Nová tarifní vyhláška ničemu neprospěje a navíc ohrožuje vymahatelnost práva
Ministr spravedlnosti před Vánoci podepsal tarifní vyhlášku určující odměny soudních exekutorů navzdory odborným připomínkám mnoha institucí včetně Exekutorské komory. Tento bohorovný přístup ministra výstižně ilustruje celou cestu schvalování tarifní vyhlášky.
Po veškerou dobu, kdy se o tarifní vyhlášce jednalo, EK ČR přinášela ministru spravedlnosti argumenty a vysvětlovala svá stanoviska. Leč velmi pravděpodobně rozhodnuto bylo již předem a kvazidebata o tarifu byla vlastně jen zastíracím manévrem. Ministr byl od počátku přesvědčený o tom, že příjmy soudních exekutorů jsou příliš vysoké.
Ministr spravedlnosti silou a bez vypořádání relevantních připomínek velkého počtu subjektů uzavřel celou anabázi svým podpisem, a tak rozhodl o konečné podobě odměn exekutorů. Od počátku EK ČR kritizovala to, že jsou exekuční tarify nastaveny pouze ministerskou vyhláškou a nikoli zákonem, a může tak lehce dojít ke změně jen libovůlí ministerstva bez ohledu na názory dalších zaangažovaných aktérů. A to se přesně bohužel stalo! I legislativní proces vyhlášky obsahuje jistá pravidla, ale ta nejsou závazná, resp. vynutitelná. Nabízí se potom logická otázka, k čemu jsou ona pravidla, když je politici nerespektují? Legislativní proces pak postrádá smysl a princip odborné a demokratické diskuse.
Dle názoru Exekutorské komory redukované odměny povedou k výraznému zhoršení ekonomické situace exekutorů, což bude mít nepříznivý dopad na vymahatelnost práva. Proto se EK ČR rozhodla, že se bude bránit tomuto nesystémovému zásahu do exekučního vymáhání všemi dostupnými prostředky včetně ústavní stížnosti.
Samozřejmě si EK ČR jako stavovská organizace uvědomuje, že odměňování soudních exekutorů je nutnou součástí změn v exekučním vymáhání pohledávek, nemělo ovšem dojít k jeho oddělení od samotné novely exekučního řádu. Líbivé snížení odměn však neodstraní systémové problémy vymáhání, k tomu by měla posloužit koncepční novela exekučního řádu. Proto bude komora silně prosazovat místní příslušnost exekutorů, která by měla pomoci systémové potíže odstranit.
Další články
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
Nová „tlačítková” povinnost pro e-shopy
Od června 2026 budou muset provozovatelé e-shopů umístit na svůj web speciální tlačítko, jehož prostřednictvím bude moci spotřebitel jednoduše odstoupit od smlouvy. Tuto povinnost přináší připravovaná novela občanského zákoníku, která vychází z unijní směrnice. Jejím cílem je zajistit, aby bylo odstoupení od smlouvy pro spotřebitele stejně snadné jako její uzavření.
