Účinnost a přechodná ustanovení nového stavebního zákona
Očekávaný příchod nového stavebního zákona je komplikován několikerou novelizací, komplexitou změn (dotčeno je zhruba 6 desítek předpisů) a dělenou a odkládanou, díky čemuž nemusí být každému jasné, odkdy se má na chystané změny připravit a jak se jej dotknou. Jak to vypadá s účinností stavebního zákona, jak přechod na nový předpis ovlivní neskončená řízení a nedokončené stavby si povíme v následujícím článku.
Stavební zákon byl schválen v roce 2021 a původně měl vstoupit v účinnost 1. 7. 2023. Řada lidí tak měla za to, že již tyto prázdniny přinesou zásadní změnu stavebního řízení. Uvedené datum bylo ale hned dvakrát novelizováno, a to zákonem č. 195/2022 Sb., který v § 334a zavedl dělenou účinnost zákona a přechodné období po dobu náběhu účinnosti, a zákonem č. 152/2023 Sb., který původní datum odložil na 1. 1. 2024.
Nový stavební zákon tak nabude účinnosti 1. 1. 2024, týkat se bude ale pouze řízení souvisejících s vyhrazenými stavbami (stavby dálnic, drah, energetiky apod.). Územní plánování a povolování staveb týkající se ostatních druhů staveb bude v přechodném období, tj. od 1. 1. 2024 do 30. 6. 2024, probíhat podle dosavadních právních předpisů. Pokud je ale podle nového zákona k projednání věci příslušný jiný úřad, měl by řízení převzít a dokončit. V tomto období už ale bude možno požádat o jednotné enviromentální stanovisko, jelikož předmětný zákon nabude účinnosti 1. 1. 2024 a odklad účinnosti pro různé druhy staveb neobsahuje.
Od 1. 7. 2024 bude nový stavební zákon účinný v plném rozsahu a použije se na všechna řízení zahájená po tomto datu. U řízení zahájených podle nového stavebního zákona do konce roku 2024 dojde k automatickému prodloužení lhůt pro vydání rozhodnutí na dvojnásobek.
Nové prováděcí vyhlášky ke stavebnímu zákonu jsou stále v procesu tvorby; i za účinnosti nového stavebního zákona se tak bude postupovat podle dosavadních vyhlášek. Nový stavební zákon stanoví maximální délku jejich platnosti do 1. 7. 2027, nicméně lze očekávat, že MMR vydá nové prováděcí vyhlášky co nejdříve. Nutno dodat, že ustanovení prováděcích vyhlášek, která by se příčila ustanovením stavebního zákona, se nepoužijí.
Pokud jde o projektovou dokumentaci staveb, zákon stanoví, že u žádostí podaných do 30. 6. 2027 a staveb zahájených do tohoto data lze namísto projektové dokumentace zpracované podle nového zákona použít i dokumentaci zpracovanou podle dosavadních předpisů. Závazná stanoviska, souhlasy, vyjádření, územní rozhodnutí, stavební, společná povolení apod. získaná za dosavadní úpravy budou za splnění určitých podmínek využitelná i pro řízení dle nového stavebního zákona.
Nové procesy si slibují zefektivnění a zrychlení řízení, menší dávku administrace a běhání po úřadech (např. díky využití jednotného enviromentálního stanoviska), na druhou stranu se počítá s tím, že jejich zavedení může činit problémy (viz prodloužení lhůty k vydání rozhodnutí na dvojnásobek); naopak dosavadní postupy i hmotné právo mají stavební úřady zažité. Myslet je třeba i na to, že některá řízení (např. o dodatečném povolení stavby) mohou pro stavebníky obsahovat méně výhodná pravidla. Ačkoliv tak do přechodu na postupy dle nového stavebního zákona zbývá necelý rok, doporučujeme již nyní stavebníkům vyhodnotit, jaká úprava vyhovuje jejich záměrům více.
Další články
Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti
Představme si, že po smrti blízkého člověka přijde rodině zpráva z chatovací aplikace. Není to starý e-mail ani automatická vzpomínka ze sociální sítě.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.
Prediktivní analytika při správě daní
Daňová kontrola byla dlouho vnímána především jako nástroj zpětného ověření. Správce daně posuzoval, zda daňový subjekt v minulosti správně přiznal daň, zda doložil rozhodné skutečnosti a zda jeho tvrzení odpovídá realitě. Tento model má své pevné místo i v budoucnu. U části daňových rizik však naráží na praktický limit: pokud správce daně reaguje až ve chvíli, kdy je škoda způsobena, může být její náprava obtížná, ne-li fakticky nemožná.
Rozhovor: Adam Felix - Advokacie nesmí podléhat státnímu finančnímu dozoru
Ministerstvo financí předložilo návrh zákona o ekonomické ochraně státu a související novely zákona o Finančním analytickém úřadu a zákona o advokacii, které mají ambici posílit nástroje státu v boji proti praní peněz a financování terorismu. Vedle deklarovaného cíle návrh vyvolává zásadní debatu o tom, kde končí legitimní regulace a začíná zásah do samotné podstaty nezávislé advokacie a pilířů právního státu.
