Nejvyšší správní soud shledal nezákonným mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví, které mezi podmínky pro vstup do vnitřních prostor nezahrnulo laboratorní test na protilátky.
Nejvyšší správní soud dnešním rozsudkem vyslovil, že ustanovení čl. I bodu 18 opatření obecné povahy – mimořádného opatření odpůrce ze dne 14. května 2021 č. j. MZDR 14601/2021-12/MIN/KAN bylo v rozporu se zákonem.
Tímto ustanovením Ministerstvo zdravotnictví stanovilo podmínky pro vstup osob do některých vnitřních prostor nebo pro účast na hromadných akcích – povolilo vstup osobám s negativním RT-PCR testem nebo negativním antigenním testem, očkovaným osobám nebo osobám, které prodělaly laboratorně potvrzené onemocnění COVID-19 prokázané pozitivními testy. Ve výčtu však nejsou osoby, které mají laboratorně potvrzenou hladinu protilátek. Takovou osobou je i navrhovatel – neprodělal testem prokázané onemocnění, ani nemá certifikát o očkování, přesto má certifikovanou laboratoří prokázané protilátky proti onemocnění COVID-19 třídy IgG.
Navrhovatel v tomto bezdůvodně rozdílném zacházení spatřuje nezákonnou diskriminaci, toto rozdílné zacházení přitom ministerstvo nijak neodůvodnilo. Navrhovatel nezpochybňuje ministerstvem vymezené podmínky, resp. okruhy oprávněných osob, avšak namítá, že by mezi těmito podmínkami měl být i pozitivní test na přítomnost protilátek proti onemocnění COVID-19. Jinak řečeno, nezákonnost opatření spatřuje v tom, že v něm tato podmínka chybí, že na takové osoby opatření nepamatuje.
Šestý senát NSS v čele s předsedou Tomášem Langáškem dal navrhovateli za pravdu.
Důvodem, proč se osoby, které prodělaly onemocnění COVID-19 nebo se proti němu nechaly očkovat, nemusejí před návštěvou restaurace, kulturní či sportovní akce a podobně testovat, a prokazovat tak, že nepřenášejí virus SARS-Cov-2, je předpoklad ministerstva, že tyto osoby mají dostatek protilátek proti onemocnění COVID-19, a tudíž je u nich nízké riziko (re)infekce tímto virem. V tomto kontextu je postavení osob, které mají laboratorně naměřeny protilátky proti onemocnění COVID-19, s těmito osobami přinejmenším v obecné rovině srovnatelné. „Lze říci, že postavení osob s naměřenými protilátkami je dokonce silnější, protože tyto osoby protilátky prokazatelně mají, zatímco u osob vyléčených či očkovaných ministerstvo přítomnost protilátek pouze předpokládá. Ba co víc, přítomnost protilátek je u těchto osob prokazována laboratorním testem v certifikovaných laboratořích; přitom v jiných situacích mimořádné opatření umožňuje vstupy do provozoven osobám, které na přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2 testovaly samy sebe testem určeným k použití laickou osobou," stojí v odůvodnění rozsudku.
Odpůrce žádný legitimní důvod odlišného zacházení s osobami očkovanými či vyléčenými na jedné straně a s osobami, které mají laboratorně potvrzené protilátky, na straně druhé neuvedl ani v odůvodnění mimořádného opatření, a dokonce ani ve vyjádření k návrhu. Za takové situace NSS dospěl k závěru, že ministerstvo diskriminovalo osoby, kterým byly protilátky laboratorně naměřeny.
„Není samozřejmě úkolem soudu, aby stanovil dostatečnou hladinu protilátek. To je v kompetenci ministerstva. Nicméně i ministerstvo musí zohlednit, že ani v případě osob vyléčených a očkovaných není žádná dostatečná hladina protilátek stanovena, pouze se předpokládá, že u nich protilátky v dostatečné míře přítomny jsou,“ doplnil předseda senátu.
Protože napadené mimořádné opatření bylo od 24. května 2021 zrušeno nově vydaným mimořádným opatřením odpůrce ze dne 19. května 2021 č. j. MZDR 14601/2021-13/MIN/KAN, Nejvyšší správní soud již nemohl opatření zrušit, proto alespoň v souladu s pandemickým zákonem vyslovil jeho nezákonnost.
Převzato z tiskové zprávy Nejvyššího správního soudu
Celý text judikátu sp. zn. 6 Ao 21/2021.
Diskuze k článku ()