Komentář: Trestná činnost bývalých policistů
Bývalý policista Miloš Babyka z Plzně má jít za loňskou vraždu své manželky na 16 let do vězení. Rozhodl o tom Krajský soud v Plzni, šestatřicetiletému muži hrozil až dvacetiletý trest.
Jedná se o jeden ze série případů, kdy se závažné trestné činnosti dopustil bývalý policista, který jednal zcela bez skrupulí a velmi brutálně. Mediálně jsou známy zejména případy z minulosti, kdy se trestné činnosti dopouštěli bývalí policisté v rámci tzv. Berdychova gangu a Toflova gangu. Jedním z posledních případů, kdy byl bývalý policista obviněn z násilné trestné činnosti, je případ tzv. Švábova gangu. Konkrétně se jedná o Daniela Dimitrova, který je v dané věci spolupracujícím obviněným. Dále lze jmenovat bývalého elitního brněnského policistu Martina Foltýna, který se dopustil vydírání a únosů ve službách vymahačů dluhů. Často se jedná o případy, kdy se bývalí policisté dopouští trestné činnosti v rámci organizovaných skupin nebo po předchozím promyšlení. Existuje však i řada i jiných případů, které nejsou mediálně známé.
Podle psychologů je jedním z důvodů této změny chování skutečnost, že práce u policie vyhovuje osobám, které mají smysl pro disciplínu, hierarchii, skupinovou spolupráci a vedení. Paradoxně se jedná o stejné vlastnosti, které jsou vyhledávané členy organizovaných zločineckých skupin. Dostanou-li se tyto osoby (bývalí policisté) pod vliv osob, které dokážou společenské hodnoty umně relativizovat a patřičně nastínit výhody (trestné) činnosti, může být s těmito osobami lehce manipulováno. Nebývá výjimkou, že v rámci manipulace je trestná činnost z počátku páchána na jiných údajných pachatelích trestné činnosti (např. na podnikatelích dopouštějících se daňových úniků) nebo na dlužnících tak, aby bylo možné si tuto trestnou činnost patřičně zdůvodnit.
* Autorem příspěvku je Mgr. Aleš Grulich, advokátní koncipient v AK Gřivna.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.
