Liniové stavby a společné datové prostředí
Jedním ze základních pilířů digitalizace stavebnictví je nastavení společného datového prostředí.
Legislativní východisko CDE
Digitalizace nejen stavebnictví je zásadním tématem, které rezonuje společností posledních několik let. Zároveň ve světle událostí poslední doby související s pandemickým stavem je jim dávána větší a větší priorita. Jedním ze základních pilířů digitalizace stavebnictví je poté nastavení společného datového prostředí (dále jen „CDE“). Od 1. 1. 2021 již platí, že u nadlimitních veřejných zakázek na stavební práce musí být veden stavební deník elektronicky. Ve chvíli finální implementace CDE už bude sdílení, verzování a potenciálně i úprava veškerých dokumentů nedílnou součástí stavebních zakázek, a to od přípravné fáze po kolaudaci a řešení závad v záruční době.
Vláda ČR dne 25. 9. 2017 svým Usnesením č. 682 (dále jen „Usnesení vlády“) schválila Koncepci zavádění metody BIM v České republice, obsaženou v části materiálu čj. 918/17 (dále jen „Koncepce“). Dále Vláda ČR mimo jiné uložila členům vlády a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy spolupracovat na splnění opatření vyplývajících z harmonogramu Koncepce.
V Koncepci je rovněž v kapitole 5.10 definována povinnost využívat CDE (společné datové prostředí) pro předávání a sdílení informací ve smyslu koncepce BIM. Až z tohoto Usnesení Vlády a související Koncepce vyplývají jednotlivé Metodiky Státního fondu dopravní infrastruktury (dále jen „SFDI“), které mají povahu prováděcí. Primárně pak v souvislosti s CDE je třeba se zaobírat Metodikou SFDI pro výběr společného datového prostředí v aktuální verzi ze září 2019 (dále jen „Metodika CDE“)[1].
CDE je nedílnou součástí metody BIM. CDE je definováno v Koncepci i v Metodice CDE. Od implementace CDE je očekáváno zejména následující:
- Zvýšení transparentnosti, eliminace nedorozumění, jednoznačnost
- Snížení množství chyb při správě informací
- Podpora pracovních postupů v organizaci
- Zjednodušená spolupráce s dodavateli
- Přiřazení odpovědnosti
- Urychlení práce s informacemi
- Automatizované procesy při správě informací
- Centrální uložiště dokumentů
- Usnadnění vyhledávání informace (např. i uvnitř dokumentu)
- Integrace se stávajícími systémy
- Monitorování a auditování průběhu práce s informacemi [2]
Implementace CDE je žádoucí i z pohledu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“). Ten totiž ve svém ustanovení § 6 definuje základní zásady pro zadávání veřejných zakázek, tedy primárně zásadu transparentnosti. Společné datové prostředí a obecně implementace metody BIM jak ve fázi předrealizační (tedy z pohledu ZZVZ zadávacího řízení), tak z pohledu realizační fáze realizace staveb je metoda, která míru transparentnosti zvyšuje. Je to potřebný nástroj pro zadavatele i dodavatele, pro kontrolní orgány.
Metodika CDE
Prvně je třeba si definovat cíl Metodiky CDE. Cílem Metodiky CDE je, jak již název napovídá, definovat základní požadavky na funkčnost a vlastnosti CDE. A dále poskytnout zejména zadavateli informace jakým způsobem jednotlivé požadavky na funkčnost a vlastnosti CDE vyhodnotit.
„Účelem dokumentu je poskytnout zadavateli kvalifikované informace a oblasti, na které by se měl při výběru CDE zaměřit. CDE systém je pro něho klíčovým systémem, který by měl projekt doprovázet skutečně po celou dobu životního cyklu stavby a být průběžně využíván nejen jako archiv informací z fází přípravy a realizace, ale především dále aktualizován během provozní fáze. Avšak bez ambice nahradit současné expertní systémy (např. oceňování, správu majetku). Hlavní kompetencí CDE je zajistit těmto systémům aktuální a schválené výstupy a i naopak sdílet pro ostatní jejich výstupy.“[3]
Metodika CDE definuje primárně, jak již bylo řečeno, požadavky na funkčnosti a vlastnosti CDE (v kapitole 5 a dalších). Dále se nicméně nevypořádává s přesahy jednotlivých funkčností do smluvních záležitostí. Metodika CDE definuje např. nástroj „workflow“, ale už se dále blíže nezaobírá přesným řešením nastavení workflow, dále pak přesahy typu „doručení“ dokumentů, které jsou definovány v Pod-čl. 1.3 CONS[4] jako: „udělení nebo vydání schválení, potvrzení, souhlasů, určení, oznámení a požadavků“, tedy takové, které mají další požadavky na komunikaci (zejména na doručení takové písemnosti). Právní následek a způsob „doručení“ v CDE aktuálně není dořešen a je potřeba ho upravovat podle konkrétního projektu v jednotlivých zadávacích dokumentacích.
Státní fond dopravní infrastruktury používá na svých výstavbových projektech primárně Smluvní podmínky pro výstavbu pozemních a inženýrských staveb projektovaných objednatelem (CONS). Zároveň si SFDI v dokumentu nazvaném „Metodika BIM protokolu pro smluvní standard FIDIC“ definuje výčet jednotlivých ustanovení, které bude potřeba upravit pro účely celé koncepce BIM a také pro implementaci CDE[5].
Dále je potřeba zajistit konformitu v rámci Zvláštních technických kvalitativních předpisů staveb (dále jen „ZTKP“), tedy zásahem do technických kvalitativních předpisů staveb (dále jen „TKP“), které nejsou aktuálně komfortní s výše zmíněnými metodami. Zejména se jedná o kapitolu 1 TKP – Všeobecně. Do TKP je potřeba přidat definice (BIM, CDE) a obecně rozpracovat nastavenou komunikaci tak, aby vyhovovala užití společného datového prostředí. Zároveň i zde bude potřeba upevnit komunikační pravidla.
Závěr
Pro transparentní a plné fungování metody BIM je primárně třeba správně nastavit fungování společného datového prostředí. Řádná příprava na koncepci BIM ve smyslu Usnesení vlády tak zajistí jednoduché a transparentní řízení stavebních projektů, což zvýší transparentnost veřejných zakázek. Zároveň CDE představuje funkční řešení pro projektové řízení v rámci stavebních zakázek. Vzhledem ke skutečnosti, že v roce 2023 by mělo dojít k zavedení povinnosti nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce vést v souladu s metodou BIM, tak následující 2 roky nás čeká plno legislativních i zvykových změn v rámci stavebních projektů, a je potřeba vnímat CDE jako nedílnou součást budoucích veřejných zakázek nejen na stavební práce, ale i na služby a dodávky povahou související se stavební činností (projekční činnost, technické dozory,..).
[1] srov. https://www.sfdi.cz/soubory/bim/2019_09_cde.pdf
[2] Metodika SFDI pro výběr společného datového prostředí (CDE), str. 7, https://www.sfdi.cz/soubory/bim/2019_09_cde.pdf
[3] Metodika SFDI pro výběr společného datového prostředí (CDE), str. 5, https://www.sfdi.cz/soubory/bim/2019_09_cde.pdf
[4] Smluvní podmínky pro výstavbu pozemních a inženýrských staveb projektovaných objednatelem, http://www.pjpk.cz/data/USR_001_2_4_OBCHODNI_PODMINKY/Obecne_OP.pdf
[5] srov. str. 4https://www.sfdi.cz/soubory/bim/2019_09_bim_protokol.pdf
Další články
BOZP nekončí u vlastních zaměstnanců: povinnost zaměstnavatele vůči externistům
Využívání externích dodavatelů a jejich subdodavatelů – externistů je dnes relativně běžnou součástí fungování obchodních společností. Úklid, servis technologií, IT služby, údržbu nebo jiné odborné činnosti tak často zajišťují osoby, které nejsou zaměstnanci společnosti, v jejíchž prostorách svou práci tito externisté vykonávají. Svěření určité činnosti externímu dodavateli však z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) neznamená, že se společnost současně zbavuje povinností ve vztahu k bezpečnosti osob pohybujících se na jejím pracovišti.
Když rodiče válčí a algoritmus nečeká, aneb právní past v novém přijímacím řízení na střední školy
Elektronizace přijímacího řízení na střední školy a zavedení informačního systému o přijímacím řízení (DiPSY) slibovaly konec administrativního chaosu, ředitelům středních škol však přinesly i zcela nové procesní pasti. Jak má ředitel střední školy jako správní orgán postupovat, když se rozvedení rodiče neshodnou na výběru střední školy pro jejich potomka?
Když ve firmě zazvoní policie: Návštěva nemusí znamenat průšvih, fatální jsou ale chyby v první minutě
Žádost o součinnost, nebo osobní návštěva policejního orgánu. Pro většinu podnikatelů a manažerů jde o extrémně stresující situaci. Znamená zájem policie automaticky konec podnikání, nebo jde o běžnou praxi? A jak reagovat, pokud policisté požadují firemní e-maily nebo přístup do výroby? Jak mám jako majitel firmy správně postupovat?
Mentoring Žen v právu: První ročník ukázal, že sdílení zkušeností je potřeba. A chystá se pokračování
Jak se rozhodnout, kterým směrem se v právnické profesi vydat? Jak získat větší jistotu ve vlastní schopnosti? Jak skloubit kariéru s osobním životem? A s kým o těchto otázkách otevřeně mluvit? Právě potřeba podpory, sdílení zkušeností a vzájemné inspirace stála u zrodu mentoringového programu iniciativy Ženy v právu.
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.




