Od ledna startují eNeschopenky
Dne 1. ledna 2020 nabývá účinnosti novela zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále jen „zákon o nemocenském pojištění“), s níž je spojeno zavedení elektronické neschopenky (dále jen „eNeschopenka“). Změny se dotknou pojištěnců, zaměstnavatelů i lékařů.
Úvod
Rozhodování o dočasných pracovních neschopnostech bude povinně probíhat elektronickou formou. Papírové tiskopisy se sice neruší úplně, nicméně jich bude možné využít pouze v případě prokazatelných objektivních technických důvodů, kdy stanovené povinnosti nebude možné plnit v elektronické podobě (např. při výpadku informačního systému nebo elektrické energie). Hlavním kladem eNeschopenky je zjednodušení a zrychlení předávání informací mezi pojištěnci, zaměstnavateli, lékaři a orgány nemocenského pojištění (OSSZ a ČSSZ).
O jaké změny se zejména jedná?
V souladu s ust. § 60 zákona o nemocenském pojištění ve znění novely nadále platí, že „rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, potvrzení o době trvání dočasné pracovní neschopnosti, rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti a rozhodnutí o změně režimu dočasně práce neschopného pojištěnce vydává ošetřující lékař na předepsaných tiskopisech; rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti slouží po dobu dočasné pracovní neschopnosti též jako průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce.“ Ošetřující lékař nově předepsané tiskopisy při rozhodování o dočasné pracovní neschopnosti vydá a příslušné OSSZ zašle elektronicky, a to nejpozději v následující pracovní den.
Změna se týká také formy předepsaných tiskopisů, které nově budou pouze třídílné oproti současným pěti dílům. První a třetí díl je určený k zaslání příslušné OSSZ při vzniku a ukončení dočasné pracovní neschopnosti (viz výše). Průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce, který představuje druhý díl tiskopisu, pojištěnec od ošetřujícího lékaře obdrží v papírové podobě po zpracování eNeschopenky a slouží mu jako jeho doklad. V průkazu bude mít pojištěnec vyznačeny důležité informace týkající se jeho dočasné pracovní neschopnosti, mimo jiné údaj o trvání pracovní neschopnosti, termínu příští návštěvy u lékaře nebo době povolených vycházek.
Jak se zaměstnavatel o pracovní neschopnosti svého zaměstnance dozví?
Pojištěnec již zaměstnavateli nepředává ani nedoručuje žádný díl tiskopisu rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. Svou povinnost pojištěnec splní, pokud o vzniku, trvání či ukončení pracovní neschopnosti, případně o změnách režimu dočasně práce neschopného pojištěnce (době a rozsahu povolených vycházek a místě pobytu), zaměstnavatele neprodleně informuje např. prostřednictvím e-mailu nebo telefonicky. Oprávnění zaměstnavatele kontrolovat, zda zaměstnanec uznaný dočasně práce neschopným v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti stanovený režim dodržuje, se nemění.
Jelikož zaměstnavatel již informace o dočasných pracovních neschopnostech svých zaměstnanců neobdrží v papírové podobě přímo od těchto zaměstnanců, získá je z evidence vedené elektronicky, a to prostřednictvím:
-
automatických notifikací zasílaných zaměstnavateli např. datovou schránkou nebo e-mailem, pokud si zaměstnavatel notifikační službu prostřednictvím ePortálu ČSSZ aktivuje; a/nebo
-
přihlášení do ePortálu ČSSZ, kde budou dostupné podrobné informace o každém z dočasně práce neschopných zaměstnanců i souhrnné informace o všech práce neschopných zaměstnancích; a/nebo
-
využití služby „Data zaměstnavatelům o dočasné pracovní neschopnosti“ pomocí kanálu AREP (VREP), jenž zaměstnavatelům umožní průběžně stahovat informace o dočasných pracovních neschopnostech zaměstnanců do mzdového či personálního softwaru; informace bude možné stahovat i prostřednictvím systému datových schránek.[1]
Žádost o aktivaci notifikační služby i o službu „Data zaměstnavatelům o dočasné pracovní neschopnosti“ je možné podat již od začátku prosince 2019, samotné zasílání notifikací bude spuštěno až od 1. ledna 2020.
Jaké nové povinnosti se týkají zaměstnavatelů?
V případě pracovní neschopnosti zaměstnance trvající déle než 14 kalendářních dnů bude zaměstnavatel povinen zaslat příslušné OSSZ neprodleně a opět výhradně elektronicky formulář nazvaný „Příloha k žádosti o dávku“. Jeho obsahem bude vedle údajů pro výpočet nemocenského nově též údaj o způsobu výplaty mzdy, platu nebo odměny.
Nemocenské se v souladu s novelou vyplácí zaměstnanci stejným způsobem jako mzda, plat nebo odměna, ledaže zaměstnanec požádá o jiný způsob výplaty; osobě samostatně výdělečné činné, která je nemocenského pojištění účastna dobrovolně, bude nemocenské zasláno na stejný účet, z něhož hradí pojistné. Žádost o změnu způsobu výplaty při dočasné pracovní neschopnosti zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná zasílá příslušné OSSZ rovněž na tiskopisu, a to buď elektronicky prostřednictvím ePortálu ČSSZ nebo poštou.
Po ukončení dočasné pracovní neschopnosti bude zaměstnavatel příslušné OSSZ zasílat dále hlášení s údaji potřebnými pro výplatu poslední dávky nemocenského.
Zaměstnavateli naopak odpadá povinnost přijmout od zaměstnance doklady potřebné k výplatě nemocenského a předávat je dále OSSZ.
Pracovní neschopnosti, o nichž je rozhodnuto do 31. 12. 2019
Jedná-li se o přesnou časovou hranici přechodu mezi papírovými neschopenkami a eNeschopenkami, v případě pracovních neschopností, o nichž bude rozhodnuto do dne 31. 12. 2019 budou neschopenky vydány ve stávající podobě – tedy na pětidílném tiskopisu a na papíře. Změna se na tyto pracovní neschopnosti neuplatní ani po účinnosti novely a až do jejich ukončení ošetřujícím lékařem poběží ve starém režimu.[2]
Závěr
S ohledem na rychle se blížící účinnost novely probíhají v současné době intenzivní práce na testování provozu informačních systémů eNeschopenky. Ministerstvo práce a sociálních věcí dne 27. listopadu 2019 vydalo v návaznosti na koordinační setkání zástupců ministerstva, ČSSZ a dodavatelů softwarů pro lékaře, a to včetně nemocničních informačních systémů, tiskovou zprávu, jejímž závěrem je ujištění, že poskytovatelé zdravotních služeb budou ve stanoveném termínu na spuštění systému připraveni.[3]
[1] Leták pro zaměstnavatele dostupný zde: https://www.cssz.cz/web/eneschopenka/informacni-materialy.
[2] Více informací naleznete na webových stránkách ČSSZ zde: https://www.cssz.cz/web/eneschopenka/uvod.
[3] Tisková zpráva Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 27. listopadu 2019 dostupná zde: https://www.mpsv.cz/documents/20142/511215/27_11_2019+-TZ_eNeschopenka.pdf/a51e9bf1-f32c-2432-6f01-f23fd83787b1.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.




