří přirozenou hranici mezi touto komunikací a parkovištěm.

předkládané rozhodnutí velmi cenné v první řadě proto, že souhrnně analyzuje problém změny judikatorního trendu. Tento komplikovaný teoretický úkol v plném rozsahu stojí před teorií i aplikační praxí a bude nepochybně značně posilovat v souvislosti s uplatňováním tzv. nového občanského zákoníku. Komentář k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 9. 7. 2014, sp. zn. 22 Cdo 4397/2013

Soudy zamítly další nároky Bertholda Thun-Hohensteina na vydání nemovitého majetku. Šlechtic se domáhal pozemků na Pardubicku, které byly zabaveny po druhé světové válce na základě Benešových dekretů. Podle soudu uplatnil Thun-Hohenstein svůj nárok pozdě a v rozporu s restitučními zákony, sdělil dnes ČTK Robert Hurt z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.