Dobrý den,

říká se, že na každou složitou otázku existuje alespoň jedna jasná a jednoduchá, avšak špatná odpověď. Právně správná odpověď na vaši otázku je: „ano, máte nárok na náhradu škody,“ protože zákazník porušil svou smluvní povinnost věc převzít a zaplatit.

V praxi je ovšem vymáhání takového nároku tak složité, že se k němu obvykle nepřistupuje a tento problém se řeší komerčně (např. nezasíláním na dobírku).

Konkrétněji:

Zákazník vytvořením objednávky uzavírá s prodávajícím kupní smlouvu, ze které plynou oběma stranám práva a povinnosti. Dle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů („OZ“) je kupující povinen zaplatit kupní cenu a současně zboží převzít s tím, že prodávající musí kupujícímu věc odevzdat. V případě nákupu na e – shopu by to tedy ideálně mělo proběhnout tak, že zákazník za zboží zaplatí, Vy ho odešlete a on si ho převezme.

Jestliže zákazník zboží nepřevezme a v případě dobírky nezaplatí kupní cenu, pak se dopouští porušení svých povinností, které má z kupní smlouvy. Nepřevzetím zboží nezačíná automaticky plynout lhůta pro odstoupení od smlouvy a ani tuto situaci není možné vykládat tak, že tím zákazník odstupuje od kupní smlouvy.

V případě, že zákazník nekomunikuje a zboží si odmítne převzít, máte možnost jako prodávající po něm požadovat po uplynutí dohodnuté doby požadovat zaplacení nákladů spojených s jeho skladováním dle § 2415 odst. 1 OZ. O povinnosti uhradit skladné a jeho výši, pokud nedojde po určité době k převzetí zboží, byste však měla zákazníka předem informovat v kupní smlouvě, nejlépe sjednat konkrétní výši skladného v obchodních podmínkách, nebo, lépe, sjednat, že v případě nepřevzetí budou obě strany nepřevzetí považovat za odstoupení od smlouvy spotřebitelem (pak můžete zboží obratem prodat jinému).

Co se týče nákladů s odesláním zboží, předpokládáme, že se jednalo o situaci, kdy jste zboží zaslala s platbou na dobírku. Porušením povinnosti věc převzít a zaplatit Vám, technicky vzato, vznikla škoda spočívající v balném a poštovném.

Celou tuto otázku však považujeme spíše za teoretickou. V praxi naši klienti nejčastěji podobné pohledávky nevymáhají. Jednak spíše optimalizují procesy směrem k tomu, aby nepřevzetí buď nebylo pro zákazníka rozumné (např. platí předem), a především, aby k němu nedocházelo (rychlá expedice a dodání, blacklist nepřebírajících zákazníků apod.).

Důvodů pro nevymáhání je více; zmiňme například ve většině případů velmi nízkou částku škody, která nepřekročí řekněme stokoruny a je z časového i finančního hlediska nerentabilní je vymáhat, reputační dopady (vymáhání lze vykládat jako nevstřícnost), důkazní obtíže (zákazníkovy údaje mohl někdo zneužít a objednat „na jeho jméno“) nebo např. skutečnost, že jen trochu poučený zákazník může celou věc výrazně procesně komplikovat např. odstoupením od smlouvy apod.

Doufáme, že Vám naše odpověď pomohla.

Martin Strnad

advokát

Barbora Antonovičová

advokátní koncipientka