Liniové stavby a společné datové prostředí

Legislativní východisko CDE

Digitalizace nejen stavebnictví je zásadním tématem, které rezonuje společností posledních několik let. Zároveň ve světle událostí poslední doby související s pandemickým stavem je jim dávána větší a větší priorita. Jedním ze základních pilířů digitalizace stavebnictví je poté nastavení společného datového prostředí (dále jen „CDE“). Od 1. 1. 2021 již platí, že u nadlimitních veřejných zakázek na stavební práce musí být veden stavební deník elektronicky. Ve chvíli finální implementace CDE už bude sdílení, verzování a potenciálně i úprava veškerých dokumentů nedílnou součástí stavebních zakázek, a to od přípravné fáze po kolaudaci a řešení závad v záruční době.

Vláda ČR dne 25. 9. 2017 svým Usnesením č. 682 (dále jen „Usnesení vlády“) schválila Koncepci zavádění metody BIM v České republice, obsaženou v části materiálu čj. 918/17 (dále jen „Koncepce“). Dále Vláda ČR mimo jiné uložila členům vlády a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy spolupracovat na splnění opatření vyplývajících z harmonogramu Koncepce.

V Koncepci je rovněž v kapitole 5.10 definována povinnost využívat CDE (společné datové prostředí) pro předávání a sdílení informací ve smyslu koncepce BIM. Až z tohoto Usnesení Vlády a související Koncepce vyplývají jednotlivé Metodiky Státního fondu dopravní infrastruktury (dále jen „SFDI“), které mají povahu prováděcí. Primárně pak v souvislosti s CDE je třeba se zaobírat Metodikou SFDI pro výběr společného datového prostředí v aktuální verzi ze září 2019 (dále jen „Metodika CDE“)[1].

CDE je nedílnou součástí metody BIM. CDE je definováno v Koncepci i v Metodice CDE. Od implementace CDE je očekáváno zejména následující:

• Zvýšení transparentnosti, eliminace nedorozumění, jednoznačnost
• Snížení množství chyb při správě informací
• Podpora pracovních postupů v organizaci
• Zjednodušená spolupráce s dodavateli
• Přiřazení odpovědnosti
• Urychlení práce s informacemi
• Automatizované procesy při správě informací
• Centrální uložiště dokumentů
• Usnadnění vyhledávání informace (např. i uvnitř dokumentu)
• Integrace se stávajícími systémy
• Monitorování a auditování průběhu práce s informacemi [2]