Komentář: Zásada subsidiarity trestní represe
Zásada subsidiarity trestní represe, někdy též nazývána jako princip ultima ratio, vyjadřuje, že trestní právo je prostředek určený k ochraně zákonem stanovených zájmů, který musí být užíván jen tehdy, pokud užití jiných právních prostředků ke sjednání nápravy nepřichází v úvahu, neboť již byly vyčerpány nebo jsou zjevně neúčinné či nevhodné.
Pokud tedy stát neuplatňuje prostředky trestního práva zdrženlivě, tj. jen v případě, kde jiné právní prostředky selhávají nebo nejsou efektivní, postupuje stát nezákonně, resp. protiústavně.
Tato zásada je zakotvena v § 12 odst. 2 trestního zákoníku, který stanoví, že trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu. Ačkoliv se jedná o jednu ze základních zásad trestního práva, obecné soudy v praxi tuto zásadu příliš neaplikují.
Tento trend potvrzuje i nedávný judikát Ústavního soudu, který se zabýval nedovolenou svépomocí při řešení rodinných konfliktů souvisejících s bydlením, v níž orgány činné v trestním řízení a obecné soudy spatřovaly trestný čin. Ačkoliv Ústavní soud zdůraznil, že při aplikaci zásady subsidiarity trestní represe je nutné vždy zohlednit konkrétní okolnosti případu, vyjádřil se do jisté míry i obecně k situaci, kdy osoba užívá nedovolenou svépomoc, avšak alespoň sleduje legitimní cíl souladný s právem. Ústavní soud sice v souladu s obecnými soudy hodnotil takový postup jako protiprávní, avšak uvedené jednání označil za podstatně méně společensky škodlivé, než jednání té osoby, která postupuje protiprávně a navíc se snaží nastolit protiprávní stav.
Ústavní soud tedy při hodnocení podústavního práva citlivě a rozumně posoudil společenskou škodlivost jednání, které formálně vykazuje znaky trestného činu, ale dostává se do rozporu se zásadou subsidiarity trestní represe a rozumného uspořádání společenských vztahů. Na závěr zbývá dodat, že porušení zásady subsidiarity trestní represe posuzuje Ústavní soud ČR jako porušení čl. 39 Listiny základních práv a svobod.
* Autorem příspěvku je Mgr. Aleš Grulich, advokátní koncipient v AK Gřivna.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.
