Zvýšení minimální mzdy
Novela nařízení vlády o minimální mzdě (204/2014 Sb.) byla schválena a od 1. 1. 2015 tak opět dojde ke zvýšení minimální mzdy – měsíční sazba se zvýší na 9 200 Kč a hodinová na 55 Kč. Nové minimální sazby budou platit pro všechny zaměstnance vykonávající práci na základě pracovní smlouvy, DPP i DPČ. Pouze na zaměstnance pobírající invalidní důchod se bude nadále vztahovat měsíční sazba 8 000 Kč a hodinová 48,10 Kč.
Minimální mzda/pracovní doba
Výše uvedené sazby minimální mzdy se vztahují ke 40ti hodinové stanovené týdenní pracovní době.
Pro zkrácenou stanovenou týdenní pracovní dobu (např. při dvou či třísměnném nebo nepřetržitém pracovním režimu, na základě kolektivní smlouvy či vnitřního předpisu) je třeba úměrně zvýšit sazbu hodinové minimální mzdy. Typické případy uvádíme níže:
Naopak pokud zaměstnanec má v pracovní smlouvě (či dodatku k ní) sjednanou kratší pracovní dobu nebo odpracoval v kalendářním měsíci méně hodin, snižuje se měsíční minimální mzda úměrně odpracované době:
Odvody na zdravotní pojištění a neplacené volno
Zvýšení minimální mzdy se rovněž projeví ve výši odvodů zaměstnavatelů na zdravotní pojištění v případě neplaceného volna (s výjimkou např. zaměstnanců pojištěných v cizině) či neomluvených absencí zaměstnanců.
Pokud pracovní volno bez náhrady příjmu nebo neomluvená nepřítomnost v práci budou trvat celý měsíc, výše pojistného na zdravotní pojištění vycházející z nové hodnoty minimální mzdy bude 1242,- Kč. Pokud budou kratší, připočte se do vyměřovacího základu za každý den poměrná část minimální mzdy připadající na jeden kalendářní den v daném měsíci.
Připomínáme, že příslušné zákony umožňují zaměstnavateli dohodnout se se zaměstnancem, že mu částku za něj vynaloženou na zdravotní pojištění v těchto případech uhradí, například ve formě srážek ze mzdy. To je praktické zejména u delšího neplaceného volna na žádost zaměstnance.
Zaručená mzda
Spolu se zvýšením minimální mzdy dojde také k valorizaci nejnižších úrovní zaručené mzdy ve všech osmi skupinách prací odstupňovaných podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce.
Nové úrovně zaručené mzdy od 1. 1. 2015 budou činit:
Další články
Je výběr fotbalové sestavy obchodní vedení? K návratu Tomáše Chorého do Slavie v kontextu limitů akcionářských pokynů
Lze akcionářským příkazem rozhodnout o tom, kdo bude hrát v A-týmu? Případ Tomáše Chorého, kterého majitel Slavie v létě vrátil do kádru, otevírá otázku limitů pokynů akcionáře statutárnímu orgánu – i toho, kdo nese důsledky, když se takové rozhodnutí nepovede.
EU KIDS ACT – konec digitálního divokého západu a nastavení pravidel pro ochranu dětí
EU KIDS Act přináší nová pravidla ochrany dětí na internetu. Jak ovlivní sociální sítě, ověřování věku, umělou inteligenci a odpovědnost digitálních platforem?
Velké firmy mají do 2. listopadu poprvé přiznat globální minimální daň. Státu ale tolik peněz nepřinese
Velké nadnárodní i ryze české skupiny podniků musí do pondělí 2. listopadu vůbec poprvé podat přiznání k takzvané dorovnávací dani, známé také jako globální minimální daň. Ta má zajistit, aby velké firmy odváděly ze zisku alespoň 15 % v každé zemi, kde působí, a připravit tak daňové ráje o jejich hlavní lákadlo.
Předmanželské smlouvy a jejich alternativy: svěřenské a nadační fondy jako nástroj ochrany majetku v manželství
Předmanželská smlouva bývá první – a často jedinou – odpovědí na otázku, jak ochránit majetek při vstupu do manželství. Je to odpověď legitimní, avšak zpravidla jen dílčí. Smluvený režim totiž míří především na jediný scénář: zánik manželství a vypořádání majetku mezi manžely. Řadu situací, kvůli nimž lidé ochranu majetku vůbec zvažují, přitom řešit nedokáže. Právě tam nabízejí svěřenské a nadační fondy koncepčně odlišné a v mnoha ohledech účinnější řešení.
Podezření se nepotvrdilo: Kdy oznamovatel zůstává chráněn?
Zaměstnanec upozorní na podezřelou platbu. Po prověření se ukáže, že žádné peníze nezmizely. Spor tím ale nemusí skončit: zaměstnavatel začne řešit, zda mu pracovník bezdůvodně nepoškodil pověst.
