K prokazování protiprávní sterilizace

Nejvyšší správní soud rozhodl ve věci žadatelky, která byla dle svých slov v minulosti protiprávně sterilizována. Její žádost o odškodnění nicméně Ministerstvo zdravotnictví zamítlo. Své rozhodnutí odůvodnilo zejména tím, že zdravotnická dokumentace žadatelky byla již skartována a ona sama protiprávnost své sterilizace neprokázala. Nezohlednilo nicméně další důkazy, které žadatelka doložila v řízení o opravném prostředku.

Nejvyšší správní soud odmítl dosavadní přístup Ministerstva zdravotnictví, který po žadatelkách vyžadoval, aby samy plně prokázaly oprávněnost jejich nároku a za tím účelem doložily všechny nezbytné dokumenty. Takový přístup nerespektuje smysl a účel právní úpravy, jímž je zajistit účinnou nápravu v minulosti protiprávně prováděných sterilizací. Uvedená praxe Ministerstva zdravotnictví stavěla žadatelky do důkazní nouze. Ty totiž vzhledem k intimní povaze zákroku a jeho časovému odstupu nemají často možnost, jak protiprávnost sterilizace prokázat. Tento problém nastává zejména tehdy, kdy zdravotnická dokumentace již neexistuje. Ta totiž může být již skartována, často i protiprávně.

Ministerstvo zdravotnictví musí do budoucna samo činit aktivní kroky k ověření, zda žadatelka byla v minulosti podrobena protiprávní sterilizaci. Žadatelce přitom musí srozumitelným způsobem sdělit, jaké svědecké výpovědi či typy dokumentů může za tím účelem označit, aby si je mohlo ministerstvo vyžádat.

Nejvyšší správní soud současně upřesnil postup ministerstva pro situace, kdy zdravotnická dokumentace žadatelky neexistuje nebo je zjevně nedůvěryhodná. V takovém případě postačí, jestliže žadatelka alespoň předestře na první pohled hájitelné tvrzení, že v rozhodném období podstoupila sterilizaci v rozporu s právem. O takto hájitelné tvrzení se bude jednat v případě, že v řízení najevo vyšlé indicie ve svém souhrnu nepřipouštějí jiné racionální vysvětlení situace či chování jednotlivých účastníků, než že k protiprávní sterilizaci žadatelky pravděpodobně došlo tak, jak žadatelka tvrdí. V takovém případě budou muset správní orgány považovat předpoklady pro přiznání odškodnění za naplněné, ledaže samy prokáží, že ke skutečnostem žadatelkou tvrzeným dojít nemohlo.

Převzato z tiskové zprávy Nejvyššího správního soudu

Celý text rozsudku č.j. 9 As 61/2023-65