Články s tagem: politika

Když právo není nic, vzpomínáte na film Den poté, který zobrazuje postkatastrofickou situaci, kdy na severní polokouli nasněžily desítky metrů sněhu? A nějací dva hlavní hrdinové se nacházejí v New Yorku a snaží se tam přežít a zachovat si teplo. Tak co nejprve udělají? No, do toho ohýnku, který si tam nějak rozdělají, jako první naházejí daňové kodexy. Daňové kodexy, protože prostě právo v tu chvíli není vůbec nic. A myslím si, že to je docela dobrý úvod toho, co bych chtěl tady povídat.

Praha 25. dubna (ČTK) - Zveřejňování zjevně nepravdivé nebo hrubě urážlivé informace v kampani před republikovými a regionálními volbami zřejmě nebude přestupkem, za který by hrozila až dvoumilionová sankce.

Štrasburk (Francie)/Praha 4. března (ČTK) - Česká republika by měla přijmout rozhodná opatření k prevenci korupce u vrcholných politiků s výkonnou mocí, včetně vlády, a představitelů policie. Vyplývá to z hodnoticí zprávy protikorupční skupiny Rady Evropy (GRECO).

Nové starostky a noví starostové usedli do svých obecních křesel připraveni hájit zájmy obce, jejíž prodlouženou rukou se stali. Právě starostové jsou osobami, které za obec odvedou obrovské množství práce a kteří mezi ostatními představiteli města požívají značného uznání. Starostové by si ale měli být vědomi toho, že vytváření vůle obce ve většině případů leží jinde a není zcela v jejich moci.

Dosažení vrcholu, ať už v čemkoliv, může být předzvěstí budoucích problémů a případného budoucího konce.

Praha 14. prosince (ČTK) - Platy vrcholných politiků vzrostou příští rok o devět procent. Novelu zákona dnes podepsal prezident Miloš Zeman, informoval jeho mluvčí. Senát se sněmovní novelou zabýval ve středu a na sněmovní verzi nic nezměnil. Základní měsíční plat například poslance a senátora by se měl od ledna zvýšit o 6500 korun na 82.400 korun.

Z funkce náměstka ministra financí se přes státního tajemníka pro evropské záležitosti dostal až do čela digitální agendy ČR. Kromě toho nějaký čas působil například ve Světové bance. Tomáš Prouza toho během své kariéry okusil opravdu hodně. Co je digitalizace ekonomiky? Jak stát reaguje na současné (nejen) ekonomické výzvy? Je politika pro každého? O své zkušenosti a názory se s námi podělí v následujícím rozhovoru.

Uplynula skoro tři desetiletí od pádu totalitního režimu a konečně se prý zase jednou píší nové procesní předpisy, trestní a občanský soudní řád.

S tím, jak se současná právní věda již tolik neupírá k legalismu, je nutné čím dál větší pozornost věnovat rozhodování soudů. V tomto ohledu je v poslední době trendem téma judicializace politiky, které je diskutováno nejčastěji v souvislosti se soudcovským aktivismem, avšak mírně opomíjen zůstává fenomén politizace justice, který se zabývá opačnou dynamikou vztahu mezi mocí soudní a politickou – tedy vztahem, kdy politická moc prozařuje do moci soudní a do rozhodovací činnosti soudů.

S tím, jak se současná právní věda již tolik neupírá k legalismu, je nutné čím dál větší pozornost věnovat rozhodování soudů. V tomto ohledu je v poslední době trendem téma judicializace politiky, které je diskutováno nejčastěji v souvislosti se soudcovským aktivismem, avšak mírně opomíjen zůstává fenomén politizace justice, který se zabývá opačnou dynamikou vztahu mezi mocí soudní a politickou – tedy vztahem, kdy politická moc prozařuje do moci soudní a do rozhodovací činnosti soudů.

Príspevok je reakciou na opätovné otvorenie problematiky vzťahu ústavodarného orgánu (pouvoir constitué) k ústave a k základným princípom, na ktorých je každá ústava budovaná. Na pozadí nedávnej snahy o zrušenie v minulosti udelených amnestií samostatným ústavným zákonom, autor prostredníctvom teoretických argumentov a komparatívnej praxe skúma možné obmedzenia parlamentu, konajúceho v režime ústavodarného orgánu.

Príspevok je reakciou na opätovné otvorenie problematiky vzťahu ústavodarného orgánu (pouvoir constitué) k ústave a k základným princípom, na ktorých je každá ústava budovaná. Na pozadí nedávnej snahy o zrušenie v minulosti udelených amnestií samostatným ústavným zákonom, autor prostredníctvom teoretických argumentov a komparatívnej praxe skúma možné obmedzenia parlamentu, konajúceho v režime ústavodarného orgánu.