Komentář: Týrání svěřené osoby
Ústecký krajský soud poslal na pět let do vězení matku, která způsobila smrt svého osmiměsíčního syna tím, že dítě krmila převážně jen moukou s vodou a čajem. Dítě navíc utrpělo poranění v oblasti mozku, což naznačuje i jisté násilné projevy ze strany matky.
Soud její jednání kvalifikoval jako týrání svěřené osoby podle § 198 odst. 3 písm. b) trestního zákoníku, v jehož důsledku byla způsobena dítěti smrt. Jedná se o úmyslný trestný čin. Trestní zákoník stanoví sazbu odnětí svobody ve výši 5 až 12 let. Soud tedy uložil matce dítěte trest na nejnižší hranici trestní sazby, ačkoliv musel dospět k závěru, že neposkytováním dostatečné stravy matka týrala svého syna. Vzhledem k tomu, že se jednalo o osmiměsíčního kojence, který zemřel pravděpodobně v důsledku podvýživy, což je velmi trýznivý způsob úmrtí, jeví se uložený trest jako velmi mírný. Je otázkou, jestli matka, která dítě krmila převážně jen moukou s vodou a čajem z důvodu nedostatečných finančních prostředků, mohla učinit něco, čím by tomu zabránila. Je obecně známo, že matky bez finančních prostředků používají tyto nepatřičné náhražky k poskytnutí alespoň nějaké stravy dítěti. Nicméně uložení trestu na nejnižší hranici trestní sazby naznačuje, že na celou záležitost by se mohlo také nahlížet tak, že by její jednání nebylo kvalifikováno jako úmyslné, ale nedbalostní a pak by přicházelo v úvahu kvalifikovat jednání matky jako usmrcení z nedbalosti, za nějž by bylo možné uložit trest odnětí svobody až na tři léta. Je možné, že tato úvaha bude předmětem podaného odvolání.
* Autorem příspěvku je Mgr. Aleš Grulich, advokátní koncipient v AK Gřivna.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
