Pět otázek pro Libora Vávru
Osmý ročník odborného kongresu Právní prostor klepe na dveře. Ani letos nebude mezi panelisty chybět předseda Městského soudu v Praze a bývalý prezident Soudcovské unie JUDr. Libor Vávra.
Blíží se kongres Právní prostor, ani letos na něm nebudete chybět. Máte spočítáno, po kolikáté již na kongresu vystoupíte jako aktivní řečník?
Mám pocit, že jsem jednou chyběl!
Ve svém příspěvku se jako trestní soudce zamyslíte nad sociálními sítěmi. Čemu se budete během svého vystoupení věnovat?
Přibývají případy, kdy nenávistná, mnohde vysloveně odporná vyjádření našich spoluobčanů na síti začínají být v hledáčku policie, nicméně trestních stíhání zase není tolik, aby si diskutující toto nebezpečí uvědomili v momentě, kdy svá vyjádření píší. Jde tak o relativně nový fenomén v trestním právu a je nejvyšší čas se zamyslet, jak v této oblasti postupovat.
Jaké trestné činy mohou být prostřednictvím sociálních sítí páchány?
Těch je samozřejmě celá řada, pokusím se je ve svém vystoupení pojmenovat.
Měli by státní zástupci či policie fungovat jako „hlídací“ psi sociálních sítí?
Ne, už jenom proto ne, že ani policie, ani státní zastupitelství na to nemůže mít personální kapacity. Trestní právo má ve všech oblastech lidského konání působit jen jako poslední, nejzávažnější pojistka v případech, kdy jsou všechny představitelné meze překročeny.
Řešil jste jako soudce v této souvislosti nějaký zajímavý případ, o který byste se mohl se čtenáři podělit?
Zatím ne, ale jak tak občas brouzdám po internetu, myslím, že to nebude dlouho trvat.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
