Řekl Nejvyšší soud ano alkoholu v práci?
Nulová tolerance alkoholu na pracovišti? Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu nemusí být malé množství alkoholu v krvi důvodem pro výpověď.
Platí nulová tolerance alkoholu na pracovišti? Je i malé množství alkoholu v krvi zaměstnance bez dalšího důvodem k výpovědi? Na tyto otázky odpovídal Nejvyšší soud ve svém rozsudku 21 Cdo 4733/2015 ze dne 19. prosince 2016.
Zaměstnanec společnosti VÍTKOVICE STEEL, a.s. na pozici vedoucího směny vypil k večeři dvě nealko piva a odjel na večerní směnu do práce. Tam mu dal zaměstnavatel dýchnout a 45 minut před začátkem směny mu naměřil 0,32 ‰, o půl hodiny později 0,23 ‰ a při následné krevní zkoušce už jen 0,11 ‰ alkoholu v krvi. Vzhledem k tomu, že zákaz vstupu na pracoviště pod vlivem alkoholu představuje jednu ze základních povinností zaměstnance podle zákoníku práce, vyhodnotil zaměstnavatel stav zaměstnance jako závažné porušení povinností vyplývajících pro zaměstnance z právních předpisů a dal mu výpověď [výpovědní důvod podle § 52 písm. g) zákoníku práce]. S tím se ale zaměstnanec nesmířil, napadl výpověď u Okresního soudu v Ostravě pro neplatnost a soud mu dal za pravdu.
Podle názoru Nejvyššího soudu je v případě porušení právních předpisů zaměstnancem třeba přihlédnout ke konkrétním okolnostem, intenzitě a způsobu porušení, k funkci, kterou zaměstnanec zastává, jeho dosavadní pracovní historii, jakož i k důsledkům porušení (způsobil zaměstnanec škodu?). Nestačí, že zaměstnanec měl při vstupu na pracoviště alkohol v krvi, je třeba také zkoumat, zda měla míra požití vliv na snížení duševních funkcí a celkové pohotovosti zaměstnance, a to i v případě, že zmíněný zaměstnanec pracuje v rámci zvlášť nebezpečného provozu. Vzhledem k tomu, že v tomto případě byla hodnota alkoholu v krvi zaměstnance na hranici chyby měření, dospěly soudy k názoru, že porušení právních předpisů zaměstnancem nedosáhlo takové intenzity, aby ho bylo možné kvalifikovat jako závažné porušení ve smyslu § 52 písm. g) zákoníku práce.
Podle našeho názoru jde o nebezpečný judikát, který zaměstnance neodradí od požití alkoholu před nástupem do práce nebo při jejím výkonu. Tolik diskutovaná nulová tolerance k alkoholu na pracovišti tak dostala v české judikatuře pěkný políček.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: eva.hladikova@bnt.eu
Další články
DPH při dovozu zboží přes jiný stát EU: kde vzniká daňová povinnost
Jak se uplatňuje DPH při dovozu zboží z třetích zemí přes jiný stát EU než je místo skutečné spotřeby a jaké povinnosti mají dovozce a konečný odběratel? Rozhodující pro DPH není místo dovozu, ale místo skutečné spotřeby.
Možnosti využití AI v právní praxi
Dnes budu hovořit o tom, jakým způsobem využívám umělou inteligenci při své právní praxi. Proberu jednotlivé nástroje, které lze použít, a také standardní postup k docílení správného výsledku. Ještě před tím je možná dobré se zeptat, proč bychom právě umělou inteligenci měli používat.
Evropská komise představila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí
Evropská komise dne 30. dubna 2026 zveřejnila návrh nových pokynů pro posuzování fúzí („Merger Guidelines“, dále jen „Pokyny“). Jedná se o nejrozsáhlejší revizi evropských pravidel pro kontrolu spojování soutěžitelů za posledních dvacet let.
Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce
Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025? Pokuty v milionech, neohlášené kontroly a sektory, kde inspektoři hledají nejčastěji.
Autonomní zbraňové systémy: Kdo odpovídá za chybu?
Autonomní zbraňový systém může po aktivaci sám vyhledat objekt odpovídající předem nastavenému cílovému profilu a použít proti němu sílu. Člověk přitom nemusí předem znát konkrétní cíl, přesné místo ani okamžik zásahu. Právě tím se takový systém liší od běžného dálkově ovládaného dronu, u něhož konkrétní cíl zpravidla vybírá operátor. Právní otázka tedy nezní, zda o likvidaci cíle „rozhodl“ stroj, ale kdo rozhodl o vývoji, nastavení a nasazení systému, jaké měl informace a zda mohl jeho působení ovlivnit.




