Veřejnoprávní milostivé léto – zjednodušený právní výklad

Zákon č. 286/2021 Sb., který novelizuje zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád a zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti rozšiřuje exekuční právo o řadu nových institutů. Obsahovou náplní tohoto příspěvku je výklad právních aspektů tzv. veřejnoprávního milostivého léta.

Podstatou veřejnoprávního milostivého léta je osvobození fyzických osob od placení veškerých dalších pohledávek přesahující zaplacenou jistinu v exekučním řízení a nákladů exekuce nad zaplacenou částku 750 Kč (zvýšenou o daň z přidané hodnoty). Přijaté úpravě nesvědčí, že neprošla připomínkovým řízením Legislativní radou vlády České republiky a nebylo provedeno hodnocení dopadů regulace (RIA). Je vyloučeno její uplatnění ve výkonu rozhodnutí podle části šesté OSŘ a při daňové a správní exekuci[1]. Nemohou jej využit ani fyzické osoby, které svůj dluh plní formou splátkového kalendáře a není tak nutné vůči nim zahajovat žádné vykonávací řízení.

1. Základní znaky

Právní úprava veřejnoprávního milostivého léta je obsažena v ČÁSTI DRUHÉ Čl. IV bod 25 zákona č. 286/2021, který nabývá účinnosti dne 28. 10. 2021 [ČÁST DEVÁTÁ čl. XII písm. d)].

Prvním předpokladem je, že jej lze uplatňovat pouze v exekučních řízeních, která jsou zahájená nejpozději do 27. 10. 2021. Povinný musí být vždy pouze fyzická osoba. Naopak okruh oprávněných je vymezený taxativně. Posledním zákonným předpokladem je splnění jedné ze dvou alternativ uhrazení jistiny a na nákladech exekuce 750 Kč zvýšených o daň z přidané hodnoty.

Za předpokladu splnění všech podmínek, vydá exekutor rozhodnutí, jímž povinného, který je fyzickou osobou, osvobodí od placení veškerých dalších vymáhaných pohledávek přesahujících jistinu v exekučním řízení v rozsahu, v němž nebyly dosud uspokojeny a exekuci (částečně) zastaví.

2. Subjekty

První z hypotéz normy veřejnoprávního milostivého léta je vymezena v Čl. IV bod 25 odst. 1 zákona č. 286/2021 Sb. Aplikace je možná pouze v těch řízeních, která byla zahájena před dnem nabytí účinností úpravy veřejnoprávního milostivého léta (tj. 27. 10. 2021), ve kterých je povinným fyzická osoba a oprávněným je některý z taxativně vymezených subjektů uvedeného ustanovení pod písm. a) až n).

Došlo-li před splněním podmínek veřejnoprávního milostivého léta k postoupení pohledávky na subjekt, který není ve výčtu subjektů v Čl. IV bod 25 odst. 1 písm. a) až n) zákona č. 286/2021 Sb., účinky veřejnoprávního milostivého léta na něho nedopadají.

Zákon286/2021 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Čl. IV

Přechodná ustanovení

1. - 24. S účinností od 1.1.2022

(1) Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ve kterých je povinným fyzická osoba a oprávněným je
a) Česká republika,
b) územní samosprávný celek, včetně městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy,
c) státní příspěvková organizace,
d) státní fond,
e) veřejná výzkumná instituce nebo veřejná vysoká škola,
f) dobrovolný svazek obcí,
g) regionální rada regionu soudržnosti,
h) příspěvková organizace územního samosprávného celku,
i) ústav založený státem nebo územním samosprávným celkem,
j) obecně prospěšná společnost založená státem nebo územním samosprávným celkem,
k) státní podnik nebo národní podnik,
l) zdravotní pojišťovna,
m) Český rozhlas nebo Česká televize, nebo
n) právnická osoba, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby (dále jen „veřejnoprávní oprávnění“)
exekutor i bez souhlasu oprávněného a bez návrhu exekuci zastaví, pokud
1. uhradí povinný do tří měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nezaplacenou nebo jinak nezaniklou jistinu vymáhanou v exekučním řízení a na nákladech exekuce částku 750 Kč zvýšenou o daň z přidané hodnoty, je-li exekutor plátcem daně z přidané hodnoty, nebo
2. byla ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona v exekučním řízení vymožena nejméně celá vymáhaná jistina a 750 Kč zvýšených o daň z přidané hodnoty, je-li exekutor plátcem daně z přidané hodnoty, a takto vymožené plnění není dotčeno právy třetích osob.

Nebyla-li exekuce ještě nařízena, exekutor zastaví exekuční řízení. Je-li exekuce vedena jen pro část jistiny, postupuje se podle ustanovení tohoto bodu přiměřeně a povinný může doplatit pouze nezaplacenou nebo jinak nezaniklou část jistiny vymáhané v exekučním řízení a na nákladech exekuce částku 750 Kč zvýšenou o daň z přidané hodnoty, je-li exekutor plátcem daně z přidané hodnoty. Je-li exekuce vedena jen pro vymožení příslušenství vzniklého podle hmotného práva, má se za to, že celá jistina byla vymožena a postupuje se podle ustanovení tohoto bodu přiměřeně. Ustanovení tohoto odstavce se vztahují přiměřeně i na pohledávky veřejnoprávních oprávněných, kteří jsou dalšími oprávněnými, zástavními věřiteli nebo přihlášenými věřiteli v exekučním řízení.

(2) Částka 750 Kč se považuje za paušální výši nákladů exekuce zahrnující odměnu exekutora i jeho hotové výdaje.

(3) Po zaplacení jistiny vymáhané v exekučním řízení a nákladů exekuce ve výši 750 Kč zvýšených o daň z přidané hodnoty, je-li exekutor plátcem daně z přidané hodnoty, vydá exekutor rozhodnutí, jímž povinného, který je fyzickou osobou, osvobodí od placení veškerých dalších vymáhaných pohledávek přesahujících zaplacenou jistinu v exekučním řízení v rozsahu, v němž nebyly dosud uspokojeny, a povinným zaplacenou jistinu vyplatí oprávněnému, dalšímu oprávněnému, věřiteli ze zástavního práva anebo přihlášenému věřiteli podle toho, čí jistinu povinný zaplatil. Vymožené, avšak oprávněnému nevyplacené plnění, se použije na úhradu nezaplacených anebo nezaniklých pohledávek dalších oprávněných, pohledávek zajištěných zástavním právem a pohledávek přihlášených do exekuce podle pravidel pro rozvrh. Není-li jich, vyplatí se vymožené, avšak nevyplacené plnění, povinnému. S rozhodnutím o osvobození od placení spojí exekutor i bez návrhu rozhodnutí o zastavení exekuce v rozsahu zaplacených anebo zaniklých pohledávek, ledaže jsou do exekuce přihlášeny další pohledávky, které postupem podle tohoto odstavce nebo jinak nezanikly a exekuce tak k jejich vymožení trvá. Veškeré dosud vymožené a vyplacené plnění na jakýkoliv nárok, byť by přesahovalo vymáhanou jistinu v exekučním řízení, přísluší tomu, komu již bylo vyplaceno. Vymáhané příslušenství pohledávky, od jehož placení je dlužník osvobozen, zaniká právní mocí usnesení exekutora o osvobození od placení.

(4) Je-li vymáhaných jistin veřejnoprávních oprávněných v postavení oprávněného, dalšího oprávněného, věřitelů ze zástavního práva anebo přihlášených věřitelů v jednom exekučním řízení více, použije se ustanovení odstavce 1 na každou jistinu vymáhanou v exekučním řízení zvlášť s tím, že v případě zaplacení jen některých jistin vymáhaných v exekučním řízení zanikají pouze pohledávky, které jsou příslušenstvím zaplacené jistiny. O osvobození od placení a zastavení exekuce rozhodne exekutor pouze v rozsahu, v němž pohledávky zanikly.

(5) Osvobození podle odstavců 3 a 4 se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči povinnému pro tyto pohledávky právo postihu.

(6) Proti rozhodnutí, jímž exekutor přizná povinnému osvobození podle odstavce 3 anebo 4, se může odvolat pouze oprávněný, další oprávněný, věřitel ze zástavního práva a přihlášený věřitel, v případě, že jejich pohledávka na jistině vymáhaná v exekučním řízení vůči povinnému nebyla v exekučním řízení zcela uspokojena. Odvoláním však lze namítat pouze to, že nebyly splněny předpoklady pro přiznání osvobození povinnému.

(7) Ustanovení předchozích odstavců se vztahují obdobně i na pohledávky dalších oprávněných, pohledávky zajištěné zástavním právem anebo pohledávky přihlášené do exekučního řízení, jde-li o pohledávky veřejnoprávních oprávněných.

(8) Ustanovení odstavců 1 až 7 se nevztahují na peněžité tresty nebo jiné majetkové sankce, které byly dlužníku uloženy v trestním řízení pro úmyslný trestný čin, pohledávky na náhradu škody způsobené úmyslným porušením právní povinnosti a dále pohledávky věřitelů na výživném ze zákona, pohledávky za náhradní výživné podle jiného zákona a pohledávky věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví.

Zobrazit celý dokumentvčetně souvisejících dokumentů a komentářů