Zastřené agenturní zaměstnávání zas a znovu

Zastřeným agenturním zaměstnáváním resp. zastřeným zprostředkováním zaměstnání ve smyslu § 5 zákona o zaměstnanosti („ZoZ“) se rozumí činnost právnické osoby nebo fyzické osoby, spočívající v pronájmu pracovní síly jiné právnické osobě nebo fyzické osobě, aniž by byly dodrženy podmínky pro zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b) ZoZ.

TD
advokát, Plavec & Partners, advokátní kancelář s.r.o.
Práce, zaměstnání.
Foto: Fotolia

Těmito podmínkami je zejména držení platného povolení k agenturnímu zaměstnávání vydané Generálním ředitelstvím inspekce práce. Předpokladem pro získání tohoto povolení je mj. zajištění vhodného odpovědného zástupce (na kterého zákon klade poměrně přísné nároky), složení kauce ve výši 500.000,- Kč a zajištění pojištění v zákonem stanovené výši. K dnešnímu dni je v evidenci agentur práce, které jsou oprávněny k zaměstnávání fyzických osob za účelem výkonu jejich práce pro uživatele (jiné právnické nebo fyzické osoby), evidováno zhruba 1100 subjektů.

Řádným způsobem agenturního zaměstnávání je model, kdy agentura práce s platným povolením na základě dohody o dočasném přidělení ve smyslu § 308 zákoníku práce přidělí svého vlastního zaměstnance k výkonu práce u uživatele. Agentura práce pak ve vztahu k přidělenému zaměstnanci nadále vystupuje v pozici zaměstnavatele a nese vůči němu veškerá práva a povinnosti z pracovněprávního vztahu. Za výkon práce přiděleného zaměstnance pak uživatel agentuře hradí odměnu, která mj. pokryje mzdové náklady tohoto zaměstnance. V praxi se nicméně dlouhodobě objevují snahy některých subjektů obcházet poměrně přísné podmínky stanovené zákonem na agentury práce a výše uvedený a zákonem předpokládaný model přidělování zaměstnanců není dodržován. Jde zejména o případy, kdy některé subjekty nabízí činnost svých zaměstnanců na základě smluv o dílo, příkazních smluv, nebo tzv. nepojmenovaných (inominátních) smluv s tím, že se minimálně navenek tváří tak, že jde o komplexní dodávku služeb, které dodavatel pro uživatele zajišťuje na svou odpovědnost, tedy že jde fakticky o legální outsourcing určitých služeb. Při bližším posouzení obsahu poskytovaných služeb však vyplývá, že fakticky jde o přidělování dílčích zaměstnanců, kteří u uživatele vykonávají činnost, dle aktuálních potřeb a pokynů tohoto uživatele.

Zastřené agenturní zaměstnávání je inspektoráty práce přitom vždy posuzováno dle faktického stavu nikoliv dle popisu ve smlouvě. Podstatným pro zhodnocení znaků zastřeného zaměstnávání a odlišení od provedení díla či poskytování služeb (legálního outsourcingu) je zejména posouzení skutečného zachování nezávislosti, samostatnosti a odpovědnosti dodavatele za výsledek jeho činnosti. Při posuzování charakteru poskytovaného plnění pak inspektoráty zpravidla provádějí komplexní šetření na místě v rámci, kterého hodnotí dílčí aspekty smluvního vztahu mezi objednatelem a dodavatelem. Těmi jsou zejména hledisko stanovení výsledku činnosti, místo výkonu činnosti, způsob zadávání a kontroly pracovních úkolů, evidence odpracované doby, využívání pracovních pomůcek nebo spolupráce mezi dodavatelem přidělenými zaměstnanci a kmenovými zaměstnanci odběratele.

Porušení podmínek agenturního zaměstnávání je přestupek, za který zúčastněným subjektům hrozí uložení sankce v řádech milionů korun. Zatímco do loňského roku vysoké sankce hrozily pouze „falešným“ agenturám práce. Od srpna 2021 nově hrozí sankce v řádech milionů i uživatelům, kteří výkon zastřeného zaměstnávání umožní tím, že využijí pracovní sílu těchto falešných agentur. Mnozí podnikatelé si této skutečnosti bohužel stále nejsou vědomi a k využití těchto „falešných“ agentur často nesprávně přistupují např. i z obavy, aby se sami vyhnuli tzv. schwarzsystému při výkonu přidělené práce osobami samostatně výdělečně činnými. V některých případech si podnikatelé případně uvědomují, že jejich smluvní partner není držitelem potřebného oprávnění, ale nesprávně se spoléhají na to, že riziko sankce nese pouze tento subjekt (falešná agentura). Výše sankce ve vztahu k uživateli přitom může činit až 5 milionu korun v případě uživatele fyzické osoby a až 10 milionu v případech právnických osob, u právnické osoby však minimálně 50.000,- Kč.

S ohledem na uvedené nezbývá než doporučit, aby podnikatelé při zajišťování pracovní síly pro svou činnost zvlášť zvažovali, se kterými subjekty vstoupí do smluvního vztahu a v případě využití tzv. outsourcingu důkladně zhodnotili nastavení smluvního vztahu, tak aby nemohl být kontrolními orgány posouzen jako zastřené agenturní zaměstnávání.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články