Nová tarifní vyhláška ničemu neprospěje a navíc ohrožuje vymahatelnost práva
Ministr spravedlnosti před Vánoci podepsal tarifní vyhlášku určující odměny soudních exekutorů navzdory odborným připomínkám mnoha institucí včetně Exekutorské komory. Tento bohorovný přístup ministra výstižně ilustruje celou cestu schvalování tarifní vyhlášky.
Po veškerou dobu, kdy se o tarifní vyhlášce jednalo, EK ČR přinášela ministru spravedlnosti argumenty a vysvětlovala svá stanoviska. Leč velmi pravděpodobně rozhodnuto bylo již předem a kvazidebata o tarifu byla vlastně jen zastíracím manévrem. Ministr byl od počátku přesvědčený o tom, že příjmy soudních exekutorů jsou příliš vysoké.
Ministr spravedlnosti silou a bez vypořádání relevantních připomínek velkého počtu subjektů uzavřel celou anabázi svým podpisem, a tak rozhodl o konečné podobě odměn exekutorů. Od počátku EK ČR kritizovala to, že jsou exekuční tarify nastaveny pouze ministerskou vyhláškou a nikoli zákonem, a může tak lehce dojít ke změně jen libovůlí ministerstva bez ohledu na názory dalších zaangažovaných aktérů. A to se přesně bohužel stalo! I legislativní proces vyhlášky obsahuje jistá pravidla, ale ta nejsou závazná, resp. vynutitelná. Nabízí se potom logická otázka, k čemu jsou ona pravidla, když je politici nerespektují? Legislativní proces pak postrádá smysl a princip odborné a demokratické diskuse.
Dle názoru Exekutorské komory redukované odměny povedou k výraznému zhoršení ekonomické situace exekutorů, což bude mít nepříznivý dopad na vymahatelnost práva. Proto se EK ČR rozhodla, že se bude bránit tomuto nesystémovému zásahu do exekučního vymáhání všemi dostupnými prostředky včetně ústavní stížnosti.
Samozřejmě si EK ČR jako stavovská organizace uvědomuje, že odměňování soudních exekutorů je nutnou součástí změn v exekučním vymáhání pohledávek, nemělo ovšem dojít k jeho oddělení od samotné novely exekučního řádu. Líbivé snížení odměn však neodstraní systémové problémy vymáhání, k tomu by měla posloužit koncepční novela exekučního řádu. Proto bude komora silně prosazovat místní příslušnost exekutorů, která by měla pomoci systémové potíže odstranit.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




