SVJ nemůže zakázat krátkodobé pronájmy
Společenství vlastníků jednotek nemůže ani stanovami omezit krátkodobé pronájmy a ubytovávání cizích osob
Nejvyšší soud se v usnesení ze dne 15. března 2023, sp. zn. 26 Cdo 854/2022, vyjádřil s odkazem na zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), k možnosti společenství vlastníků jednotek omezit vlastníka jednotky při přenechání bytu (jednotky) do krátkodobého pronájmu (např. prostřednictvím Airbnb). Své závěry senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ve složení JUDr. Jitka Dýšková, předsedkyně senátu, JUDr. Pavlína Brzobohatá a JUDr. Miroslav Ferák shrnul do této právní věty:
Společenství vlastníků se při úpravě svých stanov (jejich změně) může (je oprávněno) pohybovat pouze v rámci kompetencí vyplývající z jeho působnosti. Rozhodne-li shromáždění společenství vlastníků prostřednictvím stanov o omezení vlastnického práva vlastníků jednotek ohledně užívání bytu, jde o rozhodnutí, které bylo přijato v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout, a hledí se na něj, jako by nebylo přijato (§ 245 o. z.).
Z rozhodnutí vyplývá, že stanovy společenství vlastníků jednotek jakožto smlouva sui generis představují základní „dokument“, jímž se řídí vnitřní poměry společenství, jejich povinnou náležitostí je sice úprava členských práv a povinností i způsob jejich uplatňování, tím se však rozumí práva a povinnosti vyplývající z členství ve společenství vlastníků (např. právo účasti na shromáždění a právo na něm hlasovat, právo být volen do orgánů společenství či povinnost ručit za dluhy společenství), není však možné, aby omezily práva vyplývající z vlastnictví jednotky.
Zákonná působnost společenství vlastníků ve smyslu § 1189 o. z. je tedy omezena jen na oblast správy, provozu, údržby, oprav domu, jeho společných částí a pozemku. Společenství vlastníků se při úpravě svých stanov (jejich změně) může pohybovat pouze v rámci kompetencí vyplývající z jeho působnosti. Shromáždění společenství vlastníků tak nemůže prostřednictvím stanov omezit vlastnické právo vlastníků jednotek ohledně užívání bytu, a to ani v případě, že vlastník jednotky užívá byt k jinému účelu, než vyplývá z prohlášení (§ 1166 o. z.) – např. k ubytování cizích osob ke krátkodobému pronájmu.
V daném dovolacím řízení konkrétně senát civilního kolegia Nejvyššího soudu zamítl dovolání jednoho z pražských společenství vlastníků jednotek a potvrdil předchozí právní závěry odvolacího Vrchního soudu v Praze.
Převzato z tiskové zprávy Nejvyššího soudu
Celý text rozhodnutí sp. zn. 26 Cdo 854/2022
Další články
Odpovědnost nemocnice za násilí mezi pacienty
Kdy nemocnice odpovídá za nemajetkovou újmu pozůstalého po pacientovi, kterého během hospitalizace usmrtil jiný pacient?
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?
Nejlepší zájem dítěte zůstává předním hlediskem rozhodování opatrovnických soudů
Ústavní soud v tomto případě řešil, zda Krajský soud v Praze adekvátně odůvodnil, proč je v nejlepším zájmu tří nezletilých dětí, aby byly svěřeny do tzv. výlučné péče otce s „víkendovým“ stykem matky. V jeho rámci matka třikrát v měsíci děti o víkendu dopravuje z místa bydliště otce, vzdáleného 300 km od jejího bydliště, a zase zpět.
Odměna zmocněnce v adhezním řízení a dobrovolné plnění
Dobrovolné uspokojení nároku poškozeného v průběhu trestního řízení představuje materiální úspěch v řízení
Legitimní očekávání
Společnost od začátku věděla, že k provedení podnikatelského záměru potřebuje nenárokové rozhodnutí správního orgánu



