Komentář: Opilec hrozil bombou, dopadli ho za půl hodiny
Stovky lidí musela policie v noci dne 22. listopadu 2014 evakuovat z ostravského zábavního centra ve Stodolní ulici kvůli opakovaným hrozbám odpálení bomby. Pachatele výhrůžných telefonátů se policii nakonec podařilo dopadnout velmi rychle.
Komentovaný článek si můžete přečíst zde.
Nyní je stíhán pro trestný čin šíření poplašné zprávy. Muži hrozí trest odnětí svobody na jeden rok až na pět let, neboť byl pro přečin šíření poplašné zprávy již odsouzen. Z výkonu trestu odnětí svobody se měl vrátit na počátku tohoto měsíce.
V tomto případě by bylo zajímavé zamyslet se nad výší trestu a předpovědět, jaký trest pravděpodobně dostane. Ačkoliv za normálních okolností by se mohlo jednat jen o nepodloženou domněnku, v tomto případě můžeme zcela odpovědně říct, že dostane 3 roky. Z čeho to lze dovodit?
Zadržený muž má 31 let, na tísňovou linku volal kolem třetí hodiny ráno, byl zadržen při třetím telefonátu a měl v krvi 3 promile alkoholu. Volal ze tří různých míst a z modusu operandi lze se usuzovat, že se mělo jednat o tři různé bomby, neboť pravděpodobně chtěl každou bombu ohlásit zvlášť. Od prvního telefonátu do zadržení neuplynulo ani 30 minut. Je stíhán pro šíření poplašné zprávy podle § 357 trestního zákoníku a vzhledem k tomu, že již byl pro tento trestný čin odsouzen, je stíhán pro kvalifikovanou skutkovou podstatu uvedenou (kde jinde), než ve třetím odstavci. Potřebujeme více argumentů?
Určování výše trestu však není jediný problém, který tato kauza vyvolala. Ač se tak na první pohled nejeví, má tato kauza i ústavní rozměr a veřejnost se oprávněně ptá, zda Policie ČR postupuje takto rychle a důsledně i v jiných případech, a to zejména v případech, kdy ústavní činitelé hrozí lidem a svatým v přímém televizním přenosu, neboť tu byl jeden, který hrozil šavlí přímo u korunovačních klenot, ale tomu se do dnešního dne nic nestalo.
* Autorem příspěvku je Mgr. Aleš Grulich, advokátní koncipient v AK Gřivna.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
