Odejmutí zajištěného majetku v trestním řízení
Časté dotazy našich uživatelů:
Když je obviněnému zajišťován majetek v trestním řízení - kdy se zajištěná movitá věc obviněnému odejme a kdy se ponechá na místě?
Časté dotazy našich uživatelů:
Když je obviněnému zajišťován majetek v trestním řízení - kdy se zajištěná movitá věc obviněnému odejme a kdy se ponechá na místě?
Zákon č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení v § 5 umožňuje použití několika prostředků vedoucích předně k zjištění movitých věcí, které mohou být předmětem zajištění, jako např. osobní prohlídku, prohlídku obydlí či jiných prostor, a na základě těchto prohlídek je následně vyhotoven soupis movitých věcí. Orgán provádějící prohlídku může sepsané věci buď odejmout, anebo ponechat na místě.
Tomu, kdo má věc ze soupisu u sebe, je možné ji odejmout, pokud takovou věc nevydá a zároveň je odejmutí zapotřebí pro účely zajištění. K odejmutí tedy dochází v případě, že není orgánu provádějícímu prohlídku vydána dobrovolně. Při odejmutí věci se přitom postupuje obdobně podle ustanovení o zajištění věci pro důkazní účely obsažených v trestním řádu (§ 78 a § 79).
Ponechání zjištěné a řádně sepsané věci na místě přichází v úvahu tehdy, pokud by odnětí takové věci
a) vedlo k jejímu znehodnocení či znehodnocení věci funkčně související
b) znamenalo nepřiměřené technické obtíže.
Vyloučení odejmutí věci se týká také věcí, které
c) vyžadující zvláštní péči nebo je péče o ni spojena s nepřiměřenými náklady
d) vykazují nepatrnou hodnotu.
Pro stanovení hodnoty věci se vychází z hranic výše škody stanovených v ustanovení § 138 odst. 1 tr. zákoníku, dle něhož škoda nikoliv nepatrná je škoda dosahující částky nejméně 10 tis. Kč. Z toho lze dovodit, že věci mající hodnotu menší než 10 tis. Kč lze považovat za věci nepatrné hodnoty.