Starosta může sjednat smluvní pokutu i bez souhlasu zastupitelstva
Ústavní soud vydal dne 25. srpna 2015 zajímavý nález. Konstatoval v něm, že smluvní pokuta, sjednaná starostou v kupní smlouvě uzavřené obcí, je platná i přesto, že její sjednání nebylo schváleno zastupitelstvem. Úspěšným stěžovatelem bylo Město Frenštát pod Radhoštěm.
Podobnou otázku české soudy neřešily poprvé. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ve velmi podobném případě z roku 2009 bylo judikováno, že sjednání smluvní pokuty starostou bez souhlasu zastupitelstva je neplatné.
V novém nálezu Ústavního soudu byl skutkový stav podobný. Zastupitelstvo schválilo smlouvu bez smluvní pokuty a starosta ujednání o smluvní pokutě do smlouvy doplnil bez následného schválení zastupitelstvem.
Ústavní soud se ve svém rozhodnutí opřel mimo jiné o obecnější úvahu, že nelze připustit formalistický výklad práva, který by se nezabýval tím, zda starostou sjednaná smluvní pokuta odpovídá skutečné vůli a zájmům obce. Ve shodě se svou starší judikaturou Ústavní soud připomněl, že stanovení pravomocí starosty v oblasti samostatné působnosti obce (resp. jejich omezení) má za účel ochranu majetku obce před nezodpovědným jednáním starosty. Sjednáním smluvní pokuty nebyl majetek obce ohrožen. Zároveň ustanovení smlouvy o smluvní pokutě nepatří k podstatným náležitostem kupní smlouvy, které by starosta bez souhlasu zastupitelstva měnit nemohl.
Ústavní soud shrnul, že „jak vyplývá z rozhodovací praxe Ústavního soudu, starosta obce nemůže sám vytvářet vůli obce, to přísluší výhradně zastupitelstvu obce či radě obce. Pokud však již vůle obce v zásadních bodech vytvořena byla, je starosta oprávněn jednat v intencích takto vytvořené vůle… Takovéto jednání zahrnuje též sjednání smluvní pokuty výlučně ve prospěch obce, pokud je tak zajišťováno splnění účelu právního jednání obce (smlouvy) vyjádřeného v rozhodnutí příslušného orgánu obce (zastupitelstva obce či rady obce). Opačný závěr, o neplatnosti takového jednání starosty, by byl rozporný s ústavně zaručeným právem obce na samosprávu dle čl. 8, čl. 100 odst. 1 a 101 odst. 4 Ústavy České republiky.“
Nejde zde tedy o posunutí pravomocí starosty, jako spíše o vymezení toho, co je a co není „dotvářením a pozměňováním“ vůle projevené zastupitelstvem.
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
