Návrh zákona o hromadném řízení na půdě Poslanecké sněmovny
S ohledem na počáteční fázi legislativního procesu představujeme základní obrysy nové podoby zákona, který v ČR zavede hromadné žaloby. Pomalu ale jistě se připravuje právní úprava hromadného řízení. Ta občanské soudní řízení doplní o zcela nové instituty, s kterými české soudy ani účastníci řízení nemají zkušenosti.
Jelikož návrh zákona, který obsahuje celkem 167 paragrafů, již doputoval do Poslanecké sněmovny, a ta ho bude brzy v rámci prvního čtení projednávat, představujeme Vám základní obrysy nové regulace.
Hromadným řízením se rozumí občanské soudní řízení (nikoli správní či trestní), v rámci kterého mají být projednávány a rozhodovány spory o právech více osob, které se vyznačují stejným či podobným skutkovým nebo právním základem. Podkladem pro takový postup bude hromadná žaloba, pro kterou zahraniční jurisdikce užívají pojem kolektivní žaloba.
V hromadném řízení mají být projednávány a rozhodovány spory mezi podnikateli a spotřebiteli. Návrh zákona se tak omezuje na vymáhání nároků, které se týkají práv spotřebitelů jako koncových zákazníků a vyplývají ze vztahů business-to-consumer (b2c). Aplikace zákona bude – alespoň z počátku – vymezena velice úzce a zůstane otázkou, zda se po vzoru vybraných zahraničních jurisdikcí v budoucnu rozšíří i na spory mezi podnikateli samotnými.
Navrhuje se, že hromadné řízení bude mít dvojí podobu, a to tzv. přihlašovací (založené na principu opt-in) a odhlašovací (založené na principu opt-out). Přihlašovací hromadné řízení je přitom základní formou, kterou návrh zákona upřednostňuje.
Návrh zákona o hromadném řízení má své příznivce i odpůrce. Proto očekáváme na půdě Poslanecké sněmovny bouřlivou diskuzi. Lze tak předpokládat, že návrh zákona se ještě změní. Detailněji Vás o tom budeme informovat v jednom z nadcházejících článků.
zdroj: bnt journal
Zdroj:
Sněmovní tisk č. 775, dostupný na: https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=8&t=775
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
