Nová podpora v nezaměstnanosti usnadní kariérní změny
Flexinovela Zákoníku práce, která v pátek prošla schválením v poslanecké sněmovně a míří do senátu, obsahuje mimo jiné velmi důležitý celkový redesign podpory v nezaměstnanosti a podpory v rekvalifikaci.
Právě tyto úpravy mohou pomoci snížit finanční bariéry pro změny práce – včetně případného doplnění či změny kvalifikace – a mohou výrazně pomoci lidem, kteří v aktuálním zaměstnání už nemají příliš dobré podmínky a odhodlávají se k odchodu za lepší prací.
Cílem novely zákoníku práce není dostat více lidí na Úřady práce, ale zajistit, aby povinné pojištění v podobě podpory v nezaměstnanosti skutečně plnilo svou funkci pro všechny – včetně těch, kteří ji obvykle sami nechtějí využívat.
Většina lidí stále mění zaměstnání bez potřeby vstoupit do evidence ÚP a zejména bez čerpání podpory – týká se to více než dvou třetin všech případů. Funkčnější model podpory by však mohl motivovat více lidí k pružnější změně práce, případně i k sebevědomějšímu vyjednávání o podmínkách v současném zaměstnání, protože by odstranil obavu, že v případě nezdaru nebudou mít žádnou finanční oporu.
Vyšší podpora v nezaměstnanosti v prvních dvou měsících, tj. pro období krátkodobé nezaměstnanosti, má dát prostor pro hledání adekvátního uplatnění za co nejlepších podmínek. Větší pokles podpory v dalších obdobích a poměrně silná podpora v rekvalifikaci má naopak rychleji motivovat k případnému posunu v zaměření, když se hledání práce v původní profesi nedaří. A co je za mě navíc naprosto zásadní: nový model podpory v nezaměstnanosti konečně přestane trestat lidi, kteří se rozhodnou odejít z vlastní vůle.
Ve výsledku častější vyjednávání o podmínkách a vyšší mobilita na trhu práce prokazatelně přispívají k rychlejšímu růstu mezd. To se pak promítá i do vyšších odvodů na sociální a zdravotní pojištění, vyšších daňových příjmů, většího prostoru pro spotřebu domácností a lepšího financování potřebných veřejných služeb.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
