Přezkum kontinuálně navazujících opatření obecné povahy

Nejvyšší správní soud dne 18. 9. 2020 rozsudkem č. j. 5 As 191/2020-45 otevřel možnost přezkumu letošních mimořádných opatření. V dané věci šlo o zrušení mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví, kterým se ukládala povinnost nosit ochranné prostředky dýchacích cest. Městský soud odmítl opatře

právník-analytik oddělení právních systémů ATLAS consulting spol. s r.o.
Odvolací soud vrátil kauzu tzv. trafik pro poslance ODS k novému projednání
Foto: Fotolia

Nejvyšší správní soud dne 18. 9. 2020 rozsudkem č. j. 5 As 191/2020-45 otevřel možnost přezkumu letošních mimořádných opatření. V dané věci šlo o zrušení mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví, kterým se ukládala povinnost nosit ochranné prostředky dýchacích cest. Městský soud odmítl opatření zrušit, jelikož bylo v době rozhodování soudu již zrušeno a tudíž zanikl předmět řízení. Návrh, aby bylo v řízení pokračováno s novým opatřením obdobného obsahu, zamítl.

Nejvyšší správní soud uvedl, že v průběhu jednoho kalendářního měsíce bylo vždy po dobu několika dní platných a účinných celkem šest opatření obecné povahy upravujících stejnou problematiku. A zatímco zastavení přezkumu pro zrušení opatření obecné povahy připadá v úvahu v situaci, kdy bylo opatření zrušeno bez náhrady či bylo namísto něj přijato obsahově odlišné opatření, zde jde o úpravu stejné problematiky v zásadě shodným způsobem. Závěr městského soudu, že původním návrhem stěžovatel napadl pouze první mimořádné opatření a tím jednoznačně a nezměnitelně vymezil předmět řízení, pak nereflektuje skutečnost, že v době podání původního návrhu stěžovatel jiné mimořádné opatření napadnout ani nemohl, protože ještě neexistovalo 

Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že ve věci byla postupem ministerstva, které neustále rušilo svá opatření obecné povahy o zákazu pohybu a pobytu bez ochrany dýchacích cest, vytvořena procesní situace, v důsledku které nebylo v reálných možnostech městského soudu rozhodnout o zákonnosti napadeného opatření v době jeho platnosti a účinnosti. V této situaci neměl stěžovatel jinou možnost, než svůj návrh postupně rozšiřovat vždy o další kontinuálně navazující přijatá opatření zabývající se stejnou problematikou, přičemž důvody, na základě kterých byla nezákonnost původně napadeného opatření uplatňována, se vztahovaly i na tato nová mimořádná opatření. Nic proto nebránilo věcnému projednání posledního z napadených mimořádných opatření. Městský soud proto pochybil, když se věcným přezkumem odmítl zabývat a změny návrhu nepřipustil.

Celý text rozhodnutí si můžete přečíst zde

Hodnocení článku
100%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články