Řekl Nejvyšší soud ano alkoholu v práci?
Nulová tolerance alkoholu na pracovišti? Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu nemusí být malé množství alkoholu v krvi důvodem pro výpověď.
Platí nulová tolerance alkoholu na pracovišti? Je i malé množství alkoholu v krvi zaměstnance bez dalšího důvodem k výpovědi? Na tyto otázky odpovídal Nejvyšší soud ve svém rozsudku 21 Cdo 4733/2015 ze dne 19. prosince 2016.
Zaměstnanec společnosti VÍTKOVICE STEEL, a.s. na pozici vedoucího směny vypil k večeři dvě nealko piva a odjel na večerní směnu do práce. Tam mu dal zaměstnavatel dýchnout a 45 minut před začátkem směny mu naměřil 0,32 ‰, o půl hodiny později 0,23 ‰ a při následné krevní zkoušce už jen 0,11 ‰ alkoholu v krvi. Vzhledem k tomu, že zákaz vstupu na pracoviště pod vlivem alkoholu představuje jednu ze základních povinností zaměstnance podle zákoníku práce, vyhodnotil zaměstnavatel stav zaměstnance jako závažné porušení povinností vyplývajících pro zaměstnance z právních předpisů a dal mu výpověď [výpovědní důvod podle § 52 písm. g) zákoníku práce]. S tím se ale zaměstnanec nesmířil, napadl výpověď u Okresního soudu v Ostravě pro neplatnost a soud mu dal za pravdu.
Podle názoru Nejvyššího soudu je v případě porušení právních předpisů zaměstnancem třeba přihlédnout ke konkrétním okolnostem, intenzitě a způsobu porušení, k funkci, kterou zaměstnanec zastává, jeho dosavadní pracovní historii, jakož i k důsledkům porušení (způsobil zaměstnanec škodu?). Nestačí, že zaměstnanec měl při vstupu na pracoviště alkohol v krvi, je třeba také zkoumat, zda měla míra požití vliv na snížení duševních funkcí a celkové pohotovosti zaměstnance, a to i v případě, že zmíněný zaměstnanec pracuje v rámci zvlášť nebezpečného provozu. Vzhledem k tomu, že v tomto případě byla hodnota alkoholu v krvi zaměstnance na hranici chyby měření, dospěly soudy k názoru, že porušení právních předpisů zaměstnancem nedosáhlo takové intenzity, aby ho bylo možné kvalifikovat jako závažné porušení ve smyslu § 52 písm. g) zákoníku práce.
Podle našeho názoru jde o nebezpečný judikát, který zaměstnance neodradí od požití alkoholu před nástupem do práce nebo při jejím výkonu. Tolik diskutovaná nulová tolerance k alkoholu na pracovišti tak dostala v české judikatuře pěkný políček.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: eva.hladikova@bnt.eu
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




