Komentář: Neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku
Komentář ke zprávě o třech členech mezinárodního gangu z Bulharska a Rumunska, kterým vyměřil na konci září Krajský soud v Českých Budějovicích za "kopírování karet" tresty odnětí svobody v trvání od osmi do devíti a půl roku. Součástí trestu je také následné vyhoštění z České republiky na dobu neurčitou.
Ačkoliv to není z komentovaného novinového článku na první pohled zřejmé, soud pachatele pravděpodobně uznal vinnými ze spáchání zvlášť závažného zločinu neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 3, odst. 5 a) trestního zákoníku. Za tento trestný čin stanoví trestní zákoník trest odnětí svobody v délce osm až dvanáct let. Tresty byly u některých pachatelů stanoveny v dolní čtvrtině sazby a u organizátora (organizované skupiny) v polovině trestní sazby. Zároveň byl všem třem pachatelům uložen trest vyhoštění na dobu neurčitou. Trestná činnost, za kterou soud pachatele odsoudil, je často páchána cizími státními příslušníky a bylo tomu tak i v tomto případě.
Tresty považuji s ohledem na společenskou nebezpečnost jednání a rozsah trestné činnosti za přiměřené, za určité situace bych si dovedl představit tresty o něco vyšší, musím ale dodat, že neznám podrobnosti případu a je tedy těžké se vyjadřovat k adekvátnosti trestu.
Trestná činnost, za kterou byli pachatelé odsouzení, je trestnou činností, která je spojena s technologickým rozvojem v oblasti bezhotovostního platebního styku. Bude zajímavé sledovat, zda se metody pachatelů této trestné činnosti budou dále vyvíjet. V tomto případě spočívala trestná činnost v kopírování platebních karet čtečkami instalovanými v bankomatech, což není žádná nová metoda. V poslední době se ale standardem bank stalo poskytování bezkontaktních platebních karet popř. jiných platebních prostředků, např. tzv. stickerů (nálepka, s jejíž pomocí lze provádět bezkontaktní platby stejně jako s bezkontaktní platební kartou). Osobně se domnívám, že je jen otázkou času, kdy se pachatelé pokusí za pomoci nějakého technologického zařízení padělat či kopírovat i tento platební prostředek. Doposud jsem však takový případ nezaznamenal.
Další články
Právo a geografie
Ten, kdo mě zná, tak ví, že mé příspěvky se obvykle pohybují na pomezí práva, politiky, dějin, a tentokrát také zeměpisu.
Nová pravidla pro ochranu obchodního tajemství od roku 2027
V srpnu roku 2026 Vláda ČR projednala a schválila návrh nových pravidel pro ochranu obchodního tajemství, která by měla začít platit od začátku roku 2027. Cílem novelizace úpravy je, aby se podniky mohly účinněji bránit proti neoprávněnému nakládání s jejich know how, technologickými postupy, recepturami, výrobními metodami a dalšími cennými poznatky.
Uzavřená normativní smyčka: Riziko algoritmické kontaminace judikatury a správní praxe
Představme si, že systém umělé inteligence při právní rešerši chybně vyloží skutečný rozsudek. Úředník nebo soudce převezme přesvědčivě formulovaný závěr do odůvodnění. Rozhodnutí se následně objeví v právní databázi a další systém toto rozhodnutí za několik měsíců nalezne jako autoritativní zdroj. Původní chyba se nevrací jako odpověď stroje, ale jako součást skutečného rozhodnutí veřejné moci.
Koncentrace řízení a možnosti jejího prolomení
Koncentrace řízení představuje stěžejní institut sporného civilního procesu, jehož význam má spočívat především v zajištění rychlosti a hospodárnosti soudního řízení, v praxi často vyvolává otázky týkající se jejího rozsahu, podmínek nastoupení a možností jejího prolomení.
Privatizace Mostecké uhelné optikou práva: hranice aplikace obchodního zákoníku
Privatizace Mostecké uhelné společnosti patří k nejdiskutovanějším transformačním procesům 90. let. Ve veřejném i odborném prostoru se opakovaně objevují snahy hodnotit jednotlivé kroky tohoto procesu prizmatem obecného obchodního práva, případně dokonce optikou pozdější právní úpravy. Takový přístup však naráží na zásadní limit: přehlíží právní režim, v němž privatizace probíhala, a tím i povahu samotného procesu.



