Zařazování obviněných do jednotlivých typů věznic
Jedním z aktuálních problémů řešených teorií trestního práva a penitenciaristikou je otázka zařazování odsouzených do jednotlivých typů věznic. Komentář k usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 10. 2013, sp. zn. 8 Tdo 1037/2013.
Usnesení ze dne 24. 10. 2013, sp. zn. 8 Tdo 1037/2013
Jak prokazují poznatky shrnuté přehledně na odborné konferenci Perspektivy a současnost českého vězeňství, která se konala v listopadu 2013 v rámci Pražského právnického podzimu, v centru pozornosti stojí záměr vyjadřovaný heslem: O vině a trestu nechť rozhoduje soud, ale o způsobu výkonu trestu Vězeňská služba! (D. Volák). Dosažení tohoto cíle je podmíněno přechodem na nový systém vězeňství. Jak uvádí na téže konferenci plk. PhDr. Pavel Horák, ředitel odboru výkonu vazby a trestu GŘ Vězeňské služby ČR: “Jedná se o to, že se první tři typy věznic, dohled, dozor a ostraha, sloučí do jednoho typu, což bude věznice. Nejvyšší, čtvrtý typ - zvýšená ostraha - bude věznicí s nejvyšší ostrahou. Budeme mít tedy dva typy věznic, přičemž o umístění odsouzeného do těchto typů věznic bude stále rozhodovat soud, jeho rozhodovací pravomoc zůstane zachována. Ale mezi těmi prvními třemi typy bude rozhodovat o přemisťování odsouzených Vězeňská služba. To je stručné vyjádření podstaty.” Jedním z nástrojů, které mohou v tomto ohledu sehrát významnou roli a odstranit řadu obtíží souvisejících s hledáním kritérií, podle nichž by se zařazování odsouzených do věznic mělo řídit a korigovat (což dosud je výhradní doména soudu), je tzv. souhrnná analýza rizika potřeb odsouzených (SARPO). Uváděné rozhodnutí se dotýká právě kriteriální stránky soudní úvahy o možnosti a vhodnosti použití stávající výjimky pravidel pro zařazování obviněných do jednotlivých typů věznic podle § 56 odst. 2 tr. zákoníku. Jeho zajímavost tkví mj. právě v tom, že ukazuje mnohovrstevnatou povahu těchto úvah (jejich nezbytnou komplexnost). Doporučení hodnou se tak jeví zvýšená pozornost moderním metodám penitenciární práce, které by navíc znamenaly žádoucí odbřemenění soudů.
Další články
Odpovědnost nemocnice za násilí mezi pacienty
Kdy nemocnice odpovídá za nemajetkovou újmu pozůstalého po pacientovi, kterého během hospitalizace usmrtil jiný pacient?
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?
Nejlepší zájem dítěte zůstává předním hlediskem rozhodování opatrovnických soudů
Ústavní soud v tomto případě řešil, zda Krajský soud v Praze adekvátně odůvodnil, proč je v nejlepším zájmu tří nezletilých dětí, aby byly svěřeny do tzv. výlučné péče otce s „víkendovým“ stykem matky. V jeho rámci matka třikrát v měsíci děti o víkendu dopravuje z místa bydliště otce, vzdáleného 300 km od jejího bydliště, a zase zpět.
Odměna zmocněnce v adhezním řízení a dobrovolné plnění
Dobrovolné uspokojení nároku poškozeného v průběhu trestního řízení představuje materiální úspěch v řízení
Legitimní očekávání
Společnost od začátku věděla, že k provedení podnikatelského záměru potřebuje nenárokové rozhodnutí správního orgánu



