Články s tagem: náhrada škody

Princip předvídatelnosti je korektiv, který zohledňuje, že není přirozené ani spravedlivé odškodnit v plné míře poškozenou stranu, která už při vzniku smlouvy předvídala její budoucí porušení druhou stranou. Pokud by si smluvní strana byla vědoma možnosti porušení smlouvy už v okamžiku kontraktace, poskytlo by jí to nepřiměřenou informační výhodu.

„Nejprůměrnější člověk žije v souladu s mravními zásadami opatrnosti, zcela založenými na předvídavosti následků.“[1]

Pády a jiné nehody na neuklizených chodnících nejsou bohužel v zimě výjimkou a mohou s nimi být spojeny různé následky. Poškozený, kterému vznikla újma na zdraví nebo věcná škoda v důsledku závady ve schůdnosti chodníku, má nárok na odškodnění ze strany jeho vlastníka, kterým bude zpravidla obec.

Pokračování příspěvku JUDr. Filipa Melzera, Ph.D., LL.M., k aktuálním otázkám náhrady škody, které vyvstávají z nové civilní legislativy.

V rámci tohoto tématu jsem vybral jen některé problémy, které jsou aktuální a které mohou při běžném čtení zákona přinášet určité výkladové otázky.

Brno 5. ledna (ČTK) - Soudy nemohou stanovit škodu způsobenou internetovými piráty prostým vynásobením počtu stažení nelegální kopie cenou originálního díla na CD nebo DVD. Tento způsob výpočtu, který vede k astronomickým částkám, je podle Nejvyššího soudu (NS) nepřijatelný. Neodráží reálné ztráty nositelů práv. Soud proto před časem vrátil k novému projednání kauzu brněnského piráta Reného Rozmahela, jenž měl zaplatit více než 11 milionů korun, zjistila ČTK ze soudní databáze.

Je tomu téměř rok, co v České republice vstoupil v účinnost zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“) a tak bych v několika následujících řádcích rád zhodnotil zefektivnění náhrady škody v o.z., ke kterému podle mého názoru dochází oproti úpravě platné do 31.12. 2013.

Lze-li výši nároků zjistit jen s nepoměrnými obtížemi nebo nelze-li ji zjistit vůbec, pak ji může určit soud podle své úvahy postupem podle ustanovení § 136 o. s. ř. Uvedený postup se uplatní například tehdy, je-li najisto postavena odpovědnost žalovaného za vznik předmětné škody při přepravě a nepřiznání náhrady škody s poukazem na to, že nelze zjistit skutečnou škodu, by odporovalo logice věci. Komentář k rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 27.8.2014, čj. 12 Cmo 67/2014

Každý z dvojice ozbrojených útočníků odpovídá společně a nerozdílně za škodu, jestliže při společně vedeném útoku, kterým vyvrcholilo jejich předchozí agresivní chování vůči více osobám, usmrtili nožem jednu z napadených osob, a to i tehdy, pokud v trestním řízení nebylo prokázáno, který z útočníků vedl smrtící úder. Komentář k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28.5.2014, sp.zn. 25 Cdo 269/2014

Městský soud v Praze jakožto soud odvolací zastavil řízení, v němž společnost Casino Kartáč s.r.o. požadovala po České republice náhradu škody ve výši 1.022.068.000,- Kč v důsledku namítaného nesprávného úředního postupu Ministerstva financí při nastavení limitů u interaktivních videoloterijních terminálů. Jedná se tak o další soudní spor v obdobné věci, ve kterém je Ministerstvo financí, zastoupené Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, úspěšné.

Za situace, kdy žalobce není schopen přesně určit a prokázat výši škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, přičemž však prokáže a odůvodní, že mu taková škoda vznikla, obecné soudy určí výši vzniklé škody podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu. Komentář k nálezu Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. II. ÚS 1430/13

Rád bych přispěl k tématu (ne)známého práva příspěvkem o působení občanského zákoníku (dále jen OZ) v pracovním právu. Téma je to velmi velké, čím dál tím větší. Kdybychom tu byli o nějakých 8 až 60 let dříve, tak bychom si tu o vztahu OZ k zákoníku práce (dále jen ZP) nepovídali. ZP byl samostatný, na OZ nezávislý, což byla zvláštní konstrukce. Vlastně ani nešlo zcela o soukromé právo, říkalo se, že to bylo něco jako právo sociální, něco mezi – trochu veřejné a trochu soukromé.

Pokud po dopravní nehodě poškozený opraví své staré auto novými součástkami, zvyšuje se hodnota jeho vozidla? A je možné o toto navýšení snížit výši odškodnění, na které má poškozený nárok? Těmito otázkami se zabývá nález Ústavního soudu ze dne 11. 6. 2014, sp. zn. I. ÚS 1902/13.

Česká spořitelna porušila zákon o podnikání na kapitálovém trhu a musela svému klientovi zaplatit ztrátu 7,587 milionu Kč.

Spojené státy jsou typickým místem pro nesmyslné žaloby. Čas od času se striktní ochrana občanských práv a svobod dostane na takovou úroveň, že výsledky jsou na první pohled nepochopitelné. Ale je tomu skutečně tak?