Změny v OSPOD a další novinky - Část I.
Takže nově zde přistupuje povinnost OSPOD podávat vyjádření ke každému rozvodovému řízení, kde jsou nezletilé děti, a to ohledně toho, jaký to pro děti bude mít dopad. Je to sice nový úkol, ale snad bude přínosný.
PRÁVNÍ POJMY DLE NOZ
Právní osobnost - což není nic jiného než právní subjektivita - čili mít práva a povinnosti, takže tam se nic nemění. V rámci mého příspěvku se to týká fyzických osob, které ji nabývají okamžikem narození, pozbývají okamžikem smrti a samozřejmě, že právní osobnost má i dosud nenarozené dítě, narodí-li se živé - má právní osobnost.
Svéprávnost - což je dosud způsobilost k právním úkonům. Způsobilost je nám asi bližší, protože se běžně používala dosud. Je to staronový pojem. Nabývá se v celém rozsahu dovršením 18 let, ale jsou tady změny. Jednak to, co tady bylo i dříve - jestliže někdo uzavře sňatek před dovršením 18 let, tak při svolení soudu nabývá plnou svéprávnost. A dále novinka, která tady jeod nového roku, že soud může přiznat svéprávnost na návrh nezletilého, staršího 16 let nebo jeho zástupců a to v případě, že je schopen sám se živit a že je schopen sám si obstarat své záležitosti. Takže ten, komu již bylo např. 16 let a sám si vydělává a je schopen sám si zařídit i bydlení, tak se může obrátit na soud a soud mu může přiznat plnou svéprávnost.
Způsobilost lze jen omezit. Dosud bylo možné i zbavit způsobilosti k právním úkonům, což nadále možné není. Nadále je možné jen omezení svéprávnosti, což znamená, že soud musí vždy vymezit, v jaké oblasti je osoba omezena ve svéprávnosti. Na soudy čeká poměrně velký úkol, protože musí být přezkoumána všechna rozhodnutí o způsobilosti k právním úkonům během tří let a musí se tedy rozhodnout o svéprávnosti.
Nezvěstnost - jestliže někdo opustí místo svého obvyklého bydliště nebo o sobě nedá vědět, pak jej soud na návrh někoho, kdo na tom má právní zájem, může prohlásit za nezvěstného. Potom není potřeba souhlasu takto prohlášeného nezvěstného, tam kde by ho jinak bylo potřeba. Když říkám, že to má dopad např. na oblast rodinného práva, tak jestliže jsou dva rodiče a k řadě úkonů k nezletilým dětem je potřeba souhlasu obou rodičů, přičemž ten jeden zmizí, tak se dostane ten, kdo s dítětem zůstane, často do velmi obtížné situace, kdy nemůže rozhodovat sám o dítěti. Jestliže se nově domůže toho, aby byl druhý rodič prohlášen za nezvěstného, odpadne mu starost se získáváním souhlasu. Řekl bych, že je to velmi praktické, zejména tam, kde jsou otcové z různých cizokrajných zemí, s čímž jsem se v praxi často setkával. Tam se matky dostávaly do velmi problematické situace, kdy otcové jim byli spíše k neprospěchu než k prospěchu, protože stejně výživné neviděly a měly s tím jen starosti.
Sňatečný obřad - předchozí právní úprava neměla žádný název toho, jak se uzavírá sňatek. Říká se tomu obecně svatba, ale to nikde v právním předpise nenajdete. Nově se v NOZ dozvíme, že slavnostní prohlášení muže a ženy atd. nazývá sňatečným obřadem. Jinak zůstává zachována forma civilní i církevní. To je obojí stejné.
Švagrovství - je to pojem staronový. Pochází ze starého zákoníku občanského z roku 1811. Je to vztah, který se zakládá sňatkem, k vyženěným či vyvdaným příbuzným druhého manžela. Týká se vždy výhradně příbuzných manžela a příbuzných manželky či manželky a příbuzných manžela. Ne, že by tedy vznikl ještě nějaký vztah “švagrovství” mezi tchány navzájem a všemi sestřenicemi, které tam jsou. To už nikoliv. Vztah švagrovství zaniká rozvodem, nikoliv však smrtí jednoho z manželů.
Právní jednání - velmi stručně je to v podstatě to, co jsme dříve nazývali právní úkon, ale teď je to tedy právní jednání.
OSPOD Z POHLEDU NOZ
Základní právní předpisy upravující činnosti OSPOD
Právní úprava je obsažena jednak v NOZ, jednak v Zákoně o zvláštních řízeních soudních, v Zákonu o sociálněprávní ochraně dětí a v Zákonu o sociálních službách. To jsou takové základní předpisy, týkající se činnosti OSPODů. A první dva, NOZ a Zákon o zvláštních řízeních soudních jsou úplně nové předpisy a ty další dva byly poměrně výrazně novelizované.
V příspěvku se zaměřím především na úkoly OSPODů na úrovni obcí s rozšířenou působností. Samozřejmě, že jsou další úkoly na úrovni krajských úřadů, ale s těmi jako soudce nepřicházím tolik do styku. Tam se jedná spíše o zprostředkovatelskou činnost při pěstounství, osvojení či samozřejmě metodickou činnost. Takže spíš k těm obecním úřadům…
OSPOD - poradenská role
Nejprve taková ta klasická role, která je samozřejmě i podle staré úpravy - poradenská činnost pro rodiče, pěstouny, osvojitele i děti a co je možná důležité, tak že OSPODy vykonávají svou činnost i pro děti nezletilé, které mají plnou svéprávnost, tzn., komu byla přiznána plné svéprávnost, je starší 16 let, tak i on se může obracet na OSPOD. I vůči němu mají své povinnosti, ale vždycky musí vykonávat svou činnost v souladu s vůlí toho již svéprávného, tzn., nemohou nijak prosazovat svou vůli proti tomuto svéprávnému.
OSPOD a vyjádření k rozvodovému řízení
Novinka, která přibyla OSPODům, se týká rozvodového řízení. Kdo si ještě vzpomene na to, jak probíhala rozvodová řízení do roku 1998, tak do té doby bylo ze zákona spojeno řízení o úpravu výchovy a výživy k nezletilým dětem a současně o rozvod manželství. Pro soudy to bylo náročnější, nicméně pro to, aby rozvod nebyl tak snadný, to bylo určitě lepší. Jak zákon o rodině, tak i NOZ říká, že manželství nemá být rozvedeno, jestliže by to bylo v rozporu se zájmy nezletilých dětí, což jsme dříve do roku 1998 zkoumali, protože tato řízení probíhala současně. V současné době je to tak, že probíhá samostatné řízení o výchovu a výživu, kde se zabýváme pouze tím, co bude, pokud náhodou budou rozvedeni. Když někdo namítá, že se rozvést nechce, tak to sem netahejte, protože teď se bavíme jen o úpravě dětí. Pak nastoupí druhá fáze rozvodu, kdy děti jsou vypořádané, často i majetek a dohromady už není co řešit, protože i ten kdo se třeba bránil, tak rezignoval a o tom, že bychom zkoumali, jestli je to v zájmu či není v zájmu nezletilých dětí, které nikdo nezastupuje, takže není co zkoumat. Takže nově zde přistupuje povinnost OSPOD podávat vyjádření ke každému rozvodovému řízení, kde jsou nezletilé děti, a to ohledně toho, jaký to pro děti bude mít dopad. Je to sice nový úkol, ale snad bude přínosný.
Pokračování tohoto článku očekávejte v příštím týdnu!
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



