Články s tagem: osvojení

Článek se zabývá jednou z aktuálních otázek úpravy rodičovství v mezinárodním právu soukromém – uznáváním cizích rozhodnutí o osvojení páry stejného pohlaví.

Ústavní soud (ÚS) odmítl návrh Obvodního soudu pro Prahu 5, který by v případě úspěchu mohl přiblížit registrované partnerství na úroveň manželství. Obvodní soud navrhoval zrušit pasáž občanského zákoníku, jež obecně stanovuje, které okruhy práv a povinností spojených s manželstvím se vztahují také na registrované partnerství. Osvojení dítěte registrovaného partnera, o které šlo v návrhu především, mezi těmito právy není. Podle ústavních soudců, kteří nebyli při rozhodování jednotní, měl návrh mířit spíše na jinou, konkrétnější část občanského zákoníku, zjistila ČTK z usnesení zpřístupněného v databázi soudu.

Brno 18. června (ČTK) - Čech a cizinec, kteří ve Spojených státech společně osvojili děti a usilovali o uznání cizozemského rozhodnutí českou justicí, neuspěli po Ústavním soudu ani u Nejvyššího.

S nemožností mít vlastní dítě se v České republice potýká stále více párů. Dříve bylo jedinou cestou k rodičovství osvojení. Medicína však pokročila a s pomocí institutu náhradního mateřství umožňuje mít vlastní dítě i neplodným párům.

Brno 11. ledna (ČTK) - Česká justice dál nemůže uznat zahraniční rozhodnutí o osvojení dítěte stejnopohlavním registrovaným párem. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na zrušení několika slov v zákoně o mezinárodním právu soukromém. Návrh podal Krajský soud v Praze, nález je dostupný na webu ÚS.

Brno 4. ledna (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) odmítl dva návrhy plzeňských soudkyň, které by v případě úspěchu mohly přiblížit registrované partnerství na úroveň manželství. Částí občanského zákoníku, kvůli které si homosexuálové nemohou osvojit děti svých registrovaných partnerů, se ale bude nadále zabývat na základě staršího návrhu z Obvodního soudu pro Prahu 5. ČTK to zjistila z přehledu plenárních věcí na webu ÚS.

Náhradní mateřství funguje v České republice ve stavu legislativního vakua. Náhradní mateřství není zakázáno, ale ani výslovně povoleno. Právní úprava tohoto stále ještě kontroverzního institutu jednoduše chybí. S náhradním mateřstvím jsou proto spojeny mnohé otázky a nejasnosti. Jednou ze stěžejních otázek je určení rodičovství.

Institut náhradního mateřství (taktéž surogátní mateřství), tedy situace, kdy žena porodí dítě pro jiného, není českým právem nikterak upravený, přestože reálně existuje a je využíván. Podle zásady co není zakázáno, je dovoleno, bychom mohli dospět k závěru, že náhradní mateřství je u nás legální. Lze ovšem opravdu toto pravidlo aplikovat i na tak komplikovanou a kontroverzní problematiku jako je náhradní mateřství?

Náhradní mateřství je (zatím) nejrizikovější procedurou asistované reprodukce. Zatímco ovšem zdravotní rizika jsou stejná jako u běžných procedur asistované reprodukce, psychosociální, etická a právní jsou výrazně vyšší. Aby snížila pravděpodobnost problémů, vypracovala Sekce asistované reprodukce ČGPS ČLS doporučení, koho a za jakých okolností akceptovat jako náhradní matku.

Osvojení nebo také adopce je statusovou změnou, přičemž se jedná o imitaci biologického svazku rodičovství přirozeného. Ust. § 794 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) stanoví legální definici osvojení, tedy že osvojením se rozumí přijetí cizí osoby za vlastní. Osvojit lze dle ust. § 846 a násl. občanského zákoníku také osobu zletilou, a to v případě, není-li to v rozporu s dobrými mravy, který nastane všude tam, kde je možné situaci osob vyřešit nějakým jiným statusovým institutem, např. manželstvím.

Brno 15. prosince (ČTK) - Právní úprava osvojení v někdejším zákoně o rodině neodporovala ústavnímu pořádku. Ústavní soud (ÚS) dnes proto zamítl návrh směřující proti jedné části normy, jež v podstatě znemožňovala osvojení partnerova dítěte, pokud šlo o nesezdaný pár. Manželský svazek je podle většiny ústavních soudců zpravidla stabilnější než soužití nesezdaných párů, přináší také větší jistotu pro dítě v případě rozchodu.

Praha 18. září (ČTK) - Již rok se na program Sněmovny nedaří k projednání prosadit návrh novely zákona o registrovaném partnerství, která by umožnila homosexuálním párům osvojit si dítě druhého z partnerů. Na tiskové konferenci Platformy pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu (PROUD) to uvedla poslankyně Radka Maxová (ANO). Přitom návrh má podle Maxové podporu napříč politickým spektrem. S páry v registrovaném partnerství nyní žije asi tisíc děti. A zatímco svobodní gayové a lesby si teoreticky dítě osvojit můžou, registrovaní partneři nikoliv.

Existují názory, že manželství je zastaralá instituce, která není v dnešní době potřebná. Stále více a více párů dává před manželstvím přednost partnerskému soužití bez oddacího listu. Náš právní řád neobsahuje legální termín pro takovéto soužití, ani jeho definici.

Osvojení patří mezi instituty, jehož obsah nový civilní kodex a na něj navazující zákon o zvláštních řízeních soudních zásadním způsobem pozměnily. Cílem následujícího článku je kritické vyhodnocení té části normativní úpravy osvojení, která se týká osvojení zletilého. Článek se zaměřuje na procesní aspekty osvojení zletilého, které pokládám za problematické.

Brno 31. července (ČTK) - Ombudsmanka Anna Šabatová se domnívá, že zákon by neměl bránit registrovaným homosexuálním párům v ČR, aby si mohly osvojit dítě. Podle ní se mnozí na toto téma dívají s předsudky a pod vlivem falešných dojmů. To, že registrované páry nemohou zatím žádat o osvojení dětí, považuje za protiústavní. Vyplývá to ze zprávy ombudsmanky o její činnosti za druhé čtvrtletí tohoto roku, kterou má ČTK k dispozici.

V novém občanském zákoníku je v rámci úpravy osvojení nezletilého dítěte upraveno také rozhodování soudu o určení, že k osvojení není třeba souhlasu rodiče dítěte, a to v ustanoveních § 818-821 nového občanského zákoníku.

II. část přednášky JUDr. Tomáše Lichovníka z kongresu Právní prostor 2013, která nás provedla některými změnami v NOZ s přihlédnutím k úpravě postavení orgánu sociálně-právní ochrany dětí.