Komentář: Trestná činnost bývalých policistů
Bývalý policista Miloš Babyka z Plzně má jít za loňskou vraždu své manželky na 16 let do vězení. Rozhodl o tom Krajský soud v Plzni, šestatřicetiletému muži hrozil až dvacetiletý trest.
Jedná se o jeden ze série případů, kdy se závažné trestné činnosti dopustil bývalý policista, který jednal zcela bez skrupulí a velmi brutálně. Mediálně jsou známy zejména případy z minulosti, kdy se trestné činnosti dopouštěli bývalí policisté v rámci tzv. Berdychova gangu a Toflova gangu. Jedním z posledních případů, kdy byl bývalý policista obviněn z násilné trestné činnosti, je případ tzv. Švábova gangu. Konkrétně se jedná o Daniela Dimitrova, který je v dané věci spolupracujícím obviněným. Dále lze jmenovat bývalého elitního brněnského policistu Martina Foltýna, který se dopustil vydírání a únosů ve službách vymahačů dluhů. Často se jedná o případy, kdy se bývalí policisté dopouští trestné činnosti v rámci organizovaných skupin nebo po předchozím promyšlení. Existuje však i řada i jiných případů, které nejsou mediálně známé.
Podle psychologů je jedním z důvodů této změny chování skutečnost, že práce u policie vyhovuje osobám, které mají smysl pro disciplínu, hierarchii, skupinovou spolupráci a vedení. Paradoxně se jedná o stejné vlastnosti, které jsou vyhledávané členy organizovaných zločineckých skupin. Dostanou-li se tyto osoby (bývalí policisté) pod vliv osob, které dokážou společenské hodnoty umně relativizovat a patřičně nastínit výhody (trestné) činnosti, může být s těmito osobami lehce manipulováno. Nebývá výjimkou, že v rámci manipulace je trestná činnost z počátku páchána na jiných údajných pachatelích trestné činnosti (např. na podnikatelích dopouštějících se daňových úniků) nebo na dlužnících tak, aby bylo možné si tuto trestnou činnost patřičně zdůvodnit.
* Autorem příspěvku je Mgr. Aleš Grulich, advokátní koncipient v AK Gřivna.
Další články
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
Nová „tlačítková” povinnost pro e-shopy
Od června 2026 budou muset provozovatelé e-shopů umístit na svůj web speciální tlačítko, jehož prostřednictvím bude moci spotřebitel jednoduše odstoupit od smlouvy. Tuto povinnost přináší připravovaná novela občanského zákoníku, která vychází z unijní směrnice. Jejím cílem je zajistit, aby bylo odstoupení od smlouvy pro spotřebitele stejně snadné jako její uzavření.
