Potřebujeme nový zákon o státním zastupitelství?
Postoj Unie obhájců ČR k návrhu nového zákona o státním zastupitelství, nebo spíš zákonu o státním zastupitelství ve všech nových verzích, je ze strany medií a veřejnosti požadován již od jejího vzniku. Dlouho dobu Unie obhájců odolávala tlaku se nějak vyjádřit, neboť k větší části uvedené normy jí nepřísluší se nijak vyjadřovat – obhajoby se nedotýká, jaká bude hierarchie státního zastupitelství, jeho řízení a služební závislost či nezávislost.
V mnoha směrech jde hlavně o normu regulující vnitřní chod státního zastupitelství a služební postavení státního zástupce a Unii obhájců nepřísluší se v tomto směru vyjadřovat. Jak se ale z normy stávalo čím dál tím větší politikum, jakýsi bič na zlo a tvrzené nepravosti zajištující neposkvrněné a neohrožené úsilí při potírání zločinu a momentálně oblíbeného tématu korupce, zvyšoval se tlak na Unii obhájců, aby svoje stanovisko zaujala. Inu, stalo se a na stránkách Unie obhájců najdete odborný text, který je určen primárně odborné a v části práva trestního se pohybující veřejnosti.
Jaká jsou tedy zásadní východiska obhajoby k postoji k dané normě? Jedná se o normu předčasnou, nesystémovou a nepotřebnou. Ze strany obhajoby nebyl zaznamenán jediný případ, kdy by snad nemohlo státní zastupitelství konat, jednat v trestním řízení, obžalovávat, účinně intervenovat u soudu. Ze strany státních zástupců ani žádný takový povzdech či stížnost obhajoba nikdy nezaznamenala. Zde tedy potíž stávajícího stavu není. Nová norma má svá ideová a principiální východiska, ale ať je to, jak chce, je odrazem postavení státního zástupce v českém trestním procesu. A víme my, jaký bude? Nevíme, a jak se zdá, dlouho to vědět nebudeme. Přesto chceme nejdřív definovat roli státního zástupce a pak teprve ji redefinovat v trestním procesu?
Z hlediska aktuálního stavu je klíčové, a stále se držíme výlučně odborných hledisek, zda nám zůstane státní zástupce jako schizofrenik, který na jedné straně dohlíží na zákonnost trestního řízení – takový soudce do soudu, aby snad nebyl zkřiven vlásek žádné ze stran, a po podání obžaloby už mu jde jen o usvědčení zločince. Toto schizma nemůže ustát ani pánbůh, natož státní zástupce. Dokud se nevyřeší, nelze definovat postavení státního zástupce a jeho roli či oprávnění. Shodně je to s otázkou speciálu či zvláštního zastupitelství.
Za současného stavu práva a postavení státního zástupce je nepřípustné, aby existoval orgán s pravomocemi nejvyšší síly a současně bez dozoru či dohledu, navíc v organizaci hierarchického a mocenského typu. V mnohém je to otázka politická, ale v mnohém čistě trestněprávně odborná. Co si myslet o řízení, v němž bude svého druhu pánbůh speciální státní zástupce a v druhém pak už nic. Nosným dělítkem bude popularita (nepopularita) toho kterého trestného činu podle oblíbenosti (neoblíbenosti) u veřejnosti a médií? Návrh je presentován veřejnosti jako antikorupční, aniž by byl schopen někdo říct, v čem se ta antikorupčnost projeví. Odhalování korupce je především problém policie a jejích prostředků. K dohledu nad vyšetřováním není třeba žádných speciálních znalostí jako například v případě praní peněz, bankovních trestných činů apod.
Poslední (pouze v tomto textu) je pak připomínka o roli politiky v soustavě státních zastupitelství. Je to připomínka z ranku ústavního práva a rozhodně se nejedná o oficiální stanovisko Unie obhájců (když zbytek textu je možno brát jako neoficiální hlas prezidia). Je nezbytně nutné připomenout, že i v demokratické společnosti a právním státě, v níž se nacházíme, musí mít politika a politik vliv na trestněprávní prostředí. Tu realizuje jedině prostřednictvím policie a státního zastupitelství. Politika a volení zástupci mají a musí mít možnost ovlivňovat něco, za co odpovídají voličům. V demokratických zemích se tak běžně děje, a to i cestou ministra spravedlnosti, nebo jiné politické funkce, která je paralelně součástí státního zastupitelství, má na něj významný metodický a často i faktický vliv.
Vyvažování nezávislosti a respektování státního zastupitelství jako složky výkonné moci je nezbytný předpoklad kvalitní trestněprávní politiky. Nezávislost je synonymem moci soudní a nikoliv státního zastupitelství. Nesmíme zapomenout, že státní zástupce není nic jiného než advokát státu s mnoha pravomocemi, ale stále advokát státu. A advokát je vždy zástupcem svého klienta a plní jeho přání. Přání, která nejsou v rozporu s právními předpisy, ale stále jeho přání a pokyny. V tomto světle je třeba na postavení státního zástupce, potažmo na celou normu nahlížet
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



