Nárok na nájemné od rozhodnutí o úpadku do povolení reorganizace
Je dlužné nájemné za dobu od rozhodnutí o úpadku do povolení reorganizace dlužníka pohledávkou za majetkovou podstatou nebo by měla být taková pohledávka uplatněna do insolvenčního řízení přihláškou jako nárok nepřednostní?
V rozsudku č. j. 104 VSPH 380/2022-121, ze dne 8. srpna 2022, se Vrchní soud v Praze, jako soud odvolací, zabýval otázkou, zda dlužné nájemné za dobu od rozhodnutí o úpadku do povolení reorganizace dlužníka je pohledávkou za majetkovou podstatou uplatnitelnou postupem dle § 203 zák. č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon v platném znění (dále jen „IZ“), či zda měla být taková pohledávka uplatněna do insolvenčního řízení přihláškou jako nárok nepřednostní postupem dle § 256 odst. 3 ve spojení s § 330a IZ.
Jak soud prvního stupně, tak i odvolací soud svorně dospěly k závěru, že pokud nájemní vztah mezi pronajímatelkou a nájemcem (dlužníkem) trval v období do povolení reorganizace, tedy pokud dlužník jako osoba s dispozičním oprávněním k majetkové podstatě nájemní smlouvu nevypověděl, je pohledávka z titulu nájemného za období po rozhodnutí o úpadku pohledávkou za majetkovou podstatou podle § 168 odst. 2 písm. g) IZ.
Soud prvního stupně rozsudkem určil, že pohledávky žalobkyně z titulu dlužného nájemného (sestávajícího ze základního nájemného, z marketingových příspěvků a provozních nákladů) za období spadající do doby od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o povolení reorganizace jsou pohledávkami za majetkovou podstatou podle § 168 odst. 2 písm. g) IZ.
Z odůvodnění
K výše uvedenému závěru došel soud prvního stupně výkladem ustanovení § 168 odst. 2 písm. g), § 256 a § 330a IZ.
Podle § 168 odst. 2 písm. g) IZ jsou pohledávkami za majetkovou podstatou, pokud vznikly po rozhodnutí o úpadku, pohledávky věřitelů ze smluv, které se podle tohoto zákona považují za smlouvy, jejichž splnění osoba s dispozičními oprávněními neodmítla, jestliže se týkají plnění poskytnutého věřiteli dlužníku po zahájení insolvenčního řízení; to neplatí pro pohledávky, které se týkají plnění poskytnutého věřiteli za trvání oddlužení.
Podle § 256 IZ je insolvenční správce po prohlášení konkursu oprávněn vypovědět nájemní smlouvu nebo podnájemní smlouvu uzavřenou dlužníkem ve lhůtě stanovené zákonem nebo smlouvou, a to i v případě, že byla sjednána na dobu určitou; výpovědní lhůta však nesmí být delší než 3 měsíce. Právo na nájemné nebo jinou úhradu za dobu před prohlášením konkursu může druhý účastník smlouvy uplatnit pouze přihláškou pohledávky. Totéž platí, jde-li o nájemné nebo jinou úhradu zaplacenou předem; tuto pohledávku je nutné přihlásit jako pohledávku vázanou na splnění odkládací podmínky.
Podle § 330a IZ platí, že za trvání reorganizace platí přiměřeně ustanovení § 246 odst. 4 a § 253 až 260 IZ. Práva náležející podle těchto ustanovení insolvenčnímu správci vykonává dlužník s dispozičními oprávněními jen se souhlasem věřitelského výboru; o porušení této povinnosti platí § 330 odst. 2 věta druhá (1) IZ. U smlouvy o vzájemném plnění platí, že dlužník s dispozičním oprávněním, který se do 30 dnů od povolení reorganizace nevyjádří tak, že odmítá splnění, musí smlouvu splnit (2).
Vzhledem k tomu, že nájemní vztah mezi pronajímatelkou a dlužníkem jako nájemcem trval (a nadále trvá), tedy dlužník jako osoba s dispozičním oprávněním k majetkové podstatě plnění z této smlouvy neodmítl, resp. nájemní smlouvu nevypověděl, když pronajaté prostory potřeboval k provozu podniku, je pohledávka žalobkyně z titulu nájemného za období po rozhodnutí o úpadku pohledávkou za majetkovou podstatou podle § 168 odst. 2 písm. g) IZ.
Odvolací řízení
Se zřetelem k odvolacím námitkám Vrchní soud v Praze přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně, včetně řízení jeho vydání předcházející.
Ve svém rozsudku se odvolací soud ztotožnil s rozsudkem soudu prvního stupně, na jehož přesvědčivé a správné rozhodnutí rovněž odkazuje v podrobnostech. Vrchní soud v Praze potvrdil, že dle dikce § 168 odst. 2 písm. g) IZ jde v případě pohledávek věřitele z titulu dlužného nájemného za období spadající do doby od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o povolení reorganizace o pohledávky věřitele ze smlouvy, jejichž splnění dlužník jako osoba s dispozičním oprávněním neodmítl. Tyto pohledávky se týkají plnění poskytnutého věřitelem dlužníku po zahájení insolvenčního řízení a pro úpadek dlužníka v případě, kdy úpadek nebyl řešen oddlužením, nýbrž reorganizací a za trvání reorganizace platí přiměřeně ustanovení § 246 odst. 4 a § 253 až 260 IZ.
Pokud jde o § 256 IZ nazvaný jako „výpověď nájemní smlouvy“, který přiznává právo vypovědět nájemní smlouvu nebo podnájemní smlouvu uzavřenou dlužníkem insolvenčnímu správci po prohlášení konkursu, v poměrech reorganizace dlužníku s dispozičním oprávněním, Vrchní soud v Praze uvedl, že se uplatní výhradně jen v situaci, byla-li nájemní smlouva vypovězena.
Jen v takovém případě může totiž druhý účastník smlouvy uplatnit dle § 256 odst. 3 IZ právo na nájemné nebo jinou úhradu za dobu před prohlášením konkursu pouze přihláškou pohledávky a totéž platí, jde-li o nájemné nebo jinou úhradu zaplacenou předem, když tuto pohledávku je nutné přihlásit jako pohledávku vázanou na splnění odkládací podmínky.
Pokud výpověď nájemní smlouvy dlužníkem uskutečněna nebyla, nelze tedy § 256 IZ vůbec použít a uplatní se obecné pravidlo § 168 odst. 2 písm. g) IZ, z čehož plyne, že pohledávka žalobce uplatněná do insolvenčního řízení dlužníka je pohledávkou za majetkovou podstatou podle § 168 odst. 2 písm. g) IZ.
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
