Komentář: Trestná činnost bývalých policistů
Bývalý policista Miloš Babyka z Plzně má jít za loňskou vraždu své manželky na 16 let do vězení. Rozhodl o tom Krajský soud v Plzni, šestatřicetiletému muži hrozil až dvacetiletý trest.
Jedná se o jeden ze série případů, kdy se závažné trestné činnosti dopustil bývalý policista, který jednal zcela bez skrupulí a velmi brutálně. Mediálně jsou známy zejména případy z minulosti, kdy se trestné činnosti dopouštěli bývalí policisté v rámci tzv. Berdychova gangu a Toflova gangu. Jedním z posledních případů, kdy byl bývalý policista obviněn z násilné trestné činnosti, je případ tzv. Švábova gangu. Konkrétně se jedná o Daniela Dimitrova, který je v dané věci spolupracujícím obviněným. Dále lze jmenovat bývalého elitního brněnského policistu Martina Foltýna, který se dopustil vydírání a únosů ve službách vymahačů dluhů. Často se jedná o případy, kdy se bývalí policisté dopouští trestné činnosti v rámci organizovaných skupin nebo po předchozím promyšlení. Existuje však i řada i jiných případů, které nejsou mediálně známé.
Podle psychologů je jedním z důvodů této změny chování skutečnost, že práce u policie vyhovuje osobám, které mají smysl pro disciplínu, hierarchii, skupinovou spolupráci a vedení. Paradoxně se jedná o stejné vlastnosti, které jsou vyhledávané členy organizovaných zločineckých skupin. Dostanou-li se tyto osoby (bývalí policisté) pod vliv osob, které dokážou společenské hodnoty umně relativizovat a patřičně nastínit výhody (trestné) činnosti, může být s těmito osobami lehce manipulováno. Nebývá výjimkou, že v rámci manipulace je trestná činnost z počátku páchána na jiných údajných pachatelích trestné činnosti (např. na podnikatelích dopouštějících se daňových úniků) nebo na dlužnících tak, aby bylo možné si tuto trestnou činnost patřičně zdůvodnit.
* Autorem příspěvku je Mgr. Aleš Grulich, advokátní koncipient v AK Gřivna.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
