Rodinné vztahy nejsou vždy procházka růžovým sadem, o to víc, pokud se jedná o majetek zůstavitele, který zemřel například náhle a před svou smrtí nepořídil platnou závěť či jinak nepořídil pro případ smrti.
Podívejme se tedy blíže na shora uvedený příklad. Pokud žijí partneři ve společné domácnosti, avšak nejsou sezdáni, hovoříme o druhovi a družce. Druh a družka jsou nesezdaní partneři, kteří spolu trvale žijí v takovém životním společenství a společně hradí náklady na své potřeby. Na rozdíl od párů sezdaných, mezi druhem a družkou nevzniká žádné majetkové společenství, které by odpovídalo společnému jmění manželů, tzn., že druh a družka nabývají majetek vždy do svého výlučného vlastnictví, avšak není zde vyloučeno, aby se společně stali spoluvlastníky určité věci. V případě druha a družky je hned několik způsobů, jak mohou nabýt majetek do společného vlastnictví, a to například uzavřením kupních smluv, na základě nichž budou oba úplnými vlastníky dané části nabývaného majetku či mohou oba společně investovat do vzniku dané věci, tzn., že například postaví společně dům, který společně zainvestují a následně jej budou společně vlastnit, přičemž velikost podílů, bude určena smlouvou, na základě níž, bude spoluvlastnictví založeno, anebo lze věc vlastnit „na půl“ pokud jeden z páru dá část svého majetku do spoluvlastnictví.
Problém však nastane, pokud zemře druh, který je výlučným vlastníkem například nemovitosti a který má potomky či případně manžela, se kterým manželství ještě nebylo rozvedeno. Pokud totiž, jak jsme již uvedli výše, nepořídil pro případ smrti, na základě zákona budou dědici potomci a následně manžel, se kterým nebylo manželství rozvedeno. Pokud ale manželství rozvedeno bylo, ex manžel nemá žádný nárok na část z pozůstalosti a v tu danou chvíli dědí pouze potomci.
Druh či družka tedy mohou dědit v případě, že zemřelý neměl potomky a bude dědit buď současně s manželem, se kterým není manželství rozvedeno a jeho rodiči, příp. pokud nejsou rodiče zemřelého, bude dědit spolu se sourozenci zemřelého, příp. spolu s dětmi sourozenců zemřelého.
Druha či družku lze tak v případě existence potomků druha či družky zajistit především závětí. V případě závěti však není možné odkázat vše druhovi či družce, a to především s ohledem na skutečnost, že potomci jsou nepominutelnými dědici, přičemž nezletilý potomek má nárok na ¾ zákonného podílu na pozůstalosti a zletilý potomek na ¼ zákonného podílu. Dále je důležité, aby závěť byla sepsána po věcné i formální stránce správně. Pokud by obsahovala chyby, mohla by nastat situace, kdy by se stala neplatnou a opět by tak bylo děděno tak, jak je uvedeno výše pro případ, že nebyla pořízena závěť. Pro správné věcné i formální znění smlouvy bychom doporučovali závěť sepsat u notáře.
V případě, kdy nebude pořízeno o majetku před smrtí, a budou dědit potomci, kteří jsou nezletilí, je ke správě jmění dítěte povinen rodič dítěte, který zde vystupuje jakožto zástupce dítěte a který se jměním dítěte musí zacházet s péčí řádného hospodáře. Pokud by však žijící rodič dítěte chtěl nemovitost prodat, bude k prodeji nemovitosti potřeba souhlas soudu.
Co se týče situace, kdy budou právoplatnými dědici potomci zemřelého a dědictví bude vyřešeno (pokud neexistuje závěť či není o nemovitosti pořízeno jinak), vlastníky nemovitosti budou potomci zemřelého a pokud budou stále nezletilí, stane se správcem majetku nezletilých jejich druhý rodič, který je jejich zákonným zástupcem. Ten pak s nemovitostí bude moci nakládat v běžných věcech dle svého uvážení bez nutnosti ingerence soudu a ve věcech složitějších, bude muset být dán k jednání souhlas soudu. Co se týče Vašeho vystěhování z domu, je to bohužel na rozhodnutí zákonné zástupkyně nezletilých, jako správce majetku. Pokud by však na nemovitosti bylo zřízeno věcné břemeno doživotního užívání, které by bylo zřízeno ve prospěch družky či druha, museli by vlastníci nemovitosti, právo na užívání nemovitosti družkou či druhem strpět.
S ohledem na položený dotaz bychom Vám rádi nyní shrnuli možnosti, kterými by bylo možné zajistit, abyste nepřišla o střechu nad hlavou v případě smrti partnera:
- jako nejlepší řešení bychom doporučili sepsat závěť u notáře, který zajistí, aby byla závěť sepsána po věcné i formální stránce správně,
- dále by bylo možné, abyste se na základě smlouvy stala spoluvlastníkem dané nemovitosti, kdy by ve smlouvě a tedy i v katastru nemovitostí byla určena výše Vašeho podílu,
- jako další by bylo možné zřídit Vám věcné břemeno doživotního užívání nemovitosti, jelikož nový vlastník nemovitosti je povinen umožnit Vám výkon Vašich práv plynoucích Vám z věcného břemena.
Co se týče Vašeho dotazu k prokazatelně vynaloženým nákladům na nemovitosti, zde máte možnost u notáře, který pověřen dědickým řízením uplatnit pohledávku za zůstavitelem, přičemž notář pak následně bude vyžadovat prokázání těchto nákladů, především účtenkami, výpisy z účtů apod.
