Komentář: Státní zástupce žádá pro míchače směsi s metanolem doživotí
Státní zástupce Roman Kafka žádá pro údajné míchače metanolem kontaminované směsi Tomáše Křepelu a Rudolfa Fiana za obecné ohrožení doživotní vězení.
Komentovanou aktualitu naleznete zde.
Trest odnětí svobody na doživotí je nejpřísnější druh trestu. Lze jej uložit jen ve zcela výjimečných případech a musí být splněny tyto podmínky:
- musí se jednat o zvlášť závažný zločin, který je taxativně uveden v § 54 odst. 3 trestního zákoníku, v němž je uveden i trestný čin obecného ohrožení;
- zvlášť závažný zločin je mimořádně závažný vzhledem k zvlášť zavrženíhodnému způsobu provedení činu nebo k zvlášť zavrženíhodné pohnutce nebo k zvlášť těžkému a těžko napravitelnému následku, přičemž v případě obecného ohrožení musí dojít i k úmyslnému usmrcení člověka a
- uložení takového trestu vyžaduje účinná ochrana společnosti nebo není naděje, že by pachatele bylo možno napravit trestem odnětí svobody nad dvacet až do třiceti let.
První dvě podmínky by mohly být v daném případě splněny, neboť oba pachatelé jsou obžalováni ze zvlášť závažného zločinu obecného ohrožení. Toto jejich jednání spočívalo ve vytvoření smrtící směsi smícháním metanolu a etanolu, přičemž tuto směs následně uvedli do oběhu a v důsledku toho způsobili smrtelnou otravu 38 lidem. Tohoto jednání se pachatelé dopustili v úmyslu nepřímém, tzn. že se svým jednáním a jeho následky museli být přinejmenším srozuměni. Zvlášť těžký a těžko napravitelný následek spočívá v usmrcení 38 lidí a nenávratnému poškození zdraví u dalších 79 osob. Nicméně v současné fázi se jeví jako nejisté, zda bude splněna i třetí podmínka, která zakotvuje zásadu subsidiarity trestu odnětí svobody na doživotí a která stanoví, že uložení mírnějšího trestu nebude způsobilé účinně ochránit společnost před nejnebezpečnější kriminalitou nebo mírnější trest nepovede k nápravě pachatele.
*Autorem příspěvku je Mgr. Aleš Grulich, advokátní koncipient v AK Gřivna.
_
_
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
