Účinnost a přechodná ustanovení nového stavebního zákona
Očekávaný příchod nového stavebního zákona je komplikován několikerou novelizací, komplexitou změn (dotčeno je zhruba 6 desítek předpisů) a dělenou a odkládanou, díky čemuž nemusí být každému jasné, odkdy se má na chystané změny připravit a jak se jej dotknou. Jak to vypadá s účinností stavebního zákona, jak přechod na nový předpis ovlivní neskončená řízení a nedokončené stavby si povíme v následujícím článku.
Stavební zákon byl schválen v roce 2021 a původně měl vstoupit v účinnost 1. 7. 2023. Řada lidí tak měla za to, že již tyto prázdniny přinesou zásadní změnu stavebního řízení. Uvedené datum bylo ale hned dvakrát novelizováno, a to zákonem č. 195/2022 Sb., který v § 334a zavedl dělenou účinnost zákona a přechodné období po dobu náběhu účinnosti, a zákonem č. 152/2023 Sb., který původní datum odložil na 1. 1. 2024.
Nový stavební zákon tak nabude účinnosti 1. 1. 2024, týkat se bude ale pouze řízení souvisejících s vyhrazenými stavbami (stavby dálnic, drah, energetiky apod.). Územní plánování a povolování staveb týkající se ostatních druhů staveb bude v přechodném období, tj. od 1. 1. 2024 do 30. 6. 2024, probíhat podle dosavadních právních předpisů. Pokud je ale podle nového zákona k projednání věci příslušný jiný úřad, měl by řízení převzít a dokončit. V tomto období už ale bude možno požádat o jednotné enviromentální stanovisko, jelikož předmětný zákon nabude účinnosti 1. 1. 2024 a odklad účinnosti pro různé druhy staveb neobsahuje.
Od 1. 7. 2024 bude nový stavební zákon účinný v plném rozsahu a použije se na všechna řízení zahájená po tomto datu. U řízení zahájených podle nového stavebního zákona do konce roku 2024 dojde k automatickému prodloužení lhůt pro vydání rozhodnutí na dvojnásobek.
Nové prováděcí vyhlášky ke stavebnímu zákonu jsou stále v procesu tvorby; i za účinnosti nového stavebního zákona se tak bude postupovat podle dosavadních vyhlášek. Nový stavební zákon stanoví maximální délku jejich platnosti do 1. 7. 2027, nicméně lze očekávat, že MMR vydá nové prováděcí vyhlášky co nejdříve. Nutno dodat, že ustanovení prováděcích vyhlášek, která by se příčila ustanovením stavebního zákona, se nepoužijí.
Pokud jde o projektovou dokumentaci staveb, zákon stanoví, že u žádostí podaných do 30. 6. 2027 a staveb zahájených do tohoto data lze namísto projektové dokumentace zpracované podle nového zákona použít i dokumentaci zpracovanou podle dosavadních předpisů. Závazná stanoviska, souhlasy, vyjádření, územní rozhodnutí, stavební, společná povolení apod. získaná za dosavadní úpravy budou za splnění určitých podmínek využitelná i pro řízení dle nového stavebního zákona.
Nové procesy si slibují zefektivnění a zrychlení řízení, menší dávku administrace a běhání po úřadech (např. díky využití jednotného enviromentálního stanoviska), na druhou stranu se počítá s tím, že jejich zavedení může činit problémy (viz prodloužení lhůty k vydání rozhodnutí na dvojnásobek); naopak dosavadní postupy i hmotné právo mají stavební úřady zažité. Myslet je třeba i na to, že některá řízení (např. o dodatečném povolení stavby) mohou pro stavebníky obsahovat méně výhodná pravidla. Ačkoliv tak do přechodu na postupy dle nového stavebního zákona zbývá necelý rok, doporučujeme již nyní stavebníkům vyhodnotit, jaká úprava vyhovuje jejich záměrům více.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
