Pět otázek pro Libora Vávru
Osmý ročník odborného kongresu Právní prostor klepe na dveře. Ani letos nebude mezi panelisty chybět předseda Městského soudu v Praze a bývalý prezident Soudcovské unie JUDr. Libor Vávra.
Blíží se kongres Právní prostor, ani letos na něm nebudete chybět. Máte spočítáno, po kolikáté již na kongresu vystoupíte jako aktivní řečník?
Mám pocit, že jsem jednou chyběl!
Ve svém příspěvku se jako trestní soudce zamyslíte nad sociálními sítěmi. Čemu se budete během svého vystoupení věnovat?
Přibývají případy, kdy nenávistná, mnohde vysloveně odporná vyjádření našich spoluobčanů na síti začínají být v hledáčku policie, nicméně trestních stíhání zase není tolik, aby si diskutující toto nebezpečí uvědomili v momentě, kdy svá vyjádření píší. Jde tak o relativně nový fenomén v trestním právu a je nejvyšší čas se zamyslet, jak v této oblasti postupovat.
Jaké trestné činy mohou být prostřednictvím sociálních sítí páchány?
Těch je samozřejmě celá řada, pokusím se je ve svém vystoupení pojmenovat.
Měli by státní zástupci či policie fungovat jako „hlídací“ psi sociálních sítí?
Ne, už jenom proto ne, že ani policie, ani státní zastupitelství na to nemůže mít personální kapacity. Trestní právo má ve všech oblastech lidského konání působit jen jako poslední, nejzávažnější pojistka v případech, kdy jsou všechny představitelné meze překročeny.
Řešil jste jako soudce v této souvislosti nějaký zajímavý případ, o který byste se mohl se čtenáři podělit?
Zatím ne, ale jak tak občas brouzdám po internetu, myslím, že to nebude dlouho trvat.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
