Nešvar moderní doby. Jste si jistí, že se vás netýká?
Pravděpodobně jste o nich už slyšeli, ale s trochou štěstí se tento problém zatím netýkal přímo Vás – zaměstnavatele. Alespoň podle zkušeností u našich klientů se však šíří rychle a nepříjemné oznámení se může objevit i ve Vašich rukou. Řeč je o tzv. virtuální odborové organizaci.
Ta se od té tradiční, kdy alespoň tušíte, kteří z Vašich zaměstnanců iniciovali její vznik a zcela otevřeně či alespoň aktivně s Vámi jednají o svých požadavcích na pracovišti, liší tím, že s Vámi a se svými členy komunikuje především prostřednictvím online světa a dálkových komunikačních prostředků, aniž by se objevila konkrétní osoba označená za odboráře u Vašich dveří. Ve většině případů je jejím hlavním cílem vymámit požadované informace o zaměstnavateli, které mívají cennou hodnotu, případně finanční prostředky na své působení, aniž by skutečně chtěla hájit práva zaměstnanců.
Jelikož zákoník práce nestanoví přísné podmínky pro zahájení působení odborové organizace u zaměstnavatele, není složité, aby odborová organizace, a to právě i ta virtuální, vznikla. Je zcela postačující, aby tři její členové byli u Vás zaměstnáni v pracovním poměru, a stanovy opravňovaly k působení u zaměstnavatele.
Jak se správně zachovat, pokud přijde email s požadavkem poskytnout informace o společnosti online, případně rovnou faktura za činnost odborové organizace nebo za provoz webových portálů? Našim klientům radíme situaci řešit aktivně a nestáhnout se do pomyslného kouta. Tvrdí-li Vám odborová organizace, že máte povinnost vytvořit podmínky pro řádný výkon její činnosti a podle Vašich možností hradit nezbytné náklady na údržbu a technický provoz, má sice částečně pravdu, rozhodně to ale neznamená, že musíte automaticky proplácet každou fakturu, kterou Vám bez předchozí dohody předloží. Jako zaměstnavatel nejste pouze bankovním automatem, který při prvním vystrašení začne „sypat“. Podstatou kolektivního vyjednávání je vzájemný dialog mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací, jehož výsledkem má být rozumné prosazování oprávněných zájmů zaměstnanců.
Pokud se odborová organizace začne podobným způsobem prosazovat i u Vás, doporučujeme zvážit oprávněnost jejích požadavků a případně adekvátně reagovat za podpory právních argumentů.
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.




