Dobrý den,

z Vašeho dotazu však není zřejmé, o jakou konkrétní změnu se u původního zaměstnavatele jedná. V dotazu nespecifikujete, o jaké právní jednání nebo jinou skutečnost, s nimiž právní předpisy spojují přechod práv a povinností pracovněprávních vztahů, se má jednat.

Jestliže však nastala změna subjektu na straně zaměstnavatele, jak uvádíte v dotazu, může se ve Vašem případě jednat o vnější organizační změnu. Tím míníme případy, kdy se se zaměstnavatelem něco děje navenek, dochází ke zrušení či přemístění zaměstnavatele nebo jeho části. Často jsou spojeny s majetkovými dispozicemi s podnikem či jeho částí nebo přeměnou subjektu zaměstnavatele. Vzhledem k tomu, že jde o objektivní situace, které zaměstnanci neovlivňují, nemohou být zkráceni na svých právech vyplývajících z pracovněprávních předpisů. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, („Zákoník práce“) proto zaměstnancům v § 338 a násl. zaručuje přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů na jiného zaměstnavatele, který je povinen zaměstnancům zajistit stejné pracovněprávní nároky, jaké měli u původního zaměstnavatele.

Přechod práv a povinností v pracovněprávních vztazích nastává ze zákona (§ 339 Zákoníku práce), pokud dochází k:

a) převodu činnosti zaměstnavatele na jiného zaměstnavatele,

b) převodu úkolů na jiného zaměstnavatele – tento převod se realizuje zejména formou:

- sloučení zaměstnavatele s jiným zaměstnavatelem,

- prodejem či pronájmem podniku jinému zaměstnavateli,

- zrušení nebo rozdělení činnosti zaměstnavatele.

Dosavadní i přejímající zaměstnavatel jsou povinni v dostatečném předstihu nejpozději 30 dnů před přechodem informovat odborovou organizaci a dotčené zaměstnance, a projednat s nimi:

a) datum převodu

b) důvody převodu

c) důsledky převodu a

d) připravovaná opatření směrem k zaměstnancům

Cílem uvedené právní úpravy je garance shodného pracovněprávního postavení zaměstnance dotčeného přechodem. Pracovněprávní vztah změnou zaměstnavatele v těchto případech nezaniká, nýbrž přímo ze zákona přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů přejímajícího zaměstnavatele.

Předmětem přechodu práv a povinností, které existují v den přechodu a vyplývají z:

• z právních předpisů,

• individuálních pracovních smluv (pracovní smlouva, dohoda o odpovědnosti apod.),

• kolektivní smlouvy,

• vnitřních předpisů dosavadního zaměstnavatele.

Změna na straně zaměstnavatele v těchto případech není důvodem k rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele a přejímající zaměstnavatel nesmí pracovní poměr jednostranně rozvázat v souvislosti s přechodem práv a povinností.

K přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů lze odkázat i na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, v níž vyslovuje, že k tomuto přechodu dochází ze zákona, bez souhlasu zaměstnance a bez nutnosti rozvázání pracovního poměru zaměstnance s dosavadním zaměstnavatelem a uzavření nové pracovní smlouvy s přejímajícím zaměstnavatelem, jak bylo potvrzeno

V případě Vašeho zájmu o detailnější stanovisko k Vámi nastíněnému dotazu, Vám toto stanovisko rádi připravíme, a proto se prosím neváhejte v této věci obrátit na naši advokátní kancelář.

Marie Gallistlová, advokátka

DELTA legal, advokátní kancelář s.r.o. - https://deltalegal.cz