Dobrý den,

tím zákonem, na který poukazuje poškozený soused je přímo občanský zákoník, tedy zákon č. 89/2012 Sb. Úprava je odlišná v případě, že předmětem sporu jsou pouze přesahující větve a v případě, kdy je jím celý strom.

Na základě § 1016 odst. 2 občanského zákoníku má soused, na jehož pozemek větve přesahují, právo šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Před takovým odstraněním je povinen souseda, který je vlastníkem pozemku, na němž strom stojí, o jejich odstranění nejprve požádat a poskytnout mu přiměřenou dobu k tomu, aby tak učinil. Tato přiměřená doba zahrnuje jak čas nutný k vykonání potřebných prací, tak požadavky na správné botanické odstranění částí rostlin. Ke vhodné roční době dodám, že se váže na vegetační období, kterým je období přirozeného útlumu fyziologických a ekologických funkcí dřeviny, jak uvádí § 5 vyhlášky č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení.

Vzdálenost stromů od hranice pozemku upravuje § 1017 odst. 1 občanského zákoníku. V něm je uvedeno, že je-li na straně poškozeného souseda rozumný důvod, může požadovat, aby vlastník pozemku se stromem v těsné blízkosti hranice pozemků strom odstranil. Rozumný důvod je nutné vnímat v kontextu poměrů obvyklých v místě, kde ke sporu došlo, a to tak, že se musí jednat o důvod objektivně spravedlivý. Podle komentářů a důvodové zprávy k občanskému zákoníku může takovým důvodem být i nebezpečí zastínění. Přípustnou vzdáleností od hranice pozemku jsou obecně 3 m při výšce stromu nad 3 m a 1,5 m při výšce stromu do 3 metrů. Jinak tomu může být, pokud se jedná o místní zvyklost, což by bylo předmětem dokazování.

Pro úplnost uvádím, že na prvním místě stojí ochrana přírody a krajiny, mají zde přednost normy veřejného práva před těmi soukromoprávními, které jsou uvedeny výše. Proto se klade důraz na odstranění šetrné a ve vhodnou roční dobu a zároveň se dle § 1017 odst. 2 občanského zákoníku nepoužije ustanovení § 1017 odst. 1 občanského zákoníku v případě, že se jedná o zvlášť chráněný strom podle jiného právního předpisu, les, sad, či strom tvořící rozhradu (přírodní hranici).

Pokud byl strom vysazen před účinností občanského zákoníku, tedy před 1. 1. 2014, neřídí se dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 5259/2015 ochrana proti stínění § 1017 občanského zákoníku, ale § 1013 občanského zákoníku, který upravuje imise. Skutečnost, že zde strom stál dříve, než dům je však irelevantní.

S pozdravem

Matzner Legal