Řekl Nejvyšší soud ano alkoholu v práci?
Nulová tolerance alkoholu na pracovišti? Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu nemusí být malé množství alkoholu v krvi důvodem pro výpověď.
Platí nulová tolerance alkoholu na pracovišti? Je i malé množství alkoholu v krvi zaměstnance bez dalšího důvodem k výpovědi? Na tyto otázky odpovídal Nejvyšší soud ve svém rozsudku 21 Cdo 4733/2015 ze dne 19. prosince 2016.
Zaměstnanec společnosti VÍTKOVICE STEEL, a.s. na pozici vedoucího směny vypil k večeři dvě nealko piva a odjel na večerní směnu do práce. Tam mu dal zaměstnavatel dýchnout a 45 minut před začátkem směny mu naměřil 0,32 ‰, o půl hodiny později 0,23 ‰ a při následné krevní zkoušce už jen 0,11 ‰ alkoholu v krvi. Vzhledem k tomu, že zákaz vstupu na pracoviště pod vlivem alkoholu představuje jednu ze základních povinností zaměstnance podle zákoníku práce, vyhodnotil zaměstnavatel stav zaměstnance jako závažné porušení povinností vyplývajících pro zaměstnance z právních předpisů a dal mu výpověď [výpovědní důvod podle § 52 písm. g) zákoníku práce]. S tím se ale zaměstnanec nesmířil, napadl výpověď u Okresního soudu v Ostravě pro neplatnost a soud mu dal za pravdu.
Podle názoru Nejvyššího soudu je v případě porušení právních předpisů zaměstnancem třeba přihlédnout ke konkrétním okolnostem, intenzitě a způsobu porušení, k funkci, kterou zaměstnanec zastává, jeho dosavadní pracovní historii, jakož i k důsledkům porušení (způsobil zaměstnanec škodu?). Nestačí, že zaměstnanec měl při vstupu na pracoviště alkohol v krvi, je třeba také zkoumat, zda měla míra požití vliv na snížení duševních funkcí a celkové pohotovosti zaměstnance, a to i v případě, že zmíněný zaměstnanec pracuje v rámci zvlášť nebezpečného provozu. Vzhledem k tomu, že v tomto případě byla hodnota alkoholu v krvi zaměstnance na hranici chyby měření, dospěly soudy k názoru, že porušení právních předpisů zaměstnancem nedosáhlo takové intenzity, aby ho bylo možné kvalifikovat jako závažné porušení ve smyslu § 52 písm. g) zákoníku práce.
Podle našeho názoru jde o nebezpečný judikát, který zaměstnance neodradí od požití alkoholu před nástupem do práce nebo při jejím výkonu. Tolik diskutovaná nulová tolerance k alkoholu na pracovišti tak dostala v české judikatuře pěkný políček.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: eva.hladikova@bnt.eu
Další články
Transparentní odměňování: Systém odměňování a benefitů
Nejzásadnější praktickou změnou pro většinu zaměstnavatelů bude nový § 109a zákoníku práce. Každý zaměstnavatel bude povinen s účinností od 1.1.2027 mít vytvořený systém odměňování, který upraví způsob odměňování zaměstnanců, zejména formu, složky a způsob odstupňování výše mzdy, platu nebo odměny z dohody (dále jen „odměna za práci“).
Codexis AI: Rozsáhlý test na 170 reálných případech z oblasti pracovního práva
Když se dnes v právním prostředí mluví o umělé inteligenci, debata často sklouzává do dvou krajností: na jedné straně stojí bezbřehý marketing technologických nadšenců, na straně druhé skepse opřená o historky o vymyšlených judikátech. Pro advokáty, podnikové právníky, ale i personalisty a mzdové účetní má však smysl jediné měřítko: jak si jazykový model poradí se reálným případem z českého prostředí, posuzovaným měřítky tuzemské judikatury.
Svoboda projevu soudců na sociálních sítích: Danileţ proti Rumunsku
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) koncem loňského roku vynesl důležitý rozsudek v kauze Danileţ proti Rumunsku. Stanovil v něm totiž obecná kritéria pro vyvažování svobody projevu soudců a státních zástupců v online prostoru a jejich povinností zdrženlivosti.
Smlouva, kterou nechtěla ani jedna strana: Když za smluvní strany vyjednávají dva AI agenti
Smlouva tradičně vzniká setkáním dvou vůlí. Automatizované systémy však mohou nabídku vytvořit, upravit a přijmout bez toho, aby člověk viděl konkrétní podmínky. Co když dva AI agenti uzavřou obchod, který odpovídá jejich cílům, ale odporuje záměru obou uživatelů?
Meze povinnosti loajality společníka a obecná prevenční povinnost v kontextu společnické žaloby
Společnická žaloba podle § 157 zákona o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), představuje jeden z nástrojů ochrany společnosti před nečinností či zneužitím postavení jejího statutárního orgánu.[1] Opravňuje společníka, aby za společnost podal žalobu na náhradu újmy, případně na splnění povinnosti jednatele vyplývající z dohody podle § 53 odst. 3 ZOK proti jednateli, a v tomto řízení společnost zastupoval. S podáním společnické žaloby je přitom spojena mimo jiné povinnost zaplatit soudní poplatek.




