Články s tagem: práva zvířat

Štrasburk (Francie) 28. dubna (zvláštní zpravodajka ČTK) - Evropský parlament dnes ve Štrasburku schválil nová pravidla, jejichž cílem je zlepšit ochranu psů a koček a zajistit jejich identifikaci. Jde o první normu na úrovni EU, která se věnuje chovu, umístění zvířat a zacházení s kočkami a psy, zavádí povinnou identifikaci pomocí mikročipů a registraci v propojitelných národních databázích.

Od roku 2026 je v českém právu trvalé uvazování psů považováno za týrání bez ohledu na použitý prostředek či intenzitu zásahu. Novela zákona na ochranu zvířat proti týrání tak výrazně zpřísnila pravidla pro chovatele a posunula posuzování od škodlivosti konkrétního způsobu uvázání k samotnému faktu dlouhodobého omezení pohybu psa.

Ten, kdo si přisvojí cizí zvíře chované v zájmovém chovu (tj. „domácího mazlíčka“) tím, že se jej zmocní, se podle současné právní úpravy může dopustit trestného činu krádeže podle § 205 trestního zákoníku. Ve smyslu de lege ferenda však máme za to, že by mělo jít o zvláštní trestný čin.

Praha 19. prosince (ČTK) - Městský soud v Praze udělil podmíněné tresty odnětí svobody 15 lidem, kteří se podle něj podíleli na nelegálním obchodování s nosorožčími rohy, a to v délce jednoho až tří let.

Přerov 6. října (ČTK) - Přerovský soud uznal vinným Petra Gracu z týrání zvířat na farmě nedaleko Hustopečí nad Bečvou na Přerovsku, dostal podmíněný trest.

Bylo by vhodné zakotvení jednotného pojmosloví a jednotné systematiky či kategorizace zvířat napříč právem soukromým i veřejným?

Mezi hlavní změny, které přinesla novela zákona na ochranu zvířat proti týrání, patří citelné restrikce, jež mohou být uloženy za týrání zvířat. Jak fungují?

Vzhledem ke skutečnosti, že jeden z autorů je vášnivým chovatelem morčat, jsme nejednou diskutovali problematiku ochrany práv domácích zvířat, přičemž jsme dospěli k zajímavým faktům. Podle ustanovení § 3 písm. e) zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon na ochranu zvířat“), se zvířetem v zájmovém chovu rozumí: „…zvíře, u kterého hospodářský efekt není hlavním účelem chovu, a to buď chované v prostorách k tomu určených, nebo v domácnosti, jehož chov slouží především zájmové činnosti člověka, nebo zvíře sloužící člověku jako jeho společník.“. Velmi zjednodušeně řečeno jde tedy o definici tzv. „domácích mazlíčků“.

Praha 17. prosince (ČTK) - Pravidla pro chov psů se zpřísní. Štěňata bude nutné očipovat před předáním novému majiteli nebo do tří měsíců věku. Veterinární správě bude třeba hlásit chov tří a více fen. Nyní tato povinnost platí pro chov pěti a více fen. Zpřísnění dnes Sněmovna opět schválila v novele veterinárního zákona bez senátních úprav. Nová pravidla nyní dostane k podpisu prezident.

V rámci svého příspěvku zanalyzuji platnou právní úpravu na úseku zájmových chovů psů. Jelikož se již třetím rokem podílím na přípravě legislativy v této oblasti, uvedu rovněž, jakých úspěchů se již za tuto dobu podařilo dosáhnout, v jakém stavu se odborné práce nacházejí a jaké normy či opatření se chystají.

"S kolegy již podle typu výmluvy prodávajícího poznáme, o jakého pachatele se jedná," poznamenává k praktikám tzv. množitelů psů JUDr. et PhDr. Zuzana Rennerová, předsedkyně spolku ANIMAL EYE, který se zasazuje za důslednější prosazování práv a zájmů zvířat. Na letošním ročníku odborné konference Právní prostor se představí s příspěvkem "Aktuální legislativní změny na úseku zájmových chovů psů". Kdo je to množitel nebo jak postupovat, když vás napálí, se dozvíte v následujícím rozhovoru.

Termín „množírna“ je v poslední době médii velmi používaným slovem. Nabízí se otázka, co uvedený pojem vlastně znamená a jakými prostředky lze činnost takzvaných množitelů postihovat. Odpověď poskytuje následující článek předsedkyně neziskové organizace ANIMAL EYE - advokátky JUDr. et PhDr. Zuzany Rennerové, která je členkou expertní skupiny PS PČR k problematice zájmových chovů zvířat.

Revoluci v právním vnímání zvířat přinesl do českého právního řádu nový občanský zákoník ve svém ustanovení § 494. Podle něj má živé zvíře zvláštní význam a hodnotu jako smysly nadaný živý tvor a nově již není věcí, ustanovení o věcech se použijí pouze v rozsahu, ve kterém to neodporuje povaze zvířete.