Účinnost nového stavebního zákona
Nový stavební zákon, jehož pomyslným cílem je jedno razítko, jedno povolení a jeden úřad se rodil více než dva roky. Zákon má ambiciózní cíl, a to zjednodušit a zrychlit povolování staveb a zkrátit tak nelichotivou délku stavebního řízení v tuzemsku.
Nový stavební zákon vstoupil v platnost 19. července 2021, nicméně účinnosti nabývá postupně. Pojďme si pro přehlednost shrnout účinnost jednotlivých oblastí nového stavebního zákona, z nichž některé začnou platit již v příštím roce a některé platí už nyní.
Nový stavební zákon byl podepsán prezidentem republiky dne 15. července tohoto roku a k jeho vyhlášení a publikaci došlo o dva dny později. Proces jeho zrodu nebyl jednoduchý. Přes veškeré problémy provázející jeho přijetí se však nakonec podařilo Poslanecké sněmovně přehlasovat Senát a zákon byl vyhlášen ve Sbírce zákonů jako zákon č. 283/2021 Sb.
Vzhledem k platnosti nového stavebního zákona jsou již nyní účinná některá ustanovení, která řeší aktuální problematiku a reflektují plánovanou účinnost nového předpisu.
Tzv. superúřad a další nové stavební úřady
Důležitou skutečností je, že nový stavební zákon nenabývá účinnosti jako celek, ale k jeho účinnosti dochází postupně. Důvodem je složitost a komplexnost problematiky a také potřeba vzniku nových úřadů. Právě to je jedním z nejvíce diskutovaných bodů nového stavebního zákona. Příští rok by měl vzniknout diskutovaný „superúřad“, tedy Nejvyšší stavební úřad se sídlem v Ostravě, dále Specializovaný a odvolací stavební úřad v Praze a krajské stavební úřady. Sjednocením státních stavebních úřadů by mělo dojít k vyloučení systémové podjatosti, především riziku zasahování místních samospráv do povolování staveb a tím k jejich zdržování, dále ke sjednocování přístupů v rámci výkladu právních předpisů a zjednodušení povolování staveb. K tomuto by mělo dojít již v příštím roce.
Posouzení podaných žádostí o stavební povolení
Pro občany a organizace je důležité, že k plné účinnosti nového stavebního zákona dojde 1. července 2023, kdy naplno nabývají účinnosti veškerá zbývající ustanovení nového stavebního zákona a nové stavební úřady začínají fungovat i pro veřejnost a budou přijímat žádosti. Žádosti podané před tímto datem budou posuzovány podle dosavadních předpisů. Chcete-li zahájit stavební řízení podle starých pravidel, nezbývá Vám již mnoho času.
Lhůty v územním plánování
Například se prodlužuje lhůta pro aktualizaci územně plánovací dokumentace sídelního útvaru nebo zóny, územního plánu obce a regulačního plánu schválených před 1. lednem 2007, a to až do 31. prosince 2028. Dále se nepoužijí ty části platné a účinné územně plánovací dokumentace, které podle nového stavebního zákona nemohou být jejich součástí.
Konec stavebních uzávěr
Již od letošního července pozbydou platnosti stavební uzávěry vydané podle předchozího starého stavebního zákona č. 50/1976 Sb., tedy vydané do 31. prosince 2006.
Územní rozvojový plán
Je důležité dále zmínit, že územní rozvojový plán vydaný podle stávajícího stavebního zákona se považuje za územní rozvojový plán podle nového stavebního zákona.
Co se týká ostatních změn, ty hlavní přijdou sice až v roce 2023, kdy nabyde účinnosti nový stavební zákon jako celek, nicméně stojí za to se na ně připravit již nyní. Vzhledem k rozsahu změn, zřízení nových úřadů a zcela nových postupů ve stavebním řízení lze očekávat především v prvních letech účinnosti nového zákona mnohé komplikace.
Veškeré změny, které tento nový stavební zákon s sebou přinese, budeme i nadále sledovat a budeme Vás následně o nich informovat – nemusíte se obávat, že Vám něco unikne.
Další články
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (2. část)
Zavádění umělé inteligence ve velké české nemocnici ukazuje, že realita má k bezhlavému nadšení daleko a naráží na přísnou regulaci. Praktické zkušenosti z compliance projektu odhalují rizika spojená s neoficiálním využíváním AI nástrojů a chybějící interní správou. Ukazuje se tak, že bezpečné zavádění AI se neobejde bez jasné strategie, auditů a kontinuálního vzdělávání zaměstnanců.
Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti
Představme si, že po smrti blízkého člověka přijde rodině zpráva z chatovací aplikace. Není to starý e-mail ani automatická vzpomínka ze sociální sítě.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.
Prediktivní analytika při správě daní
Daňová kontrola byla dlouho vnímána především jako nástroj zpětného ověření. Správce daně posuzoval, zda daňový subjekt v minulosti správně přiznal daň, zda doložil rozhodné skutečnosti a zda jeho tvrzení odpovídá realitě. Tento model má své pevné místo i v budoucnu. U části daňových rizik však naráží na praktický limit: pokud správce daně reaguje až ve chvíli, kdy je škoda způsobena, může být její náprava obtížná, ne-li fakticky nemožná.




