Oznamování pasivní korupce
Nový nástroj v boji s korupcí – uplácející, který oznámí případ pasivní korupce, nemusí být za určitých podmínek potrestán. Až doposud bylo slíbení či poskytnutí úplatku trestným činem, který byly orgány činné v trestním řízení povinny vždy stíhat, a to i v případech tzv. pasivní korupce, kdy nějaká osoba slíbí či poskytne úplatek, avšak pouze proto, že o úplatek byla požádána jinou osobou (například úředníkem při vyřizování žádosti).
V důsledku hrozby trestního stíhání pak nemá uplácející osoba žádnou motivaci takové korupční jednání oznámit, což dále podporuje korupční prostředí v České republice.
Tento stav se snaží alespoň částečně napravit novela trestního řádu a trestního zákoníku, která nabyla účinnosti dne 1. července 2016. Dle této novely mají orgány činné v trestním řízení nově možnost rozhodnout o dočasném odložení trestního stíhání osoby, která je podezřelá z vyjmenovaných trestných činů, protože slíbila úplatek, majetkový nebo jiný prospěch jen proto, že o to byla požádána, a která o tom dobrovolně a bez zbytečného odkladu učinila orgánům činným v trestním řízení oznámení. Další podmínkou je poskytnutí známých informací o trestné činnosti toho, kdo o úplatek požádal, a závazek podat v trestním řízení o těchto skutečnostech úplnou a pravdivou výpověď. Splní-li podezřelá osoba tyto své závazky, tj. zejména poskytne-li úplnou a pravdivou výpověď, může státní zástupce rozhodnout o tom, že tato osoba nebude stíhána. Takové rozhodnutí státního zástupce je rozhodnutím konečným a představuje překážku věci rozhodnuté, tj. takovou osobu nelze pro tento trestný čin stíhat ani v budoucnosti.
V této souvislosti je nutné upozornit, že tato možnost dočasného odložení trestního stíhání a následného rozhodnutí o nestíhání se týká toliko osob, které úplatek pouze slíbily, nikoliv však osob, které úplatek již poskytly. Navzdory této skutečnosti lze novou úpravu vnímat veskrze pozitivně a můžeme jen doufat, že napomůže k lepšímu odhalování korupčních trestných činů.
Další články
BOZP nekončí u vlastních zaměstnanců: povinnost zaměstnavatele vůči externistům
Využívání externích dodavatelů a jejich subdodavatelů – externistů je dnes relativně běžnou součástí fungování obchodních společností. Úklid, servis technologií, IT služby, údržbu nebo jiné odborné činnosti tak často zajišťují osoby, které nejsou zaměstnanci společnosti, v jejíchž prostorách svou práci tito externisté vykonávají. Svěření určité činnosti externímu dodavateli však z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) neznamená, že se společnost současně zbavuje povinností ve vztahu k bezpečnosti osob pohybujících se na jejím pracovišti.
Když rodiče válčí a algoritmus nečeká, aneb právní past v novém přijímacím řízení na střední školy
Elektronizace přijímacího řízení na střední školy a zavedení informačního systému o přijímacím řízení (DiPSY) slibovaly konec administrativního chaosu, ředitelům středních škol však přinesly i zcela nové procesní pasti. Jak má ředitel střední školy jako správní orgán postupovat, když se rozvedení rodiče neshodnou na výběru střední školy pro jejich potomka?
Když ve firmě zazvoní policie: Návštěva nemusí znamenat průšvih, fatální jsou ale chyby v první minutě
Žádost o součinnost, nebo osobní návštěva policejního orgánu. Pro většinu podnikatelů a manažerů jde o extrémně stresující situaci. Znamená zájem policie automaticky konec podnikání, nebo jde o běžnou praxi? A jak reagovat, pokud policisté požadují firemní e-maily nebo přístup do výroby? Jak mám jako majitel firmy správně postupovat?
Mentoring Žen v právu: První ročník ukázal, že sdílení zkušeností je potřeba. A chystá se pokračování
Jak se rozhodnout, kterým směrem se v právnické profesi vydat? Jak získat větší jistotu ve vlastní schopnosti? Jak skloubit kariéru s osobním životem? A s kým o těchto otázkách otevřeně mluvit? Právě potřeba podpory, sdílení zkušeností a vzájemné inspirace stála u zrodu mentoringového programu iniciativy Ženy v právu.
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
