Novinky v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci
Dne 1. 5. 2016 nabyl účinnosti zákon č. 88/2016 Sb., který přinesl mj. změnu zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci („BOZP“). Novela zpřísňuje povinnosti tzv. odborně způsobilých osob („OZO“) a koordinátorů BOZP, a dotýká se tak zejména stavařů, zadavatelů staveb a real estate investorů.
V první řadě došlo ke změně požadavků na kvalifikaci u osob, které se ucházejí o osvědčení odborné způsobilosti pro výkon práce koordinátora BOZP na staveništi. Tyto osoby musí mít nově střední školu s maturitní zkouškou v oboru technického zaměření nebo vysokoškolské vzdělání technického zaměření a odbornou praxi při přípravách nebo realizacích stavebních projektů. Zákon nově obsahuje i zpřísněnou negativní definici koordinátora BOZP, kterým nesmí být zhotovitel stavby, jeho zaměstnanec nebo jiná fyzická osoba, jež odborně vede realizaci stavby. Novela též stanoví nové povinnosti týkající se evidence smluvních vztahů OZO a koordinátorů BOZP s klienty a další dokumentace (např. povinnost písemně dokumentovat chronologický seznam všech smluv, které se týkají jejich činnosti).
Neméně důležitou změnou je fakt, že nově bude plán BOZP na staveništi zpracovávat sám koordinátor BOZP. Novela rovněž upřesňuje obsahové náležitosti plánu zajištění BOZP. Plán musí být pravidelně aktualizován a přizpůsobován případným změnám v průběhu provádění stavby.
Novela rovněž konkretizuje fáze provádění stavby ve vztahu k tomu, kdy musí dojít k ustanovení koordinátora BOZP. Koordinátor musí být na staveništi ustanoven již při přípravě stavby, a to od počátku zpracovávání projektové dokumentace až do doby jejího předání zadavateli. Při realizaci stavby pak musí být koordinátor ustanoven od převzetí staveniště prvním zhotovitelem až do převzetí dokončené stavby ze strany zadavatele. V obou případech přitom může být koordinátorem stejná osoba.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: anna.sucha@bnt.eu
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
